DOCUMENTA PRAGENSIA VI/2 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy ...

217 Pages·2012·25.42 MB·Czech

DOCUMENTA PRAGENSIA VI/2
elektronická PDF verze
© Archiv hl. m. Prahy
Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným
svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro
nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní
potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským
právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel
zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být
součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování
materiálu není možné bez případného písemného svolení
Archivu hl. m. Prahy.
Archiv hl. m. Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
[email protected]
V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F.
Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text.
DOCUMENTA PRAGENSIA
vl /2
ČÍSLO
ARCHIV HLAVNíHO MĚSTA PRAHY
1986

DOCUIIENTA PR,A.GENSU
ČtSLO VI/2
,;.... ,
J
ARCHIV HLAVNtHO MlsTA PRAHY
1986

•
•
DtL II.
•
•

'27
•
Jan N o v o t n Ý
K CHARAKTERU OZBROJElitCH OBČANS!áCH SBORfi V PRAZE
V REVOLUCI 184ij-lB49
V příspěvku se omezuji na stručnou charakteristiku
ozbrojených občal1sk:ých sboru v Praze, tak jak vystoupily
v pruběhu buržoazní revoluce 1648-1849. Nebudu ee proto
zabývat 8n1 tak jednotlivými událostmi, které ee váží k je
jich vlastní činnosti - 1 když od nich nelze abstrahovat -
jako spíše jejich sociální :Iláklednou, tř:íd.ním elohnim a
politickým profilem.
Každá buržoazní revoluce postavila zcela zákonitě už
na samém počátku do popředí otázku vytvoření takové ozbro_
jené moci, která by pro nově nastupující společenskou tří­
du představovala spolehlivou oporu jak proti nebezpečí ze
strany revolucí ohrozených all, tak - při široké sociální
základně revolučního procesu - proti nebezpečí ze strany
těch složek, jejichž představy o hloubce sociálně politické
ho převratu pře~staly třídní zájmy vlastního hegemona re
voluce - buržoazie. Současníkům bylo jasné, že vytvoření
podobné síly vyžadovalo především ozbrojení těch, v jejich!
zájmu revoluční proces prcbíhal, a kteří stáli v jeho čele.
Z této potřeby se ve většině zemí, které v létech 1848-1849
evropská buržoazní revoluce zasáhla, zformovaly Da eamém
počátku měštanské národní gardy jako nové ozbroj~né složky
občanského charakteru stojící mimo regulérní armádu e v řa­
dě případů vystupujicí i proti ní. Obdobným vývojem prošla
za revoluce 1848-1849 habsburská monarchie a v jejím rámci
též čes\.::.e země.
vzbrojené měšrenské sbory měly v Praze s v řadě dal
Šíct. čeSkých měst starou tradici eahající a! do středověku.
V předbřeznové době existovaly v Praze tři ozbrojené sbory
měštenstva: ostrostřelecký, měštenská pěchota a městští gra
• nátníci. Byly to sbory privilegované, skládající se výlučně
z městSkých patricijských složek, byly orientov~~y výrazně
)28
německy a politicky zcela konzervatlvnč. Jejich funkce ne
byla příliš vyhraněnB a v době rozkladu feudálních poměrd
se ! v Praze stávaly určlt~ anachronismem. Spíše ne! opo
rou ~etternlchovBkého reiimu při udržování veřejného pořád­
ku byly lesklou stafáž! ~znych veřejných slavností B~ět­
skýcb 1 církev:::.ích. NemWie např. doloženu jejich spoluÚčast
při potlačování nepokojů zaměstnancu pražských kartoUDsk
nebo nepokojů dělníků na stavbě olomoucko-pražské dráhy
y červnu a v červenci 1644.
Nápadné oživení v těchto sborech ee však začalo proje
vovat na samém prahu událoetí revolučního roku 1848. Sotva
