Table Of Content1
Křesťanská
Strategie
ÚVODNÍ SLOVO.
Tato brožurka s názvem “Křesťanská strategie"
byla sepsána za tím účelem, aby ukázala na
skutečnost, že každý křesťan může mít životní
podíl na evangelisaci celého světa. Často se
toto “pole světa" jeví tak veliké, že i dokonce
mladí lidé plní nadšení se tím nechají odradit a
zdá se jim jakoby “vítr rozráželi" (1. Kor. 9, 26).
Jiní by opět chtěli dělat mimořádné úkoly, na
které později nestačí. Když čteme Boží Slovo
a studujeme životopisy Božích lidí, zapsaných na
stránkách Bible, přicházíme k závěru, že Bůh
připravoval pro svůj lid zvláštní, specifické
úkoly. Bůh chce skrze svůj lid dokončit dílo,
které nevykonal od doby prvního století, kdy
následovníci té Cesty ohlásili Radostnou Zvěst
celému tehdy známému světu. Autor této bro
žurky je přesvědčen, že Bůh může použít kaž
dého jednotlivce k evangelisaci. A to buď
k evangelisaci města, okresu, země a dokonce
celého světa, když se Jemu zalíbí tak učinit.
Autor rovněž věří, že Bůh to učiní v tomto poko
lení, aby byla uskutečněna evangelisace světa.
A tomu je možno pomoci, budou-li uskutečněny
zásady uvedené v Bibli a promítnuty do každo
denního života. V dnešní době Bůh hledá
takové muže jako byl Jábes, který prosil Boha
o “rozšíření hranic jeho služby". A protože
Bůh je Ten, který dává, dostal Jábes to, o co
prosil (1. Paral. 4,10).
2
VÝZVA
Téměř dva tisíce roků minulo od doby, kdy Pán
Ježíš řekl: “Jděte!" Dnes, více než dva tisíce
jazykových skupin lidstva, nezasažených evan
geliem, úpěnlivě prosí: “Přijďte!"
V době, kdy více než polovina světa ještě
nepoznala evangelium a kdy existuje tolik poli
tických, jazykových a hmotných překážek, křes
ťan má právo se ptát: “Jakým způsobem mů
žeme dnešnímu světu přinést čisté evange
lium?" Pro ty kdo znají svého Pána jako všemo
houcího Boha, je veliká naděje. Ti, kdo hlouběji
nahlédli do možností probuzeneckého světa
dnešní doby, zvolají s W. Cameron Townsen-
dem, zakladatelem a ředitelem “Wiclefovy spo
lečnosti překladatelů Bible" - "To se stane!"
SLIB - ZASLÍBENÍ
"A budete mi svědkové... až do posledních
končin země!" (Sk. 1, 8). V tomto příkazu vyjá
dřil Pán Ježíš přání, aby svět byl evangeliso-
ván. Pisatelé Starého zákona často připomínají
Izraelitům, že cílem Božím bylo uvést ve zná
most jméno Páně všem národům (5. Moj. 28,10;
Abak. 2, 14). Pavel byl přesvědčen, že jediným
nástrojem, pomocí kterého chce Bůh ukázat
lidstvu svého Syna, je křesťanská církev. Ve
Skut. 13, 47, cituje ap. Pavel slova Pána Ježíše,
ze kterých jasně vyplývá, že On užije svých
věřících k dokončení evangelisace celého
světa. Dokončení tohoto díla bylo Božím přá
3
ním v každém pokolení. První pokolení křes
ťanů rozšířilo známost Jeho Slova mezi všemi
lidmi tehdejší doby. Ale když minulo první sto
letí křesťanské doby, církev zanedbala své pos
lání ve značné míře. Pán chce, aby každý člo
věk uslyšel o Jeho lásce. Kristus pověřil své
učedníky k hlásání evangelia - radostné
zvěsti o spasení dokonaném skrze Pána a nám
v Jeho jménu darovaném — každému jednot
livci, všemu stvoření (Mar. 16, 15). Zjevení sv.
Jana nám zobrazuje zástup spasených, po
cházejících z každého pokolení, jazyka a ná
roda (Zjev. 5, 9). Petr napsal, že Bůh “nechce
aby kteří zahynuli" (2. Petr. 3, 9). Starostí Stvo
řitele je odhalení Jeho Dobré Zvěsti celé zemi.
