Table Of Contentt
1
KNIHA R U T
Kniha o lásr»e a uzavření manželství
I
i »
Úvod
Na konferenci slovenských sborů v Bratislavě jsme slyšeli
přednášku : "Vztah věřícího chlapce a dívky". Byli Jsme rádi,
že toto téma přišlo na řadu a litovali jsme, že přednáška
byla Časově a tím 1 obsahově omezená. Více se týkala vztahu
věřících chlapců a dívek, ikdyž víme, že na Piídě našeho obe
cenství žije i mnoho nevěřících /ještě neuvěřivších/ chlap
ců a dívek. A naši mladí bratři a sestry he v každém přípa
dě začínají modlitbou a hledáním Boží vůle řešit svůj nej
větší životní problém, otázku lásky a manželství. Asi tyto
myšlenky mne zaměstnávaly v to odpoledne. V duši jsem sly
šel výtku mladých, kterou v jisté knize autoři vyjádřili
slovy: "jak to, že mlčíte o jednom z největších problémů
našeho života?" Prakticky celou šířku pravdy vyplňujete ká
záními a vynecháváte problém, s kterým se většina z náa stře
tává dnem i nocí. Nechtěli by někteří z vás opustit postoj
levity a kněze a podobně jako milosrdný Samaritán, sestoupit
mezi nás? Nechtěl bv někdo zavázat naše rány a nalít do
nich oleje a vína? ’*
Cítil jsem, že "našim" chlapcům a děvčatům by bylo potřeb
né řícfc více upřímných a otevřených slov o tom, jak se mají
navzájem chovat ve shromáždění i mimo ně, jak mají navazo
vat známosti, zda mají spolu "chodit", zda je to správné, když
se zamilují, kam mohou zajít v důvěrnosti a něžnosti, zda
mají potlačovat svoje přirozené pudy a žít vedle sebe pouze
duchovně, nebo duševně, zda je má spojovat láska, nebo vů-
leM........... Najednou ml Pán Bůh připomenul, že nedávno jsem
na jedno posezení přečetl knihu Rút. Vícekrát Jsem ji předtím
četl, ale tentokrát mi Duch svátý odkryl, zjevil nové prav
dy, týkající se lásky a uzavření manželství. Osobně to bylo
pro mne užitečné a posloužilo mi to. Tehdy jsem myslel, že
se Boží řeč týká pouze mé osoby. Nyní, jak jsem tak seděl
a přemýšlel o těchto otázkách, dostal jsem Jistotu, že mně
zjevená Boží tajemství mám svěřit, mojí milí chlapci a dívky,
i vám. Nechci vám dělat kázání, přednášky, ch^i vám odevzdat
to, co mi z mlosti a v slabosti Bůh daroval. 3fci, jak On
to uznáťá za dobré, jak je to před ním správné a přiznat se
vám upřímně, co jsem Jako chlapec nesprávn® dělal.
Walter Trobisch napsal: "vím dobře, že se mnozí ošívají,
když mají hovořit o fyzické stránce manželství, Myslí sl,
že tělesné spojení je něco nečistého, dokonce i nemravného,
něr»o, co nemá s Bohem nic společného....
BuS považují tuto stránku za něco tak posvátného, že se jí
nesmíme ani dotknout - nebo za něco tak nečistého a vzdále
ného od Boha, že se každý z nás stydí i Jen se o tom zmínit.
Písmo odmítá oba tyto postoje. ' Ano, tento vzácný bratr má
pravdu. My křestané jsme vždycky měli snahu a náběh oostavit
manželství pouze na Jednu nohu/ BuÚ učinit z něho duchuvně -
- duševní spo"užití, Idealizované, nadneseně "věřící" manželství,
nebo učinit z něho tělesné soužití, kde pudy a vášně znovu a
znovu přemáhají chudáka slabého křestana a m' z toho na celý
život^špatné svědomí a pocit méněcennostl. Neodvážili jsme
se upřímně hovořit o problémech lásky a manželství, protože
jsme se cítili vinnými buÚ naším prázdným, "zduchovnělým"
manželstvím, nebo manželstvím pod vládou těla.
- g -
Dovolte, abych vám napřed slíbil, Že budeme stát ' oběma
nohama na zemi1’, chválím svého nebeského Otce, že mi
z milosti dopřál prožívat manželství podle Písma, v rovno»
váze ducha, duše a tela. Protože člověk Je trojjediná by
tost, která má ducha, duši i těl& a všecko to musí dostat
patřičné místo v našem životě 1 v manželství, na které se
vy většinou Ještě chystáte. Také vyjadřuji svůj dík Pánovi,
že mi odpustil mé hříchy a nepamatuje na hříchy mé mladosti
a že se proto nemusím ošívat ani při jedné z těchto třech
otázek stránek vzájemného vztahu chlapců a dívek, že mohu
hovořit otevřeně.
