Historizující ornament v díle Josefa Mánesa

162 Pages·2017·4.32 MB·English

UNIVERZITA KARLOVA
KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA
Ústav d(cid:268)jin k(cid:284)es(cid:290)anského um(cid:268)ní

Kate(cid:284)ina Kuthanová

Historizující ornament v díle Josefa Mánesa

Bakalá(cid:284)ská práce

Vedoucí práce: PhDr. Viktor Kubík, PhD.

Praha 2017
Prohlášení
1. Prohlašuji, že jsem p(cid:284)edkládanou práci zpracovala samostatn(cid:268) a použila jen uvedené
prameny a literaturu.
2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu.
3. Souhlasím s tím, aby práce byla zp(cid:284)ístupn(cid:268)na pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 1. 11. 2017 Kate(cid:284)ina Kuthanová
Bibliografická citace
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa [rukopis] : bakalá(cid:284)ská práce / Kate(cid:284)ina
Kuthanová: vedoucí práce: PhDr. Viktor Kubík, PhD. -- Praha, 2017. -- 162 s.

Anotace
Úst(cid:284)ední pozornost je v rámci práce soust(cid:284)ed(cid:268)na na životní dílo českého um(cid:268)lce Josefa
Mánesa Ě1Ř20−1Ř71ě, a to p(cid:284)edevším na ta díla, která obsahují historizující ornament.
Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motiv(cid:292) historizujících
ornament(cid:292) v díle J. Mánesa s up(cid:284)esn(cid:268)ním zdroj(cid:292) jejich inspirace.
Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových d(cid:268)l
obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruh(cid:292) problém(cid:292) v
p(cid:284)íslušeném obrazovém materiálu.

Klíčová slova
Josef Mánes, ornament, historismus, typologie, 1ř. století

Abstract
The core part of the thesis is devoted to the lifework of a Czech artist Josef Mánes
Ě1Ř20−1Ř71ě with an emphasis on the artworks which include historicist ornamentation.
The main aim of the author is a typological definition of particular motives of
historicist ornamentation in the work of Josef Mánes, specifying the sources of their
inspiration.
The thesis is accompanied by the summary of the literature on the topic, by the list of
all artworks of Josef Mánes containing ornamental decoration and sorting of the rich
accompanying picture materials.
Keywords
Josef Mánes, ornamentation, historicism, typology, 1řth century

Počet znak(cid:292) Ěvčetn(cid:268) mezer): 135 053
Pod(cid:268)kování
Na tomto míst(cid:268) bych cht(cid:268)la up(cid:284)ímn(cid:268) pod(cid:268)kovat svému vedoucímu práce PhDr.
Viktoru Kubíkovi, PhD. za jeho odborné vedení a dlouhodobou podporu. Bez jeho
srdečného, trp(cid:268)livého a profesionálního p(cid:284)ístupu by tato práce nemohla nikdy vzniknout.
Dále bych cht(cid:268)la pod(cid:268)kovat své rodin(cid:268), p(cid:284)edevším MgA. Janu Morávkovi za vytvo(cid:284)ení
bezpečného prost(cid:284)edí ke studiu.
Obsah
Úvod ............................................................................................................... 6
1. P(cid:284)ehled literatury a pramen(cid:292) k tématu ................................................. 7
2. Základní orientace v díle Josefa Mánesa ........................................... 13
3. Typologie historizujícího ornamentu v díle Josefa Mánesa
a jeho zdroje ....................................................................................... 25
3.1. Model rozvilin Ř0. let 15. století ................................................. 28
3.2. Model pozdn(cid:268) gotických rozvilin z naturalistického listoví
podle vzor(cid:292) kolem roku 1500 a dále ........................................... 32
3.3. Model kaligrafických rozvilin .................................................... 33
3.4. Model prvk(cid:292) dle Franckosaského evangeliá(cid:284)e z Prahy .............. 35
3.5. Model odvozený z byzantských pletenc(cid:292) ................................... 38
3.6. Model manýristického ornamentu „alla 1600“ ........................... 40
3.7. Model ornamentiky odvozené z italizujících rukopis(cid:292)
druhé t(cid:284)etiny 14. století ............................................................... 42
3.8. Model ornamentiky dle rukopisu Mater verborum ..................... 45
3.9. Pomocná kategorie ostatních druh(cid:292) ornamentiky ....................... 51
Záv(cid:268)r............................................................................................................ 54
Seznam použitých zkratek............................................................................ 57
Seznam použité literatury ………………………………………………… 57
Obrazová p(cid:284)íloha ……………….………………………………………… 63
Seznam vyobrazení ………………………………………………………152