Tato skutečnost podnítila ap. Pavla k hlásání
evangelia tam, kde dosud “jmenován nebyl
Kristus" (Řím. 15, 20). Věříš tomu, že Pán má
moc dokončit toto dílo? Věříš tomu, že to usku
teční? Aby tohoto cíle dosáhl, Bůh nehledá lidi
zvláštního charakteru, inteligence nebo lidi bo
haté. On hledá takové lidi, kteří věří, že Pán
dokoná svůj největší záměr. Někteří ze sou
časníků Pána Ježíše, chtějíce vědět, co Bůh od
nich žádá, přišli k Pánu s touto otázkou: “Co
máme činit, abychom konali dílo Boží?" Zcela
neočekávaně obdrželi následující odpověď:
“Toť jest to dílo Boží (služba Bohu) abyste
věřili v Toho, kterého On poslal (Jan. 6, 28-29).
Abyste se uchopili Toho, důvěřovali a uvěřili
v Toho, kterého On poslal. Člověk se obrací
ke Kristu skrze víru, že Spasitel zemřel a vstal
z mrtvých pro něho a skrze úplné odevzdání se
Pánu na základě této víry. Setrvání ve službě
zase znamená víru, že On dokoná své dílo, které
započal. Křesťan nemůže být lehkovážný ve
věci poslušnosti. Když nebudeme poslušní,
Bůh přestane vyslýchat naše prosby a naše
víra bude otřesena. Žádný člověk není schopen
delší dobu doufat, že Bůh vykoná veliké věci,
jestli absolutně není poslušný každého slova,
které mu Duch svátý zjevuje. Pavel zaplatil za
tuto poslušnost odřeknutím se živnosti, oděvu,
i radosti mít rodinu. Jan Křtitel měl málo
zemského majetku. Mladý bohatý kníže
(Mar. 10, 17—22) se nemohl vyrovnat s
vážnými požadavky Kristovými. A my nyní
vlastníme určitě daleko více časných hodnot,
než spoluobčané mladého knížete. To v jistém
smyslu připomíná podobnou situaci. Kristova
výzva platí i pro nás, a to v daleko větší míře,
než si lidé obvykle připouštějí. Kristova slova
činí mezi lidmi výrazné rozdíly. Některé učed
níky Pán Ježíš varuje těmito slovy: “Tak
zajisté, kdož se neodřekne všech věcí, kterými
vládne, nemůže býti mým učedníkem" (Luk.
14, 33). On chce být naším jediným vlastnict
vím (ňím. 10, 9). Cas krise staví před lidi
zvláštní požadavky. Lidé opouštějí dům, rodinu,
pohodlí a dokonce mnoho takových věcí, které
jindy jsou nevyhnutně potřebné. My dnes ži
jeme v takové krisi. Miliony lidí ještě nikdy
5
neslyšeli o jediné naději lidstva. Každý haléř,
každá modlitba a každý člověk pomáhají dosáh
nout duše, jestliže jsou zasvěceny této službě.
Pavel řekl, že naší výsadou je nejen věřit
v Krista, ale pro Něho i trpět (Fil.1,29; fiím.8,18).
Na počátku křesťanské doby, neměli věřící
k disposici rádio, duchovní literaturu nebo ma
teriální zajištění misionářů. Proto také první
křesťané nemohli ze svých finančních pros
tředků udělovat tolik pro práci Páně a rozšíření
evangelia, jak to můžeme činit dnes my. Činili
co mohli v mezích svých možností, aby pomohli
bídou postiženým bližním. Se sebezapřením
Uriáše Hetejského (2. Sam. 11, 11) vydávali své
jmění a zemské majetky, aby se plně soustředili
na úkol, který byl u nich na prvém místě (Skut.
2,45; 4,34). My máme dnes možnost udílet pomoc
v oblasti ještě důležitější, než je pomoc v přímé
bídě, i když ani tento úkol nesmí být zanedbán.
Můžeme přispět z našich materiálních možností
k tomu, abychom podali duchovní lék hynou
címu lidstvu. Jako křesťané vyhlašujeme na
př. že evangelium Janovo je nám dražší než
různý luxus či dokonce tak zvané životní nut
nosti. Tvrdíme, že milujeme své bližní tak, jako
sami sebe. Z toho tedy vyplývá, že bychom
raději chtěli, aby naši bližní na celém světě
měli aspoň malou částku Božího Slova, než
abychom sami sobecky užívali novodobých
zařízení a výhod. A přece více než polovina
lidstva ještě nikdy neměla dokonce ani jednoho
verše Božího Slova, nemluvě již o celém evan
geliu. V současné době jiná náboženství vydá
vají mnohem více peněz na tisk své literatury,
než to činí probuzení křesťané. Na světě je
mnoho literatury politického charakteru. Mů
žeme tedy bezstarostně stát nečinně stranou?