Něco o knize Rut
Biblická kniha Rut patřila v židovském národě mezi tzv.
MPět svátečních svitků”, které se četlý o židovských svátcích.
Rut se Četla na svátky týdnů, na Letnice. Byly to vlastně
svátky, nodobné našim dožinkám. Okolní pohanské národy, které
žily v sousedství Izraele, také měli své dožinkové slavnosti ,
které byly oslavou plodivé moci přírodních Božstev.
Pozůstávaly z obětí spojených s hodováním, pitím, s magic
kými úkony, ale hlavně se sexuálnímy orgiemi a úkony.
Pohané věřili, že svou pohlavní nevázaností a bezuzdností
vydráždí božstva k uvolnění plodivýoh sil. Pán Bůh s bolestí
hleděl na to, co lidé učinili z lásky a manželství, ze vztahu
ehplapců a dívek, mužů a žen. Viděl také, Že v-volený Boží
lid, obklopený pohanským•• prostředím chlípnosti a pohlavní
zvrácenosti, se dostává do nebezpečí, že pokřiví to pravé
a přizpůsobí se okolí. Proto daroval svému lidu knihu Rut.
Ukázal v ní, jak si On představuje vztah chlapce a dívky,
mládence a panny, muže a ženy. Zjevil židům svou dobrou* cestu
lásky a manželství. Ukázal jim, i nám, že Pán Bůh může
darovat manželství a plodnost bez nečistoty, zlých žádostí,
pohlavní zvrácenoati.
Přišel svátek týdnů, Ibtnice. V Izraeli i v jiných náro
dech s.e konala slavnost dožínek. V tom čase, když pohané
hodovali, pili, tančili, vybičovali své vášně a žádosti do
bezuzdné r prostopášnosti, seděl Boží lid u nohou Levitů
a poslouchal předčítání z knihy Rut. Znovu a znovu z ní prou
dilo věčné Boží milosrdenství. Každý rok znovu zněla z ní
zvěst, že Pán Bůh miluje lidi, že se rád postará o jejich
tužby a potřeby, že zná záchvěvy naší duše, že chce pro nás
Jen dobré, jghpi chlapci a dívky seděli mezi svými rodiči
a sourozenci. Jasně, jako na plátně, viděli Rut Moabskou,
která se utekla pod křídla Hospodinova, odevzdala mu bez
výhradně svůj život. Zbovu a znovu se museli divit, jak
$án Báh zařídil život této maladé, usilovné a skromné ženy.
Jak se postaral o ženicha - a o jakého ženicha! Měli před’
sebou čistotu a statečnost Bože, bohatého muže z Betléma,
který^byl Bohem připravený, aby učinil Rut Slastnou,
Boží lid se dnes nachází v podohnné situaci, jako Izrael
v těch dobách. Vídám často, jak se chlapci a děvčata soustře
ďují odpoledne v parku. Kouří a popíjejí laciné víno.
Povzbuzují se nemravnými řečmi a snaží se dráždit tělo jeden
druhému. Cekají na soumrak, na tmu, která potom - jak se domní
vají, zakryje jejich skutek, i jejich smutné svědomí.
- 3 -
VeSer se rozcházejí po městě - sotv« vykvetlé růže, které
bezohlední mládenci pomačkali a pošlapali, aby se zítra mohli
pochlubit svým kamarádům* A dospělí nejsou ani o trochu lepší,«
pouze šikovnější zakrývají svoje cizoložství a sobeczví.
Národ bez Krista žije pohansky a to nejen o dožinkách, ale
celý rok. Nečistota a bezohlednost, nevěra a falešnost kve
tou na záhonech našeho národa. 50 % lidí, Žijících v manželství
se dopouští nevěry, z toho polovina se rozvádí* Sexuální
orgie se množí$ uz ne za účelem vydráždění božstva, ale za
účelem uspokojení vlastní vydrážděnosti a svých sobeckých tužeb.
Obklopení tímto prostředím žijeme zde my, lid Nové Smlouvy,
vyvolený národ, Boží děti. Uvěřili jsme v Pána Ježíše, On
nám odpustil hříchy a dal nám nový život. Všem nám je jasné,
že ani my ani naše děti nebudeme žít jako ‘pohané’’.
Nedoporučuje tne to ani chlapcům a dívkám, kteří žijí v na
šem prostředí v tom případě, když ještě nevydali svůj ži
vot cele Bohu, ikdyž se utíkají “pod Jeho křídla“.
Chceme nyní, podobně, jako Izrael na svátek Stánků, za
poslouchat se do knihy Rut, abychom poznali Boží cestu pro
lásku a manželství a abychom kráčeli po ní.
Prosím vás, před přečtením každé kapitoly si ponorně přečtě
te za nadpisem -v závorce- uvedený text.
