Plný text práce

47 Pages·2011·0.65 MB·Czech

MASARYKOVA UNIVERZITA
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Ústav experimentální biologie

Oddělení fyziologie a imunologie ţivočichŧ

Klíště obecné a jím přenášené patogeny ve středoevropském
prostoru

Bakalářská práce

2011 Tereza Rašovská

Školitel: doc. RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D.
Konzultant: doc. RNDr. Alena Ţákovská, Ph.D.
.
Prohlášení o samostatném vypracování práce

Prohlašuji, ţe jsem uvedenou bakalářskou práci vypracovala sama pouze s
pouţitím uvedené literatury.

Tereza Rašovská
Poděkování:

Ráda bych poděkovala Všem, kteří mě podpořili při psaní bakalářské práce. Zejména děkuji
vedoucí mé bakalářské práce, paní doc. RNDr. Heleně Nejezchlebové, Ph.D. za cenné rady,
týkající se tématu. Dále bych ráda poděkovala doc. RNDr. Aleně Ţákovské, Ph.D. za rady a
poskytnutí literatury. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu, kterou mi poskytli a
bez které by bylo psaní práce o mnoho těţší.
Obsah

ABSTRAKT…………………………………………………………………………………... 5
ÚVOD…………………………………………………………………………………………. 7
1 KLÍŠTĚ OBECNÉ……………………………………………………………………….. 8
1.1 ZAŘAZENÍ DO SYSTÉMU………………………………………………………………... 9
1.2 VÝSKYT………………………………………………………………………………... 9
1.3 ETOLOGIE…………………………………………………………………………….. 10
1.4 MORFOLOGIE…………………………………………………………………………. 10
1.5 ŢIVOTNÍ CYKLUS KLÍŠTĚTE…………………………………………………………… 11
1.6 GEOGRAFICKÉ ROZŠÍŘENÍ DRUHU IXODES RICINUS…………………………………… 13
1.7 PŘÍJEM POTRAVY……………………………………………………………………... 13
1.8 KLÍŠTĚ JAKO PŘENAŠEČ ONEMOCNĚNÍ………………………………………………... 14
2 NEMOCI ZPŦSOBENÉ KLÍŠŤATY………………………………………………….. 16
2.1 LYMESKÁ BORRELIÓZA……………………………………………………………….. 16
2.1.1 Lymeská borrelióza u hospodářských zvířat……………………………………. 17
2.2 EHRLICHIÓZA-LIDSKÁ GRANULOMATOZNÍ ANAPLAZMÓZA (HGA)…………………....19
2.2.1 Ehrlichióza-anaplazmóza u hospodářských zvířat……………………………... .21
2.3 KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA (KE)………………………………………………………. 23
2.4 BARTONELLÓZA (BACILÁRNÍ PELIÓZA A ANGIOMATÓZA)…………………………….. 26
2.4.1 Bartonellóza u hospodářských zvířat…………………………………………… 27
2.5 BABESIÓZA…………………………………………………………………………… 27
2.5.1 Babesióza u hospodářských zvířat……………………………………………… 28
2.6 RICKETTSIÓZA………………………………………………………………………... 29
2.6.1 Rickettsióza u hospodářských zvířat……………………………………………. 30
2.7 Q HOREČKA…………………………………………………………………………… 31
2.7.1 Q horečka u hospodářských zvířat……………………………………………… 32
2.8 KLÍŠŤOVÁ PARALÝZA………………………………………………………………… 33
3 OCHRANA PŘED ONEMOCNĚNÍMI………………………………………………... 35
3.1 OČKOVÁNÍ……………………………………………………………………………. 35
3.2 REPELENTY…………………………………………………………………………… 35
3.2.1 Testy na vyuţití účinnosti repelentŧ…………………………………………… 37
ZÁVĚR………………………………………………………………………………………. 39
SEZNAM ZKRATEK……………………………………………………………………….. 42
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY……………………………………………………….. 43
INTERNETOVÉ ZDROJE A ČLÁNKY…………………………………………................. 44
OBRÁZKY…………………………………………………………………………………... 46
Abstrakt