P(cid:284)íloha I - Seznam ornamentálních d(cid:268)l Josefa Mánesa

5
Úvod

Josef Mánes Ě1Ř20−1Ř71ě pat(cid:284)í do skupiny tzv. národních klasik(cid:292). Práv(cid:268) on nezvratn(cid:268)
položil základ tomu, co dnes nazýváme českým um(cid:268)ním 1ř. století. A to i p(cid:284)esto, že za
celý sv(cid:292)j život nedostal p(cid:284)íležitost k realizaci jediné monumentální zakázky, která by
tento sm(cid:268)r prezentovala. Jeho osudem bylo v(cid:268)novat se menším díl(cid:292)m v r(cid:292)zných oborech
a p(cid:284)ipravit tak pevné základy pro budoucí generaci.
V p(cid:284)edkládané práci se zabývám práv(cid:268) jedním takovým oborem Mánesovy tvorby, a
to díly, která v sob(cid:268) zahrnují historizující ornament. Pro r(cid:292)znost povahy zakázek lze
nejobecn(cid:268)ji sledované práce shrnout do kategorie užitého um(cid:268)ní. Zkoumanými díly jsou
nap(cid:284). diplomy čestného občanství, prapory Národních gard a r(cid:292)zných spolk(cid:292), návrhy
knižních ilustrací, titulní listy, záhlaví časopis(cid:292), recepty, v(cid:268)jí(cid:284)e a mnohé další. Jejich
společným pojítkem však z(cid:292)stává inspirace st(cid:284)edov(cid:268)kými iluminacemi a záliba v líbivém
dekoru.
Základním cílem práce je se z(cid:284)etelem k vymezení zdroj(cid:292) Mánesovy inspirace
typologicky rozd(cid:268)lit jeho ornamentální dílo a následn(cid:268) sledovat postupné zm(cid:268)ny jím
vytvá(cid:284)ené ornamentiky.
Pro úsp(cid:268)šné napln(cid:268)ní cíle bylo nejprve nutné ut(cid:284)ídit všechny dostupné literární zdroje
pojednávající o díle J. Mánesa a vybrat z nich ty, které se dotýkají p(cid:284)ímo i nep(cid:284)ímo
historizujících ornament(cid:292). I p(cid:284)esto, že se dílem J. Mánesa zabývalo mnoho p(cid:284)edních
odborník(cid:292), skoro nikdo se zatím detailn(cid:268)ji nezabýval otázkou, odkud J. Mánes čerpal
inspiraci pro svá ornamentální díla a dekory. Kv(cid:292)li nedostatku literatury p(cid:284)ímo se
dotýkající dané problematiky mi tak byly primárním východiskem p(cid:284)edevším reprodukce
vlastního um(cid:268)leckého materiálu J. Mánesa.
Podstatnou součástí práce je tak i rozsáhlá obrazová dokumentace, do níž bylo možno
zahrnout nov(cid:268) publikované reprodukce Mánesových skic dochované ve sbírkách
Um(cid:268)leckopr(cid:292)myslového muzea v Praze, a snad kompletní seznam všech Mánesových
ornamentálních d(cid:268)l s uvedením místa uložení originálu, inventárním číslem a informací
o prvním publikování.
1. P(cid:284)ehled literatury a pramen(cid:292) k tématu