1. OD CH OD A NÁVRAT /Rut 1,1-7.19-22/
Požehnán bu3 od Hospodina, který neodňal své milosrdenství
od živých ani od mrtvý feh. /Ruta, 10/.
Budete snad překvapením že první úvaha patří vaším rodi
čům, ale i vám, chlapci a dívky, protože i vy jimi budete.
Do doby, kdy budete rodiči, sl tato slova uložte ve svém
srdci. Kniha Rut se začíná stěhováním. Již jste se stěho
vali? - Proč se rodiny stěhují? Protože pro rodinu je podstat
né bydlení a zaměstnání. Sllmelech s manželkou a s dvěma
chlapci bydleli v Betlémě. Byla tam synagoga. Čítal se tam
zákon. Měli příbuzné, měli tam bratry* a sestry. Živobytí ro
diny bylo však ohroženo. Hrozilo jim vyhladovění. Proto se
tato rodina odstěhovala do jiné země, kde jsou výhodně1ší
podmínky, lepší a výnosnější práce, lepší bydlení. Otcové a
matkyl Nikdy toto nečiňte. Upřímně věříní člověk se nikdy
neptá v první řadě na výhody živobytí, když se rozhoduje*, kde
bude bydlet. Ptá se v první řadě, zda bude mít možnost du
chovně žít, zda bude mít obecenství s věřícími. Pán Bůh nás
stvořil tak, aby muž a žena žili v rodině. Pán Bůh nás
stvořil tak, aby rodina žila ve sboru. Neptej se v první
řadě, jaký byt dostaneš, kolik si vyděláš, zda se ti bude
lehce žiti Ptej se nejprve, zda tam, kde zcčneš budovat svůj
domov, jsou věřící, bratří a sestry, a zda tvoje děti budou
moci zapadnout do zdravého sborového obecenství. Děti) patří
do obecenství věřících. A? tam vyrůstají a vyrušují, at tam
zpívají, hrají, modlí se. Ten,kdo pro svou rodinu nehledá
hmotné výhody, kdo za prvořadé považuje duchovní hodnotv,
najde je!
Reknete sl snadj Klimelech měl důvod odstěhovat se z blíz
kosti své duchovní obce, protože v zemi bvl hlad. Naoko Je
to důvod, ale všimněme sl, že utíkal před hladem a střetl se
se smrtí. Ti, kteří přečkiali dobu hladu v Betlémě,, zůstali
žít,, a xllmelech, ktsrýxžti se svými syny zemřeli v krajině
hojnosti. Chálu vás,. Myslíte na to, že 1 v obecenství
věřících přijdou často “doby hladu“. Pády, nedorozumnění ve
sboru, tělesnost, povrchnost dokáže znechutit a pokazit naše
obce věřících, vyhání upřímné. Máte pravdu.
- 4 -
Takovéto doby hladu a bídy prožívaly již mnohé naše sbory.
Přiznám se, že jsem byl již několikrát v pokušení opustit
obecenství a bydlet, žít někde, kde bych 'měl od každého
pokoj”. Když jsem nad tím začal uvažévat, Pán Báh ml poslal
na pomoc slovo: Vírou Mojžíš, když již byl velký, »Stbřbí
odepřel nazývat se synem faraónovy dcery» Raději . $.b,C£et
příkoří s Božím lidem.než na čas žít příjemn“ v hříchu...
/Žlď. 11,24 - 25/. Toto slovo tálo do živého. Pokořil jsem
se před Bohem a řekl jsem: Pane můj, nikdy neppustím své
bratry, at by byli jacíkoliv a necht by se ve sboru stalo
cokoliv... Budu raději trpět a strádat s Božím lidem, ale
budu žít v obecenství lidu Božího.
Rodiče, bydlete podle možnosti tam, kde se lid Boží
shromažďuje k Božímu slovu! Staňte se členy sboru, který
je nejbližší vašemu bydlišti! Zůstaňte v obecenství za všech
okolností! Až naše děti vyrůstají “pod střechou“ našich shro
máždění. Bučíme tam všichni zainteresovaní, zapojení do prá
ce a služby! BuŠme živými členy obecenství, činní a ochotní!
Ta druhá věc, kterou jsem viděl hned na začátku knihy
Rut: - rád bych ji nazval: NÁVRAT Ji£ MOŽNÍ. Rodina, která
se odstěhovala, prožila v cizině mnoho starostí, bídy, trá
pení. Proč? Nebýt těchto otřesných událostí, smrti manžela
a synů, byla by snad rodina docela zapadla do pohanského
prostředí. Pán Bůh to ve své lásce nedovolil. Jemu je
dražší naše nesmrtelná duše, než náš zdar a blahobyt.
Nedovolil, aby se tato pobloudilá, špatným směrem se ubí
rající rodina, utopila v hojnosti a bezstarostnosti. Do
pustil do jejího života takové události, které ji přinutily
k návratu. Nevěsty byly cizinky, příslušnice moabského národa.