Klíště obecné a jím přenášené patogeny ve středoevropském prostoru

Klíště obecné je významným přenašečem nebezpečných zoonóz. Z mnoha zdrojŧ je
známo, ţe nejvíce onemocnění je vyvoláno řadou patogenních mikroorganismŧ, jenţ jsou
přenášeny mezi lidskou i zvířecí populací vektorem, kterým je nejčastěji klíště.
Klíště obecné zpŧsobuje řadu onemocnění, z nichţ na našem území
a ve středoevropském prostoru je nejznámější Lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida.
Přenáší i řadu dalších onemocnění, jako je babesióza, ehrlichióza, rickettsióza a bartonellóza.
Onemocnění mohou být bakteriálního, ale i virového pŧvodu, některá mohou být zpŧsobena
i prvokem. Nemoci se mohou jak u lidí, tak i u zvířete projevovat rŧznými příznaky a jsou
léčeny odlišnými zpŧsoby.
U člověka se lze chránit před napadením klíštěte zvolením vhodného oblečení nebo
pouţitím repelentŧ. Jsou to velice dŧleţité chemické přípravky dostupné převáţně ve všech
drogeriích a lékárnách. Obsahují určité látky, jejichţ cílem je ochránit hostitele. Výzkumu
repelentŧ je neustále věnována pozornost z dŧvodu vzrŧstu onemocnění zpŧsobených
klíšťaty.

Sheep Tick as Vector of Pathogens in Middle Europe

Ixodes ricinus tick is the major vector of many infectious agents. Many relevant
studies suggest that many illnesses are caused by pathogenic microorganisms who are
transmitted between population of people and animals by vector which is called as a Sheep
tick (Ixodes ricinus).
Ixodes ricinus causes a lot of diseases. The most known disseases in our country and
in the middle of Europe are Lyme disease and encephalitis. There are a lot of other disseases
as babbesiosis, ehrlichiosis, rickettsiosis and bartonellosis. The causative agents of illnesses
can be bacterias, viruses or protozoons. Disseases of animals and people can have different
symptoms and treatment.

5
People can protect themselves by wearing appropriate clothes and by using repellents.
Repellents are very important chemical preparations which are available in drogeries and
pharmacies. They contain substances which repel ticks. The research of repelents is
in progress because of growth of illnesses caused by ticks.

6
Úvod
Klíště obecné (Ixodes ricinus) je roztoč patřící do čeledi klíšťákovití (Ixodidae).
Roztoči obecně mají tělo sloţené z přední části - gnathosoma a zadní části - idiosoma. Imaga
a nymfy roztočŧ mají 4 páry nohou, larvy pak 3 páry.
Klíšťata jsou velcí roztoči s dorzoventrálně zploštělým tělem a zřetelně vyvinutou přední částí
těla, jsou to obligátní ektoparaziti sající krev u savcŧ, plazŧ a ptákŧ. Patří do starobylé
skupiny známé po několik let.
Existují dvě velké skupiny klíšťat: Argasida „měkká“ klíšťata (soft ticks) a Ixodida
„tvrdá“ klíšťata (hard ticks). Tyto skupiny klíšťat jsou odlišné jak ve stavbě, tak vývojem.
Obě dvě skupiny zpŧsobují rŧzná onemocnění, která mohou být i velice závaţná.
Celkově je známo několik desítek onemocnění. Na území České republiky je jich
daleko méně, ale přesto mohou být tyto nemoci velice závaţné. Mezi nejobávanější
onemocnění náleţí klíšťová encefalitida a Lymeská borrelióza, ale klíšťata mohou přenášet i
tularemii, anaplasmózu, rikettsiózu, babesiózu či horečku Q.
Před onemocněními zpŧsobenými klíšťaty je doporučena ochrana. Existuje více
moţností, jak se ochránit. Dŧleţitá je dŧkladná prohlídka celého těla po pobytu v přírodě,
zvolení vhodného oděvu, pokud se chystá člověk do přírody, kde by mohlo dojít
ke styku s klíštětem. Nejvýznamnější ochranou před nemocemi jsou repelenty. K ochraně
slouţí i očkování proti nemocem zpŧsobených klíšťaty.
Literární rešerše se týká klíštěte Ixodes ricinus. Tento druh přenáší řadu onemocnění
ve středoevropském prostoru. V této práci jsou zmíněny nemoci, které patří mezi nejčastější.
Práce je přínosná z dŧvodu shrnutí diagnostiky a příznakŧ onemocnění, se kterými se kaţdý
člověk mŧţe setkat.
7
1 Klíště obecné
Ixodida: Tělo klíštěte se nazývá idiosoma, které je kryto štítkem scutum. Tělo samce je celé
pokryto štítkem, ale u samice je pokryta jen přední část těla. Zbytek těla samice, který není
pokryt štítkem, se nazývá alloscutum, které se mŧţe aţ několikrát zvětšit při sání. Horní okraj
štítu vybíhá po stranách v lopatky scapulae. Pohlavní otvor leţí v první třetině těla jak
u samcŧ, tak i u samic. Před řitním otvorem se tvoří anální rýha, coţ je determinační znak
pro zařazení klíšťat do druhŧ.
Na článcích těla klíštěte se nachází zubce, trny a ostny, které slouţí klíštěti
k přichycení k hostiteli. Na hřbetní straně chodidla 1. páru je umístěn Hallerův orgán se
smyslovými čípky, který je velmi dŧleţitým čichovým orgánem pro vyhledávání hostitele.
Na břišní straně zadečku, po straně 4. páru nohou, je jeden pár dýchacích otvorŧ stigmat.
Mají gnathosoma, která nese ústní orgány, chobotek (hypostom), chelicery a makadla