První fáze1 zkoumání Mánesova díla začala už b(cid:268)hem jeho života. V novinových
článcích a dobových kritikách ho zmi(cid:278)ují nap(cid:284). Antonín Müller, Ferdinand Náprstek,
Ferdinand B(cid:284)etislav Mikovec, Ferdinand Schulz, Vít(cid:268)zslav Hájek aj. Jeho dv(cid:268) díla
Domov a Orloj dokonce literárn(cid:268) interpretovali Karel Jaromír Erben a Božena N(cid:268)mcová.2
D(cid:292)kladn(cid:268)jší shrnutí Mánesova díla nicmén(cid:268) sepsal až jeho současník, malí(cid:284) a
spisovatel, žák Josefova otce Antonína Mánesa, Edvard Herold, který už po necelém
roce po smrti Josefa Mánesa vydal o jeho život(cid:268) a díle obsáhlý článek uve(cid:284)ejn(cid:268)ný
v Osv(cid:268)t(cid:268) r. 1Ř72.3
Kritické bádání a t(cid:284)íd(cid:268)ní velkého množství p(cid:284)ípravných návrh(cid:292), náčrt(cid:292) a studií,
zachovaných v(cid:268)tšinou ve v(cid:268)tších ve(cid:284)ejných kolekcích, mnohdy však roztroušených po
malých částech i v soukromých sbírkách, začalo ale až s Miroslavem Tyršem.4 Poučen
výsledkem sout(cid:268)ží na výzdobu Národního divadla jako první upozornil na to, že J. Mánes
vytvo(cid:284)il národní typ, ze kterého čeští um(cid:268)lci v té dob(cid:268) vycházeli.
Tehdy se začala Mánesovým odkazem zabývat i Tyršova manželka, Renata Tyršová.
V rámci této práce je nutné vyzdvihnout její články pro časopis Sv(cid:268)tozor, kde poprvé
publikovala reprodukci diplomu pro členy D(cid:268)dictví sv. Cyrila a sv. Metod(cid:268)je5 a iniciály
z Bezd(cid:268)kovy Bible.6
Do druhé fáze zkoumání Mánesova díla pat(cid:284)í pozitivisticky smýšlející Karel Chytil7
a František Xaver Ji(cid:284)ík.8 Pro zkoumání Mánesových ornament(cid:292) je d(cid:292)ležitým
východiskem Ji(cid:284)íkova studie Mánesovo um(cid:268)ní dekorativní vydaná ve Štencov(cid:268) ročence,9
kam zahrnul ale jen díla oficiální – objednaná m(cid:268)sty, spolky atd. – a ilustrované dopisní
papíry, motivy v(cid:268)jí(cid:284)(cid:292) aj. ponechal zkoumání dalším badatel(cid:292)m.
Skutečn(cid:268) prvním velkým mánesovským odborníkem byl ale až Karel Boromejský
Mádl, jenž o n(cid:268)m v roce 1ř05 vydal první souhrnnou monografii10 a o patnáct let pozd(cid:268)ji
shromáždil, ut(cid:284)ídil a okomentoval literaturu o J. Mánesovi do té doby napsanou.11