Sekli jsme, že návrat je možný. Návrat je však v první řadě
nutnv.Každý. kdo odešel ze společenství Božího lidu a ochladl
duchovně, každý, kdo opustil Boží cestu, musí se vrátit.
Bez Pána Ježíše a bez bratří jsi jako dítě bez matky, ryba
bez vody, plíce bez vzduchu a ptáče bez výšin. Noemi JÍŽ
nic nemohlo zadržet v moabské zemi. Srdce nejen hovořilo,
ale přímo křičelo: “domů, ke svým“! Dávná touha se stala
skutkem, když k Noemi dolehla správa: “Hospodin navštívil
svůj lid, dávajíc mu zase chleba.“ /1,6/.
Proč Hospodin požehnal svému lidů? Byl již lepší, posluš
nější, zdárnější? Odstoupil od model a svévole? Jsem přes"
vědčený, že i v tomto případu mohl Pán Bůh říci, jkko v
36. kapitole Ezechiele: Ne pro vás tak činím, dome Izraelův...
To znamená - nečiním to, co dělám, kvůli vaší dobrotě a
poslušnosti, ale kvůli svému velkému milosrdenství, protože
moje lásky nikdy nepřestává. Boží zaslíbení jsou věčně plat
ná. Pán Bůh se ve své lásce nemění. Ceká, až se vrátíme,
aby nám mohl požehnat, protože On je dobrý. Noemi z udá
lostí ve vlastní rodině měla dojem, že ji Pán B<h trestá.
A tak to i řekla: “Hospodin vyšel proti mě ... hořkostí mne
naplnil všemohoucí,“ Dokonce žádá své krajany, aby neuží
vali více jméno Noemi - Spanilá, ale Mara - Hořkost, které
jméno si dala sama. Již pochybovala o Božím milosrdenství.
Mě Ir. dojem, že se na ni Tán Bůh rozzlobil. To však nebyla
pravda, to byl omyl. Laskavý Bůh ji nepřestal milovat a
zatímco se ona tfápila nad svým poblouzením, dobrý Pán již
měl hotový plán, jak jí požehná a obstará jí Slastnou bu
doucnost.
Rodiče i děti! Návrat je možný! “požehnaný Bůh a Pán,
který nezruší své milosrdenství ani na živých, ani na mrtvých?“
Boží milost trvá věčně. Možná, že jsi také utíkal mezi cizí.
- 5 -
Možná, že Jsi učinil mnoho chyb, že máš za sebou 1 smutné
pády. Bůh není proti tobě, můžeš se vrátit. Když hovoříme
o lásce a o manželství, považuji tuto skutečnost za zvláště
důležitou. Pro našeho Pána nikdy není pozdě. Ni« není tak
pokažené, aby to On nemohl napravit. Ve včel vzájemných vzta
hů mezi chlapci a dívkami, v navazování známostí, v lásce
i v manželství jsme toho mnozí velmi mnoho pokazili. V Bo
žím srdci však nené hořkost. On nás má rád. Ďábel říká:
“Ty jsi to již tak “zvoral“, že ti nikdo a nic nepomůže.'
Pán Ježíš říká: “ Pojíte ke mně všichni, kteří pra«ujete a
jste obtíženi...“ ((
“Vrat se domů, vrat se domů! Otec volá: dítě, pojd domů !
2. Dobrý odpočinek /Rut 1,3-14, 3,1/.
Kéž vám Hospodin dá, abyste každá
našla odpočinutí v domě svého muže.
Rut 1,9
Po seznámení se s osobami na začátku knihy Rut se před
námi začíná odvíjet zvláštní, zajímavá událost. Noem! se
rozhodla, že se se svými snachami vrátí do rodného kraje.
Vyšla z místa dosavadního bydliště a blížila se k Zaslíbené
zemi. V těchto pohnutých chvílích se nohy pohybují, ústa
mlčí a mysl pracuje naplno. Noem! sl znovu opakuje všechny
události těch více jak deseti roků. Vidí, jak před lety odchá
zeli s manželem a s chlap«!, Jak se chlapci oženili. Kolik
bolestný«h událostí prožila aa ta létě! Ale Pán Bíh do
těchto roků vložil i krásné chvíle, například tyto dvě ne
věsty, ikdyž již byly cizinkami, prokázaly tolik milosrdenství.
Ona je Již stará, ale ony mají život před sebou, co je čeká?
Šlechetné srdce Noem! musí říci to, co je dobré pro jiné...
Cestou k nim mluví: “'Vraťte se každá do domu své matky.“
Vyslovuje jim zároveň požehnání, které končí tím, již «i -
tovaným 9» veršem. Nevěsty odmítají vrátit se, ale Noemi je
přesvědčuje: “jen se vraťte, moje dcery!... Zda snad budu
mít ještě syny, abv byli vašimi muži? ... vžgyť já jsem již
stará na vdávání. A kdyby«h 1 řekla, že mám naději a vdala
by jsem se Ještě této no«i a porodila syny, zda by jste na to
čekaly, než by dorostli? Zda snad proto byste ze zdržely,
aby jste se nevdály?
