Table Of ContentDANIEL-ANGE
Homosexuální..
Kdo jsi? Kam jdeš?
KARMELITÁNSKÉ
NAKLADATELSTVÍ
KOSTELNÍ VYDŘÍ
1995
© Editions des Béatitudes. Société des Oeuvres Communautaires, 1992
© Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1995
Nihil obstát: P. Vojtéch Kodet OCarm.
Imprimi potest: P. Josef Jančář: OCarm.
ISBN 80 - 7192 - 049 -5
Ty, kdo máš homosexuální orientaci...
Kdo tedy jsi?
Kam jdeš?
Vám všem, kteří mi už po léta
s otevřeností a upřímností svěřujete to,
nad čím si kladete otázky,
co vás tíží a co ve vás vzbuzuje úzkost.
Jak vám mám poděkovat za takovou důvěru
MÍSTO PŘEDMLUVY
Tyto stránky vyrostly z mnoha rozhovorů plných důvěr
ného sdílení, které se uskutečňovaly během asi deseti let.
Vracejí se k obsahu stránek knížky „Ton corps fait pour
l'amour“ - „Tvé tělo stvořené pro lásku“, ale upřesňují je,
odstiňují rozdíly a vlastně je rozvíjejí. Přečetlo je nemalé
množství lidí, jichž se tato tématika přímo dotýká a já se
snažil řídit jejich poznámkami a návrhy. Tato knížka chce
být odpovědí na řadu žádostí i povzbuzení, které se ke mně
odevšad přihrnuly po jejím prvním náčrtu:
„ Ty, můj bratře, který křičíš do světa výkřik mužů, vy
slechni také tento výkřik, ty, který jsi tak citlivý k problému
AIDS, ano, poslouchej také němý křik tohoto „ kontinentu
Bruno, 20 let.
„Prosím tě, napiš knížku přímo pro nás, homosexuály,
abys načrtnul směr naší těžké cesty. Piš jen pro nás, ne pro
ostatní. A mluv naším jménem!“
Marc, 22 let.
„Díky z.a sílu naděje, které jsi v nás dal vyrůst ve službě
těm, kdo jsou zraněni v lásce. Tuto naději zakládáme v Kris
tu. Ale pomoc, kterou ty poskytuješ v naší snaze, je obrov
ská. Jde o samý život mnoha bytostí milovaných Otcem. Ze
všech stran štěkají psi s vlky a otřásají těmi, kteří hledají
světlo a kteří se upřímně snaží porozumět a milovat oprav
dovou láskou. Prosíme tě, probuď církev, aby zůstala věrná
svému poslání!“
Michel a Marie-Francoise
4
„ Danieli, díky za tvoje stránky o homosexualitě. Ještě
nikdy jsem nenašel tak přesný text, který by byl tak plný
svědectví a který by nabízel spiritualitu, která je všem na
dosah. Tato knížka múze osvobodit ty, kteří jsou spoutáni
touto sexuální úchylkou. Velmi mi záleželo na tom, abych
ti to napsal. Modlím se za tebe a za všechny, o které se sta
ráš. “
Tvůj bratr, Guy Gilbert, kněz vychovatel
5
MÍSTO ÚVODU
Michael Jackson se připravuje na svou čtvrtou plastickou
operaci. Desítky hodin zákroku, který pohltil pohádkové
sumy. Zoufale se snaží získat krásu, která by byla okouz
lující a matoucí zároveň.
Chlapec, dívka? Už nevíme. A zatím v sedmnácti, v plné
svěžesti své adolescence, to byl nádherný mladý muž.
SOS! Kdo jsem? Jaké je mé jméno?
Před miliony, které ho zbožňují: „Mám víc fanoušků než
Ježíš a přece jsem nejosamělejší člověk na světě!“
***
Na televizní obrazovce ujišťuje homosexuální pár diváky
o svém pohádkovém štěstí. Homosexualita je rozhodně nej-
nádhemější cesta ke štěstí.
Ale po skončení pořadu David Girard mezi kulisami při
znává: „To jsme se ale přetvařovali!" ...a mnoho z přítom
ných homosexuálů přichází položit otázky, ty opravdové,
a vyjádřit svůj zmatek.
Tolik lidí mezi námi už neví, kdo jsou. Doopravdy. Ve
skutečnosti.
Homosexualita je veliká otázka, která se dotýká tolika
z nás a tolik z nás trápí!
Tolik z vás ji žije.
Je-li to tvůj případ, chtěl bych se s tebou na těchto strán
kách pokusit nalézt vyjasnění a zkusit ti pomoci. Jednodu
še. Z lásky.