(palpy). Na hřbetní straně límce (hlavičky) leţí oválné smyslové plošky.
Chobotek hypostom je vyzbrojený několika příčnými řadami drobných, dozadu
směřujících zoubkŧ a představuje bodavě sací ústní ústrojí. Po stranách chobotku jsou
v pouzdrech uloţeny párové chelicery, které u volně se pohybujících klíšťat nejsou patrné.
V klidu jsou ústní ústroje zakryty mohutnými makadly.
Chobotek hypostom klíšťat má také funkci rozmnoţovací. Samice jsou oplodňovány
schránkami spermatofory obsahujícími spermie, které samec předává právě chobotkem.

Argasida: Tělo není kryto štítkem scutum, mají měkké tělo (soft ticks). Ústní ústrojí mají
na spodní straně těla. Vývojové stadium je larva, nymfa N1-N3, moţné je i N5, coţ znamená,
ţe po stadiu larvy následuje stadium nymfy 1, poté nymfy 2 a pak nymfy 3, někdy nymfy 5,
teprve potom se vyvíjí v dospělce. Vyskytuje se zde větší mnoţství instarŧ nymf. Tento typ
klíšťat dokáţe hladovět i několik let. Patogeny nepřenáší jenom slinami, ale i koxální
tekutinou z koxálních ţláz.
Klíšťata mohou přenášet velké mnoţství patogenŧ jak na člověka, tak i na zvíře.
Proto je tato skupina hmyzu velice nebezpečná z hlediska rizika přenosu onemocnění.
8
1.1 Zařazení do systému
kmen: členovci (Arthropoda)
podkmen: klepítkatci (Chelicerata)
třída: pavoukovci (Arachnida)
řád: roztoči (Acarina)
podřád: klíšťata (Ixodides)
čeleď: klíšťákovití (Ixodidae)
rod a druh: klíště obecné (Ixodes ricinus)

(Sedlák, 2000)
1.2 Výskyt

Klíšťata se nejčastěji vyskytují v biotopech lesŧ, křovin, pastvin, ale i v městských
parcích a zahradách. Výskyt je ale vázán hlavně na přítomnost hostitelŧ, zvláště větších savcŧ
nutných pro vývoj imag. Z tohoto dŧvodu mŧţeme rozdělit stanoviště na divoká (teriodická)
a pastvinná (boskematická).
Teriodická stanoviště jsou stanoviště, kdy hostitelem je převáţně zvěř (srnčí, vysoká
zvěř, zajíc, liška, jezevec, jeţek).
Boskematická stanoviště jsou taková, kde hostiteli jsou pasená domácí zvířata (skot,
ovce, kozy). Existují i smíšená místa "zaklíšťění".
Z hlediska zeměpisného se Ixodes ricinus nachází hlavně v oblastech celé Evropy
a části severní Afriky.
Na východě a severovýchodě Evropy se nejčastěji vyskytuje druh Ixodes persulcatus,
který se vyskytuje také v Pobaltí.
Klíšťata se začínají vyskytovat a být aktivní na přelomu března a dubna, výskyt
vrcholí v květnu. Některé druhy mohou být nalezeny i na podzim (Hubálek & Rudolf, 2007).
9