Tato slova Noemi bychom z křesťanského hlediska mohli
velmi přísně kritizovat. Jdou s ní dvě nevěsty, pohanky,
které chtějí opustit svůj domov, zůstat s Noemi, připojit
sek lidu Božímu, k vyvolenému národu, bydlet v Jedské'zeml •
Obracejí se vlastně k Behu a ona je - odrazuje. A jim, mla4
dým ženám, které již byly jednou vdané, stále zdůrazňuje
potřebu vdaní, manželství, které Jim v Palestině nemůže
zabezpečit. Na první pohled se nám zdá, že Noemi Je tělesná,
přízemně smýšlejí«í. Někdy jsme náchylní zdůrazňovat du
chovní stránku života. Těm dvěmy mladým ženám bychom nejra-
dějl pověděli: “Vdané jsxite již konečně byly, znovu to ne
potřebujete, nyní již hledejte pouze Pána a Jeho královtsví.“
nemýlí se Noemi? Ne ! Jejími ústy nám Du«h svátý v tomto
úseku a hlavně v tomto devátém verši zjevuje velmi důleži
tou skutečnost. Ukazuje nám to, co v Nám Pán Bůh vidí.
Noemi má před sebou dvě mladé ženy a ona, která lety
utrpení získala kus životní moudrosti, ví, že Jsou to v první
řadě ženy, tedy osoby ženského pohlaví. Pán Bůh, když stvo
řil, učinil tam Zcela na počátku ženu, stvořil Ji proto, pro
tože viděl, že Ji muž potřebuje, “učiním mu porno«..•“
- 6 -
Do jájího života, do jejího srdce vložil touhu po muži,
po mužském pohlaví: ’’budeš dychtit po svém muži . Ado by
tosti muže» každého člena mužského pohlaví, vložil^vědomí,
že mu něco chvbí, že mu není dobře "býti samotnému' • Ap.
Pavel vyjádřil tyto skutečnosti v 1, Koř. 11.9-11^slovy:
Muž přece nebyl stvořen pro Ženu, ale žena pro muže...,
vždyt jak je žena z muže, tak i muž skrze ženu. = všecko
pak je z Boha.”
Dovolte mi nyní říci, milé dívky a chlape!, že při vašem
dosnívání se děje něco, s čím Pán Bůh počítá, co uznává za
normální, dobré, co nemá nic»společného s Sáblem, nemusí
mít nic společného s nečistotou duše a těla, za kterou se
potom stydíme před Bohem i před lidmi. Dívky dospívají.
Jejich duše a tělo začínají dospívat. Vyhránují se tužby
po druhém pohlaví. Dívky jsou neznámou silou přitahovány
k chlapcům, cítí se dobře v jejich společnosti» někteří
chlapci se stávají jejich ideálem, hrdinou jejich srdce.
Ještě jsou plné ostýchavosti a nedostupnosti, shlukují se
do přátelských skupin, nebo uzavírají úzké dvojice přátelství.
Mají své velké tajnosti a předmětem jejich skrytých rozho
vorů bývají často chlapci. V duši i v těle roste velká
touha: najít odročinek v domě svého muže. Zde je použitý
výraz /v Původní řeči/, jako při popisování zaslíbené země.
Manželství, manželský stav je tedy pro dívku, vytouženou
zaslíbenou zemí. Ikdyž to zní příliš přízemně, tato sku
tečnost není neduchovní. Pán Bůh s ní počítá a neodsuzuje naše
milé dívky a mladé sestry. I touha txch dívek, kt-’ré uvěřily
a odevzdaly svůj život Pánu Ježíši, se nese k muži a tato
přirozená touha není hřích, ikdyž se s ní může zacházet tak,
že se splní a plní jako hřích.
Kdyby tato touha byla jen v srdci a životě ženského pohla
ví, muži by z nich učinili otrokyne. Pyšně by se dívali, jak
jsou dívky tažr přitahovány k chlapcům, jak touží po jejich
společnosti, a vysmívali, by se jim. Pán Bůh věděl, jací
jsme, a proto se postaral i o chlapce. Z dětského věku, po
dobně, jako dívky, přecházejí do mládeneckého, mužského věku.
Duševní a tělesný vývoj se projeví zájmem o dívky, obdi
vováním jejich krásy, představami, podbízením, zvědavostí,
která by ráda viděla duši 1 něco z těla toho druhého.pohlaví.