1 Jednotlivé fáze studia odkazu J. Mánesa až do r. 1ř70 člen(cid:268)ny dle J. Kotalíka, viz KOTALÍK 1971.
2 KOTALÍK 1971, 7–8.
3 HEROLD 1872, 234–239.
4 TYRŠ 1901.
5 TYRŠOVÁ 1899a, 290–94.
6 TYRŠOVÁ 1899b, 129, 139–140.
7 CHYTIL 1888, 668–674.
8 JI(cid:283)ÍK 1899, 758.
9 JI(cid:283)ÍK 1920, 154–202.
10 MÁDL 1905.
11 MÁDL 1920, 1–10.
7
Roku 1904 publikoval Max Dvo(cid:284)ák sta(cid:290) Von Mánes zu Švabinský a na p(cid:284)íkladu
malí(cid:284)ských d(cid:268)l Josefa Mánesa ukázal, jak se český národ účastní obecného vývoje
um(cid:268)ní.12 V roce 1ř10 byl článek p(cid:284)eložen a p(cid:284)etišt(cid:268)n ve Volných sm(cid:268)rech.13 Tak začala
t(cid:284)etí fáze studia tohoto tématu, kdy se na J. Mánesa historici um(cid:268)ní začali dívat nejen jako
na obrozeneckého buditele, ale začali jej oce(cid:278)ovat i jako moderního malí(cid:284)e.14
V roce 1ř05 malí(cid:284) Miloš Jiránek vydal sbírku ilustrovaných výtvarných monografií
obsahující celkem 72 reprodukcí Mánesových d(cid:268)l.15 Širší ve(cid:284)ejnosti se tak poprvé
naskytla p(cid:284)íležitost prohlédnout si jeho díla ve v(cid:268)tším souboru najednou. V jedné ze svých
p(cid:284)ednášek M. Jiránek také rozvíjí p(cid:292)vodn(cid:268) Tyršovu myšlenku o nedokončenosti
Mánesova díla,16 jehož v(cid:268)tšina z(cid:292)stala pouze ve skicách a návrzích. Pro téma této práce
je však d(cid:292)ležité, že práv(cid:268) M. Jiránek poprvé vyzdvihl Mánesova dekorativní díla a také
upozornil na neudržitelnost odlišování um(cid:268)ní na nižší a vyšší a správn(cid:268) zd(cid:292)raznil, že J.
Mánes i k takovým díl(cid:292)m p(cid:284)istupoval jako k monumentálnímu um(cid:268)ní.17
S tím souvisí vzr(cid:292)stající pozornost k p(cid:284)íležitostným Mánesovým dekorativním pracím,
jejichž první výb(cid:268)r p(cid:284)edstavila Výstava um(cid:268)leckopr(cid:292)myslových návrh(cid:292) a studií českých
um(cid:268)lc(cid:292) z druhé poloviny devatenáctého století, uspo(cid:284)ádaná v lét(cid:268) roku 1919
v Um(cid:268)leckopr(cid:292)myslovém muzeu v Praze.18
Touto výstavou začíná čtvrtá fáze bádání, nepochybn(cid:268) nejplodn(cid:268)jší období poznávání
Mánesova díla.19
V roce 1920 nastalo sté výročí narození velkého národního um(cid:268)lce, a tak SVU Mánes
uspo(cid:284)ádal jubilejní výstavy Josefa Mánesa v Topičov(cid:268) salonu, Obecním dom(cid:268) a Dom(cid:268)
um(cid:268)lc(cid:292). K této p(cid:284)íležitosti byl vydán katalog Mánesových grafik,20 jehož úvod sepsal
Rudolf Kuchynka, který nedlouho p(cid:284)ed tím objevil do té doby neznámé Mánesovy
náčrty.21
V duchu stého výročí začal nakladatel Jan Štenc vydávat čty(cid:284)svazkové kompendium
Dílo Josefa Mánesa, na jehož realizaci se podíleli tehdejší významní historici um(cid:268)ní –
Antonín Mat(cid:268)jček, František Žákavec a Jan Loriš. Dílo vycházelo v letech 1920–