SB v pražských ulicích objevily letáky svolávající obyva
telstvo k veřejnému ebrogáždění do Svatováclavských lázní.
kdy Úřady z jejich obsahu usuzovaly, že ehromážděn! bude
neseno výrazným revolučním e sociálním duchem, jednali jak
nejvyšší purkrabí Rudolf Stadion, tak zejména pražský purk
mistr Josef MUllsr s velitsli ozbrojsných měštanskýcb sbo
rů o jejich spoluúčasti při udržení klidu a pořádku ve měs­
tě. Považovali ji za nezbytnou a ddležitou i proto, že
pražská vojenská posádka nebyla v té dobli příliš s1lnli. Ve··
litelé všech tří ozbrojených sborů (Jose! Schebelka za
oetrostřelce, Ondřej Haase za měětanekou pěchotu e ~atyáě
Berndt za městské granátníky) pomoc ochotna přislíbili,
poukazoveli však současně na nízké stavy mužstva a také na
jebo přestárlost. K údivu purkmlstra vznesli návrh na vy
zbrojení veškerébo měštanstvs bez rozdílu a trvali na něm
bez Ohledu na Mňllerovy námitky. Purkmistr posléze přislí­
bil, že se pttmluví u Stadione, aby jednotlivé setniny sbo
rů moh\f být v případě nutnosti doplněny o další občaay.
Není známo, jak dalece byli velitelé měštenekýob ozb~
je'Jých sborů informováni o obaahu připravované petice pro
shromáždění ve Svatováclavských láznícb a jak dalece chtěli
předejít evým návrhem to, co v jednom z bodd požadovala -
zřízení obecních gard. Zde nutno připomenout, že ani v pů­
vodním návrhu petics připraveném rsdikálními demokraty se
)29
nehovoří o všeobecném ozbrojení lidu, jak bývá někdy in
t erpretováno (podobný požadavek Be objevil pouze v jednom
z letáků ěířených před shromážděním ve Svatováclavských
lázních), ale o zřízení měštanakých gard e volenými důstoj­
níky v čele. Sociální základna gard jako ozbrojených ob
čanských sborů byla tak už v návrhu petice jasně určena a
tím také dáno jejich hlavní poslání - udržení a ochrana
veřejnéhO pořádku proti proletariátu a na venkově proti
chudině. Ve VýkladU k původnímu návrhu patice pro shromáž
dění ve Svatováclavských lázních je poslání národních gard
jednoznačně fOI1llulovŘno v tom slIIYslu. aby "byla proti n_
pokojům a proletariátu vždy hotová ozbrojená síla, kteráž
to stát žádné vydání nestOjí, a kdyby potřeba nastala, že
by ee řádné placené vojsko jinam stáhnouti muselo, zůstala
by co mocná ochrana bezpečnosti pohotově ••• ".
Ještě než po revoluci ve Vídni a pádu Metternicha vy
hl císařSký patent z 15. břez;na 1848 s příslibem konsti
tuce a legalizací mezitím ve Vídni vzniklých národních gard,
snažili se velitelé dosavadních praŽSkých ozbrojených sbo
ru převzít iniciativu do vlsstních rukou a předejít tak .o:!l
• bezpečí hrozícímu z formování kvalitativně nOVýCh ozbroje
ných složek vlastním výsadám a prestiži. A tak už 13. břsz­
na vyzvali veřejnou vyhláškou pražské měětany ke vstupu do
stávajících sboru s upozorněním, že k tomu nepotřebUjí Ulli
formu, ale jen zbraň. a že výcvik bude prováděn tak, aby
jim co nejméně překážel ve vykonávání povolání. Tuto inicie
tivu podpořil p. ... sléze i sám Stadion, zvláště poté, co se na
něho 16. t}ezna obrátila deputace zámožnýCh pražských měš­
tanu
p upozorněním na nebezpečí hrozící veřejnému pořádkU
a mLjetku srocováním toveryšů a dělníků. Nutno zdůraznit,
že ve všech vystoupeních pro vznik národních gard v březnu
1848 - a to nejen v Praze - je jako jediný důvod uváděna
obave před dělnickými nepokoji a nutnost zabez~ečit veřejný
• klid a bezpečnost majetku. Takové byly oficiální argumenty
představitelů buržoazie jak německé tak české, liberální