Chlapci jsou smělejší /ikdyž to v dnešní moderní době bývá
i opačně/, obyčejně nemají hanbivost dívek a co nejdříve by
rádi odstranili přehradu studu a nedůvěry mezi dívkami a
chlapci. Považují se již za velké a nedovedou pochopit, proč
je děvčata neuznávají za rytíře svého srdce. Chlapci, nyní
bych vám rád pověděl něco z toho, co mi Pán Bůh zjevil
v tomto 9. verši pro mé manželství, ikdyž už v něm žiji skoro
lg roků. Uviděl jsem to, pro c,o jsem doteí neměl oči: Podstatou
touhy dívky, ženy, není být vdanou, mít děti, dům, nábytek,
žít v rodině a již vůbec ne mít s mužem pohlavní styk. Nej
výraznější v této touze je na$ít odpočinek, jistotu, bez
pečnost, ochranu, záštitu v domě svého muže, tedy u něho.
Tu jsem se musel velmi kriticky dívat na sebe, a se zahanbe
ním jsem vyznával před svým Pánem, že jsem tuto skutečnost
nepovažoval za nejdůležitější Mžtah ke své manželce. Nyní
rozumím, proč ap. Pavel hovoří o "slabší nádobě", o slabší
bytosti, která potřebuje ochranu, pomoc, jistotu. Ach, kdybych
to byl věděl, když jsem byl takový chlapec, jako vy.f
- 7 -
Ta#é jsem si tehdy myslel, že se jednou pěkné děvče stane
mou manželkou, že bude náležet pouze mně, že bude splněním
všech tužeb, že ml bude pomáhat. Nyní jsem viděl, co jsem
měl poskytovat své manželce po léta našeho manželství...
.. a byl jsem vděčný za očišťující moc krve Pána Ježíše.
Můj mladý příteli, bez ohledu na to, zda jsi věřící, nebo
ne, uvedom si, že každá dívka je křehký květ, který potře
buje rytířskou Ochranu muže, a ne trávník, aby jsi po ně®
chodil jako po měkkém koberci. Myslíš si někdy, že jsi již
dost vyspělý, abys navazoval známosti, pobavil se s děvčaty,
abys se zamiloval a abys miloval. Ale řekni, dokázal bys
milovat svou manželku tou nesobeckou láskou, hledat její
dobro? Dokázal bys jí být skrýší před přívalem, úkrytem před
větrem, potokem v suché zemi a stíne© ve vyprahlé krajině?
Přečti si Iz. 3í3,l-3 ! Tužba ženské duše nechce od tebe něco.
Nechce svatební list, auto, nábytek, zájem, uspokojení du
ševních a tělesných potřeb, ale hledá někoho, kdo by jí
poskytl očekávané s®p»k®^eníx odpočinutí. A vy, milé dívk,,,
uvědomte si, Že toto je pravá tvář vaší touhy a proto ani
nemá význam uvažovat o nějakém lacinějším uspokojení, o ně
jaké náhradě skutečné lásky, ochrany a jistoty. Nemá význam ,
abyste se styděly za tuto velkou touhu ženského pokolení,
ale ať je vám Bůh milostivý, aby byla splněna podle dobrých,
Božích pravidel.
Tak, naší drazí přátelé. Přišel Čas milování, čas dospívá
ní, Bohem daný a požehnaný, krásný vývoj duse i těla, při
kterém jsou chlapec a dívka k sobě přitahováni magnetem
vzájemného porozumnění, důvěry. Je to čas zpěvu hrdličky,
čas kvetoucích zahrad, čas jarního probouzení přírody. "Fíkov-
ník nasadil první plody,voní kvítky vinné révy.” Je to doba
mladosti, doba vnitřního kvasu, doba jarních bouřek, doba
uvolňování sil, kterým nerozumíte a ještě dlouho nebudete
rozumět. Tato doba je poznamenána zvědavostí, nedočkavostí,
nervozitou. 3rdce chlapců a děvčat jsou plná vlatních před
stav a romantických tužeb. Vášnivá mladost jim vše kreslí
růžovými barvami. Nejraději by již nečekali, ale posunuli
hranici dospívání a čím dříve překročili práh jim Ještě nex-
známého světa lásky a manželství. Je to krásné období ži
vota, ale zároveň tak nebezpečné a vámi ještě neprozkoumané.
Kolikeří si právě v něm jediným chybným krokem pokazili celý
život. Vaše srdce nyní chrlí mnoho otázekj Jak se má proje
vovat tužba po tom druhém? Udušovat jl modlitbami, spórtem
nebo nevinnou zábavou, nebo ji pěstovat? co si smíme dovolit,?
Jaké mají být vztahy chlapců a dívek? Můžeme "spolu chodit"?
Hledat Boží vůli, nebo "zamilovat se"? Začít sympatií a
láskou, nebo královstvím Božím? 3mím obejmout a políbit svou
dívku? Smím jet se svým chlapcem sama na výlet? jaká je zde
správná ^esta? Jak to Pán Bůh chce?