Když prvotní křesťané dokázali pracovat s tako
vou obětavostí, o co více jsme povinni s radostí
podávat svým bližním Boží Slovo. Kolik chceš
obětovat ty, aby jiní mohli slyšet Dobrou Zvěst?
POVRCHNÍ PŘEKÁŽKY.
Tajemství evangelisace světa a to, zda se tato
práce uskuteční v našem pokolení, nezáleží
v skličujícím faktu,že přes 2000 různých nářečí je
třeba uvést do spisovné formy a přeložit do nich
Boží Slovo. V období uplynulých 25 let, křes
ťanští jazykoví znalci (především při Wiclefově
společnosti překladatelů Bible) se připravili
ke vzdělání ochotných spolupracovníků. A to
hlavně proto, aby se tito pak mohli věnovat
odpovídajícím jazykovým skupinám a podat jim
zvěst o Ježíši Kristu v jejich vlastní řeči.
Po době asi dvou let,strávené mezi takovým kme
nem, může již pracovník začít se samostatným
překladem prvého Evangelia. Ale i když pra
covník nemůže získat pomoc těchto jazykových
znalců, Bůh může šířit své Slovo skrze pokorné
nástroje. Bratr Townsend neměl tuto pomoc,
která je nám nyní k disposici, když přeložil
Nový zákon do jazyku indiánského kmene Cak-
7
chiquel. A přece tisíce věřících tohoto kmene
vydávají dnes radostné svědectví o tom, jak
Boží moc překonává jazykové překážky. Jiný
misionář, Dick Hillis, přišel k jednomu kmeni,
jehož řeč má čtyři základní zvuky, které nemohl
zpočátku od sebe rozlišit. Za pomoci Boží -
jak o tom svědčí jeho domorodí čínští přátelé —
ovládal tento jazyk jako rozený člen kmene.
Také nic nezmění skutečnost, že do mnoha
zemí je možno se dostat teprve po mnoha
měsících namáhavé cesty. V moderní době
umožňují letadla misionářům dostat se za
několik hodin tam, kam se dříve cestovalo
měsíce. Rádio zase umožňuje takovému prů
kopníkovi zachování spojení a pomoc v případě
potřeby. K vydávání se do nových, zanedbaných
oblastí nás ještě více povzbudilo lékařství.
Také i možnosti tisku úžasně rozmnožily mož
nosti a okruh působení pracovníků v naší době.
Bývají i jiné překážky. Když v roce 1930 se
vydal bratr Townsend hlásat evangelium milo
vaným Indiánům, vláda mu v tom zabránila.
A přece tatáž vláda Mexika o několik roků poz
ději sama pomáhá vydržovat některé jeho spo
lupracovníky. Před třemi roky se tři mladí lidé
vydali na modlitbě Bohu. Prosili, aby mohli pra
covat na evangelisaci Mexika. I když v Mexiku
bylo hlásané evangelium mnoha různým sku
pinám, oni věděli, že většina Španělsky mluví
cího obyvatelstva vůbec neznala evangelium.
8
Překážky, které se jim stavěli do cesty, byly
mnohé. Nesměli rozdávat traktáty, vysílat evan
gelium rozhlasem, a veřejně kázat Boží Slovo.
A přece se později mohli radovat z toho, že jim
Pán umožnil, aby dostali povoleni k službě
evangelia rozhlasem, aby směli veřejně kázat
Boží Slovo v mnoha důležitých střediscích a
aby mohli bez překážek rozdávat traktáty a to
dokonce i samotným policistům. Další možnosti
práce v této zemi, jsou výzvou pro ty, kteří by
se posvětili pro práci v této oblasti. A tak to,
co se stalo v Mexiku, je výmluvným svědectvím
o tom, že v Boží moci je možno překonat
všechny překážky. Ti, kteří jsou znechuceni tím,
že někde jsou zavřené dvéře pro zvěst evan
gelia, by měli upřít pozornost na otevřené
dvéře, kterými ještě nikdo nevešel. Po skon
čení druhé světové války se stalo Japonsko
přístupným pro evangelium. A přece v této
zemi zůstávají celé veliké oblasti, ve kterých
Slovo Boží ještě nebylo zvěstováno. Podobně
je tomu s africkým kontinentem. Ten je rovněž
z většiny otevřeným terénem pro misijní práci.
Podle britského zákona všechny země, nachá
zející se nad desátým stupněm severní šířky a
ovládané muslimy, jsou křesťanským misio
nářům nepřístupny. Z tohoto hlediska by měla
být severní Nigerie oblastí uzavřenou pro evan
gelium. Ale roku 1940, představitel nigerijské
admirality, který byl křesťanem, věnoval Su-
dánské vnitřní misii větší peněžní dar — právě
9