12 DVO(cid:283)ÁK 1904.
13 DVO(cid:283)ÁK 1910, 275–298.
14 KOTALÍK 1971, 8.
15 JIRÁNEK 1905.
16 JIRÁNEK 1909, 258–259.
17 JIRÁNEK 1921.
18 Detailn(cid:268)ji viz KOTALÍK 1971, 6.
19 KOTALÍK 1971, 9.
20 KUCHYNKA 1920.
21 Zmín(cid:268)né objevené náčrty byly v(cid:268)novány tématu Hukalovy balady „Císa(cid:284) Adolf Nassavský unáší svou
nev(cid:268)stu z kláštera“. Detailn(cid:268)ji viz MAT(cid:267)JČEK 1920, 10.
8
1940.22 Zahrnuje návrhy ilustrací, doprovodné a ozdobné kresby k Národním písním a
Rukopisu Královédvorskému, tvorbu figurální a výzdobu Orloje.
V prvním svazku, nazvaném Národní písn(cid:268), Antonín Mat(cid:268)jček pečliv(cid:268) studoval vývoj
ilustračního schématu Národních písní a upozornil na to, že v 60. letech začal J. Mánes
tvo(cid:284)it zcela novou skupinu ilustrací výrazn(cid:268) inspirovanou st(cid:284)edov(cid:268)kými iluminacemi, ve
kterých se též uplat(cid:278)uje ornamentika.23
Dále A. Mat(cid:268)jček shromáždil vše, co se vztahuje k Mánesovu Rukopisu a v t(cid:284)etím
svazku, nazvaném Rukopis Královedvorský, podal podrobnou zprávu o dlouholetých
peripetiích, které Mánesa v souvislosti s Rukopisem Královédvorským provázely.24 Pro
téma sledované v této práci je d(cid:292)ležité, že se A. Mat(cid:268)jček orientačn(cid:268) zabýval i formální
analýzou ornament(cid:292) v daných rukopisných ilustracích a zdroji jejich inspirace.25
Konkrétn(cid:268) zd(cid:292)raznil t(cid:284)i prameny. Za prvé st(cid:284)edoevropské rukopisy ze 13. století, za druhé
rukopisy doby karolinské a za t(cid:284)etí východní, pravd(cid:268)podobn(cid:268) ruské, rukopisy z 16. století.
Ve druhém svazku, pojmenovaném Lid Československý, František Žákavec na
základ(cid:268) dochovaných kreseb a maleb zrekonstruoval Mánesovu cestu za „slovanským
typem člov(cid:268)ka“.26 Mimo to jako první výrazn(cid:268)ji poukázal na Mánes(cid:292)v historizující
ornament a rozlišil jeho patero složek.27 Konkrétn(cid:268) vyzdvihl složku architektonickou
Ěrománské stavební prvkyě, složku románské rukopisné výzdoby, složku kosmickou
Ěmotivy hv(cid:268)zd a m(cid:268)síceě, složku archeologickou a složku lidové ornamentiky.
Čtvrtý svazek, nazvaný Orloj, dokončil v roce 1ř40 Jan Loriš. Práci p(cid:284)evzal po F.
Žákavci, který kv(cid:292)li svému zdravotnímu stavu nemohl publikaci dokončit. J. Loriš podal
zprávu o d(cid:268)jinách vzniku a oprav Starom(cid:268)stského Orloje a detailn(cid:268) popsal a rozebral
Mánesovu práci na kalendá(cid:284)ní desce. Okrajov(cid:268) poukázal na možný Mánes(cid:292)v inspirační
zdroj, a to miniatury m(cid:268)síc(cid:292) v K(cid:284)ižovnickém breví(cid:284)i velmistra Lva z roku 1356.28