5. Oas velký ch rozhodnutí
/Rut 1, 1*5-18/.
At se mnou Hospodin naloží jakkoli,
rozdělí nás od sebe Jenom smrt. R.1,17
Jistě jste si všimli, že předeškélá část končila mnoha
otázkami, na které Jsme nedali odpověň. Ani v této části
nenajdete odpověfi hned na všechny otázky, ale má® naději,
že postupně mnohé objasníme.. Nyní musíme začít od té první,
od základu. Vy, naše milé děti)', jste vstoupili do období
milování, lásky, v kterém se dívka má setkat s "tím svým"
a chlapec, má najít tu "svou" pravou. Je to bouřlivá doba
mládí, doba velkých změn, doba nepokoje. To první, co byste
měli udělat, je pískat skutečný pokoJVpokojlt se a nedělat
nic«u unáhleně, ikdyž se vám zdá, že věci je třeba uspíšit
nebo váa snad nutí ke spěchu síly ve váží duši a ve vašem
těle. Ptát» se snads Kdo mne upokojí? Kde vzít pokoj v ne
pokoji? Nedávám radu hledat někoho, kdo by nřl pokoj, ale
radím vám zvolit si za přítele Někoho, kdo sám je POKOJ.
Tak svědčí Boží slovo? h0n jest pokoj náš”. /íf.2,14/.
Láska a manželství, na které se připravujete, je jako dům.
Kdo chce stavět dům, chce ho postavit dobrý, moderní, účelný,
pěkný, praktický. Umíte si však představit dům bez základů.
Dnes to již nidko nečiní. Radím vám, abyste stavbu vašeho
budoucího rodinného života začali od základu a to podle
Písma? ”Nebo základu jiného nikdo položiti nemůže, mimo ten,
kterýž položen jesS, jenž jest Ježíš Kristus,./k l.Kor.3,11/.
Tento základ už je vlastně položený, hotový. A je J e d i n ý
Jiný neexistuje pro skutečně šťastný život. Možná se vám
zdá divné, že pro start období milování vám někdo navrhuje
odbočit, zdržet se na objížďce a zamilovat si Pána Ježíše,
jako svého krále a Přítele. Není to omyl. Vždy?, jestliže
chceš poznat skutečnou lásku, Bůh je láska. A jsme tedy na
dobrá cestě. Bůh je láska. Nejen hovoří o lásce, ale jí,
pravou a krásnou, vždy dokazoval a dokazuje. Základním
textem o lásce a manželství jel. Mojž. 2,24? ’’Proto opustí
muž otce svého i matku svou a připojí se k manželcesvé, i
budou jedno tělo. ” Nikdo nenaplnil tento verš do takové
míry, jako Pán Ježíš. Opustil slávu, kterou měl u Otce prve,
než byl svět. Opustil nebeský, který je matkou všech nás,
a přilnul k nám zkaženým a zbloudilým lidem tak úžasnou
láskou, že tomu těžko porozumíme. Vzdal se všeho, stal se
posledním sluhou, zřekl se svého Božství, stal se pohrdaným,
nenáviděným a ztrápeným, jen aby mohl zachránit tebe a mne.
Podobně jako Noem! jednou odrazovala své snachy od cesty
do Betléma, odrazoval i on své učedníky? ”Vra£te sel"
Petr,,který s ním nějaký rok prožil, odpověděli ”pane, ke
komu půjdeme?” Vyjádřil tím, že nikdo jiný jim nemůže dát
to, co dává Ježíš.
Dříve, než v lásce a manželství začnete na něco myslet a
činit, učiňte rozhodnutí. jaké udělala Rut Moabská. Pro
mluvte s Pánem Ježíšem a řekněte mu? Miluji tě, půjdu s te
bou po celý Život. Jiná cesta nepřichází v úvahu. Nav|dv
se spojuji s tebou - a pouze smrt mne od tebe odloučí.. *
Učiňte smlouvu se Spasitele®, a to ”na život a na smrt”.
Nevím, zda se vám už někdy zdálo, že jste měli řídit veliké
vozidlo a neuměli jste to. Ve snu jste v tu chvíli prožili
mnoho strachu; probudili jste se celí spocení a byli Jste
vděčni Bohu, že to byl jen sen. Dovolte, abych vám s láskou ,
ale otevřeně řekl, že nemáte způsobilost řídot lásku a manžel
ství. Nezvládnete období milování, neudržíte ve svých ru
kou čas bouřek, mladistvých tužeb. Nedokážete správně usměr
nit touhy a žádosti, síly a působení. Jestliže budete držet
volant ve svých vlastních rukou, dojde k nehodám a úrazům,
ke ztrátám na životě 1 materiálech. Prosím vás, ve jménu
našeho Pána Ježíše Krista, odevzdejte se mu docela a bez
výhrad. Zamilujte ae v první řadě do Něho. On bude rozhodo
vat a řídit váš život. Tak to bude bezpečné.