6
1. Upřesnění o tom,
komu jsou tyto stránky určeny
Budu tu mluvit k těm, kteří cítí nebo žijí proti své vůli
homosexuální orientaci, af už jsou chlapci nebo dívky. Ne
k těm, kteří ji praktikují z perverzity, aby získali zkušenosti,
zatímco jinak mají běžné heterosexuální vztahy. Stále čas
tější jsou dnes bisexuálové, z nichž někteří objevují homo
sexualitu v pozdějším věku: luxusní novinka, rozkoš navíc.
Je to opravdový políček pro ty, kdo snášejí nechtěnou ho
mosexualitu a z nichž někteří vydávají heroické úsilí, aby
nepodlehli, a sní o štěstí harmonické sexuality.
Je tedy důležitý rozdíl mezi těmi, kdo trpí nechtěnou
homosexualitou a těmi, kdo ji svobodně volí občas jen
z obyčejného snobství.
A to nechci mluvit o těch, kdo ji vychvalují, programují
a provokují všemi přímými i nepřímými prostředky, do
konce i u dětí, a vytvářejí celou kulturu, styl života a myš
lení výlučně, ne-li agresivně homosexuální.
Mezi těmito lidmi mohou být někteří viníky neúmysl
ných zabití: kolik mladých a dokonce dětí bylo nakaženo
AIDS jenom proto, že byli jednou oběťmi nezodpovědných
hledačů rozkoše. Několik takových jsem poznal. Ale nejsou
snad i oni velkými raněnými lásky?
2. Nejprve tobě,
kdo se na homosexuály díváš skrz prsty
Než se obrátím přímo na mladé, kteří se cítí homosexu
álně orientováni, chtěl bych říct pár slov těm, kteří je z vněj
šku soudí, abych napravil některá pevně zakořeněná klišé.
Klišé, která zraňují a navozují pocit viny.
Prosím tě, nikdy neuvězňuj homosexuální osobu pod ná
lepku, která ji staví na okraj společnosti a zbavuje ji její
vlastní hodnoty. Nikdy nedefinuj žádného člověka jeho
7
chováním. Nikdy ho neredukuj na některé jeho činy nebo
sklony.
Nevysmívej se ani netleskej, ale přijímej a uzdravuj.
Často slyšíme, že homosexuálové tvoří tajnou společ
nost, že jsou vždy na veřejnosti nápadní, vždy „zženštilí44
(nebo „pomužštěné44), že se nacházejí v určitých prostře
dích nebo povoláních, že jsou všichni pederasti, zvrhlí, ne-li
násilníci, že směřují ke kriminalitě, jsou psychicky naruše
ní, pořád nestálí atd. Co se nenakládá na jejich záda! Lidé
je odvrhují, tupí, izolují, uzavírají do ghet, první po nich
házejí kamenem (1).
A zatím pro tolik z nich jde o pravý opak: netvoří žádnou
sektu, nedělají se nápadnými, chovají se mužsky (když jsou
muži) nebo žensky (ženy), mají normální vzezření... Vy
cházejí ze všech prostředí, vykonávají všechna povolání (i
když některá povolání homosexualitu více upřednostňují),
nejsou až o tolik víc přitahováni nedospělými než nemálo
heterosexuálů, nejsou ani víc zvrhlí, pomatení nebo krimi
nální než ostatní.
Odvažuji se tedy tě prostě požádat, abys z nich nedělal
ani viníky ani hrdiny, ale poznal v nich jako v komkoliv z
nás krásné Boží děti...
Jsou hříšníci jako my všichni, jako my všichni jsou vo
láni k tomu, aby se stali svátými. Takže je nenatírejme ani
na černo ani na bílo, ale ciťme s nimi a uzdravujme je.
Nevysmívejme se ani nesouhlasme, ale přijměme je
a podpírejme.
Neničme je ani jim neaplaudujme, ale budujme a dávej
me růst.
1/ Jeden z nich mi napsal: .Jak můžeš mluvit o lásce, když nás vy, normální lidé,
považujete za vyděděnce? To přece není možné! Mluvíš o uzdravení, ale uvědo
mujete si vůbec, co všechno my můžeme pociťovat? Pořád se na nás budou lidé
koukat skrz prsty jen proto, že jsme dva kluci, kteří spolu chodí... Nemluv o uzdra
vení, dokud nám nikdo nepomáhá, dokud se nám lidé pořád posmívají. Jak chcete
mluvit o něčem takovém, když jste nepocítili slzy, které člověk prolévá, protože
je jiný, že je SÁM?"
8