22 MAT(cid:267)JČEK 1920 — Antonín MAT(cid:267)JČEK: Dílo Josefa Mánesa. Svazek I. Národní písn(cid:268). Praha 1ř20.
ŽÁKAVEC 1923 — František ŽÁKAVEC: Dílo Josefa Mánesa. Svazek II. Lid Československý.
Praha 1923.
MAT(cid:267)JČEK 1920 — Antonín MAT(cid:267)JČEK: Dílo Josefa Mánesa. Svazek III. Rukopis Královedvorský.
Praha 1927.
LORIŠ 1940 — Jan LORIŠ: Dílo Josefa Mánesa. Svazek IV. Orloj. Praha 1940.
23 MAT(cid:267)JČEK 1920, 71–81.
24 MAT(cid:267)JČEK 1920, 7–113.
25 MAT(cid:267)JČEK 1920, 53–57.
26 ŽÁKAVEC 1923.
27 ŽÁKAVEC 1923, 236.
28 LORIŠ 1940, 150–151.
9
Studiem, dosud opomíjené oblasti, Mánesových kv(cid:268)tin se v roce 1ř35 a 1ř37 zabývali
Vincenc Kramá(cid:284)29 a Jan Kv(cid:268)t.30
Na konci t(cid:284)icátých let se Mánesovu dílu v(cid:268)noval Jaromír Pečírka.
V roce 1ř3Ř doložil,31 že se J. Mánes p(cid:284)ímo inspiroval italskou renesancí, konkrétn(cid:268)
n(cid:268)kolika Raffaelovými díly, a jednotlivé kompozice použil k ilustracím iniciál
Bezd(cid:268)kovy Bible. O rok pozd(cid:268)ji ve spolupráci s SVU Mánes a nakladatelstvím
Melantrich vydal rozsáhlou studii dopln(cid:268)nou p(cid:284)es čty(cid:284)i sta vyobrazeními Mánesových
d(cid:268)l.32
Práv(cid:268) tehdy na problematiku druhého rokoka v díle J. Mánesa upozornila Anna
Masaryková,33 zatímco význam krojových studií zd(cid:292)raznil Pavel Kropáček.34 V širším
kontextu se často k Mánesovu dílu vracel Vojt(cid:268)ch Volavka.35
Mezi tím navázal František Kovárna na Jiránkovy p(cid:284)ednášky o nedokončenosti
Mánesova díla a v roce 1ř41 uspo(cid:284)ádal Mánes(cid:292)v odkaz národu: zemi milované…36 V této
knize p(cid:284)edstavil díla, která Mánesovy současníci v(cid:292)bec neznali – a to krojové studie
k Národním písním, k Rukopisu a k Orloji, návrhy a náčrty, v nichž podle Jiránkova
vzoru našel Mánesovu podstatu - um(cid:268)ní určené národu a odhodlané národní uv(cid:268)dom(cid:268)ní
spoluvytvá(cid:284)et. „Zamýšlel se nad ideovým a mravním patosem Mánesova odkazu.“37
V této fázi začala také celá (cid:284)ada pokus(cid:292) o napsání románu o život(cid:268) J. Mánesa.
Takovými díly jsou nap(cid:284). Orlí hnízdo od Anny Marie Tilschové z roku 194238 nebo Josef
Mánes z roku 1955 od Františka Kožíka.39
Po druhé sv(cid:268)tové válce začala pátá fáze zkoumání. Oproti čas(cid:292)m První republiky se
v tomto období psalo o J. Mánesovi výrazn(cid:268) mén(cid:268).
V roce 1ř4Ř byla vydaná ročenka sdružující studie r(cid:292)zné kvality a rozsahu. Jednou z
významn(cid:268)jších studií je nap(cid:284). sta(cid:290) Alberta Kutala zabývající se Mánesovými kresbami.40
V roce 1952 vydal Miroslav Lamač stručný nástin Mánesova životního díla sledující
p(cid:284)edevším základní souvislosti mezi Mánesovou tvorbou a vývojem české společnosti.41

29 KRAMÁ(cid:283) 1935, 25–29.
30 KV(cid:267)T 1937, 3–12.
31 PEČÍRKA 1938, 4–5, 197–207.
32 PEČÍRKA 1939.
33 MASARYKOVÁ 1939, 20-33.
34 KROPÁČEK 1940.
35 VOLAVKA 1941.
36 KOVÁRNA 1941.
37 KOTALÍK 1971, 10.
38 TILSCHOVÁ 1942.
39 KOŽÍK 1955.
40 KUTAL 1948, 73–79.
41 LAMAČ 1952.
10