Možná vám připadá, že jsme měli dát praktické rady.
Jistě bych^ranohé věci mohl doporučit, například, abyste se
v této době radili se svými rodiči, zkušenými brafeřími a
sestrami, abyste si přečetli dobré knihy, abyste se věnovali
ušlechtilým zábavám a zálibám atd. My však začínáme u zákla
du. Vyznání naší Rut nechí je tvým vyznáním Pánu Ježíši?
* Kam ty půjdeš, půjdu 1 já, kdekoli zůstaneš, zůstanu.
Tvůj lid, můj lide... AŽ se mnou Hospodin naloží jakkoli,
rozdělí nás od sebe jen smrt.” Není vhodnějšího období pro
vydání svého života Pánu Ježíši, než období dospisívání,
mládí, touhy po lásce a manželství. Dnes je pravý čas na to,
abys byl Ježíšův a uzavřel s Ním věčné přátelství.
W • r» V ? X I , - . » ~
- 9 -
Text této části je také prvním usměrněním na cestě lásky a
přátelství. Pokušení výmění a střídání lásek a životních part
nerů, lhostejný, nezávazný přístup k otázkám lásky, jsou v dneš
ní době příliš vžité. Dnes jsou v oblibě příležitostná zamilování
a vztahy, pohodlné střídání chlapců a dívek, nahodilá romantická
střetnutí a splynutí dvou pohlaví. Ti, ^teří neznají Pána Ježíše,
dokonse doporučují před o po manželství měnit partnerv a ' zau
čovat” se do milování uvolněným, nemravným způsobem.
Prosím vás, chlapci a dívky, kteří žijete v našich shromážděních,
když myslíte na toho svého budoucího, na tn svou pravou,~
myslete pouze na jednoho, pouze na jednu. AŽ je vám od začátku
jasné, žex střídání lásky a zkoušení známostí je proti Boží
vůli. Je to zvrácenost, kterou si Pán Bůh nepřeje. Pouze jeden,
pouze je na to bude, ke kterému, ke které vám Pán Bůh dá lásku,,
lásku trvalou, čistou, pravou, dobrou a bohatou.
A ještě něco. Vím, že v našem obecenství je mnoho milých, mladých
lidí, kteří začali od základu. Věří v Pána Ježíše, milují ho celým
srdcem. Jejich vztah, vztah chlapců a děvčat, jejich touha a zná
most je poznamenaná a usměrněná Pánem. Vím však i to, že mnohé
dívky a chlapci nezasvětili svůj život Pánu Ježíši a přitom již
dali volnost svým tužbám, žádostem, začali ’’konat” ve věcech lásky.
Někteří zašli již příliš daleko. Mhohé věci pokřivili a pokazili.
Namísto vývinu čisté a skutečné lásky si pošpinili duši, někdy
i tělo. Prosím Vás, vv učiŇte to samá, co i ostatním radím?
co nejdříve odevzdejte svůj život Pánu Ježíši! Potom bude v platnosti
slovo Písma, které Jan napsal Božím dětem? Toto vám píšu,
doti moje, abyste nehřešili. Avšak, zhřeší-li kdo, máme u Otce pří
mluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše
hříchy... /I.Jan 3,1-3/»
4.^Pracuj dnes na mé vinici
/Rut S, 1 - 10/
NechoS sbírat na jiné pole a neodcházej
odtud. Přidrž se mých dívek.” g g
Naše kapitola začíná tím, že ’’Noerni měla...” Když jsi se stala
dítkem Božím, patříš Pánu Ježíši, On ti také patří se vším?
Jeho láska je nyní i tvou láskou. Když jsi uvěřila v Pána Ježíše,
Bůh se o tebe stará. On, tvůj dobrý Otec již ví, kam má
usměrnit tvou lásku, ke komu tě má přivázat provázky milování.
On již prostě VÁ někoho, koho neznáš, a marně bys ho hledala
mezi mnohými, protože Pán Bůh říká?”xi Moje myšlení nejsou jako xyi-
myšlení vaše, ani; mbje cesty nejsou jako cesty vaše.”
Chci povědět srdečné slovo především našim dívkám, které někdy
mají starost nad neúměrným složením našich duchovním společenství,
co se týká počtu chlapců a dívek.
Důvěřujte, že dobrý Otec bdí nad vaším životem, vidí vaše
tužby a ví ~o potřebujete, lépe řečeno, ví, že potřebujete manžela.
Má ho pro vás připraveného s výjimkou těch, které mají zůstat
svobodné, jen Bůh vidí, že je to tak lepší. Této otázky se ještě
nozději dotkneme.
Dívky, hlavně však rodiče v době jejich dospívání, začnou
často cílevědomou činnost, plánovanou, organizovanou p snahu,
”aby jejich dcery nezůstaly starými pannami.”
