Table Of ContentJ O S E P H Ä, F I T Z M E Y R
Co říká
Nový zákon
OTÁZKY A ODPOVĚDI
EDICE
BIBLISTI KA
České katolické biblické dílo
svazek 24
JOSEPH A. FITZMYER
Co říká
Nový zákon
o Kristu
Otázky a odpovědi
KARMELITÁNSKÉ
NAKLADATELSTVÍ
KOSTELNÍ VYDŘÍ
2000
© Paulist Press, Mahwah, New Jersey 1991
© Karmelitánské nakladatelství s.r.o., Kostelní Vydří 2000
Praesidi magistrisque
Collegii Sanctae Cruciș Vigorniensis
summo honore Litterarum Doctoris A. D. MCMLXXIX accepto
et
praesidi magistrisque
Universitatis Scrantoniensis
summo honore Doctoris Litterarum Humaniorum eodem anno
accepto
grata animo dedicatum
ISBN 80-7192-454-7
Předmluva
Před několika lety mě ředitel Chicago Studies požádal,
abych pro jeho Pastoračního průvodce k BiblP připravil struč
ný přehled novozákonních christologických problémů. Nazval
jsem jej prostě „Pán Ježíš“ a nabídl jsem v něm stručné odpo
vědi na patnáct otázek, které mi ředitel poslal.
Celý text pastoračního průvodce pak vyšel v italském pře
kladu pod názvem Catechismo biblico.7- O něco později mě
požádal ředitel La Nouvelle Revue Théologique, abych svůj
článek znovu přehlédl a zaktualizoval pro francouzské vydání,
k čemuž jsem s radostí svolil.3 Francouzská verze obsahovala
jednu novou otázku (č. 7) a upravené znění některých odpovědí
na původní otázky.
Text prvního vydání této knihy byl dalším vylepšením pů
vodního anglického článku. Znění odpovědí jsem přepracoval
a přidal čtyři nové otázky (č. 4, 8,14,15), takže se jejich počet
nakonec rozrostl na dvacet. Nové otázky navrhli čtenáři fran
couzské verze.4 V tomto druhém vydání jsem přidal dalších pět
otázek (č. 3,5,9,21,25), jež mi lidé kladli od doby, kdy vyšla
moje kniha poprvé. Ve znění otázek i odpovědí jsem místy pro
vedl menší úpravy. Celkově jsem usiloval o to, aby výklad za
chycoval aktuální náhledy a čtenář poslední dekády tohoto sto
letí z něj měl co největší užitek.
Odpověď na jednu otázku (č. 4) se nicméně dotýká materiá
lu, který leží v základu problémů probíraných v této knize, ne
boť dílo, jež budete číst, vychází z Instrukce Papežské biblické
komise o historické pravdivosti evangelií z r. 1964.5 V témže
roce, kdy vyšla tato Instrukce, j sem k ní napsal komentář6 a při
tom jsem si uvědomil, jak úzce tento církevní dokument souvisí
se současnou christologickou diskusí. Proto jsem se rozhodl
zařadit do dodatku knihy mírně revidovanou formu tohoto ko
mentáře, dále pak nepatrně přepracovanou formu překladu In
strukce z r. 1964 a důležitý článek 19 z koncilního dokumentu
nazvaného Věroučná konstituce o Božím zjevení Dei verbum,
který uvedl tuto Instrukci do praxe. Chtěl jsem, aby bylo zjevné,
5
že odpovědi na položené otázky jsou inspirovány dílem Papež
ské biblické komise a otců 2. vatikánského koncilu.
Zdůrazňuji to proto, abych objasnil, o co mi v této knize jde.
Nemusíme se nijak dlouho zamýšlet, abychom nahlédli, že od
pověď na každou zde uvedenou otázku by vydala na několik
svazků. Mým záměrem původně bylo, a stále také je, podat
v rámci omezení daného místem stručnou, propracovanou od
pověď na každou otázku, a to s minimem odkazů na bibliogra
fii. Prosím proto čtenáře, aby to vzali v úvahu a uvědomili si,
co s sebou nese taková stručnost. I když jsem jako autor odpo
vědí uváděn já sám, vycházejí z dnešního pohledu moderního
katolického novozákonního studia a bádání. V tomto ohledu
jsem se řídil především Instrukcí Papežské biblické komise.
Mým záměrem je předložit údaje o Novém zákoně v co nej
stručnější podobě. Zkrátit odpovědi tedy znamená neposuzovat
úsilí ostatních, ať už učitelského úřadu, systematických teologů
či patristických odborníků, kteří by možná hledali odpověď na
zde uvedené otázky o Pánu Ježíši na základě jiných údajů.
V tomto ohledu lze čtenáři doporučit, aby si po přečtení této
knihy pročetl Prohlášení Kongregace pro nauku víry Mysteri-
umFiliiDei o Vtělení a Nejsvětější Trojici7, a především Selecí
Questions on Christology od Mezinárodní teologické komise.8
Na těchto dvou textech lze vidět, jak se teologové při práci
s údaji přesahujícími oblast Nového zákona snaží odpovědět
na některé podobné otázky. Nejdůležitější otázkou v celé ob
lasti christologie vždy zůstane otázka vědomí Ježíše dějin, Je
žíše Nazaretského. Je navýsost důležité, jak tuto otázku pojed
nává teologická komise.9 Není v možnostech této knihy,
abychom se jí zabývali podrobně, ale příležitostně se k ní vy
skytnou různé poznámky.
Nyní mi již nezbývá než poděkovat lidem, kteří mi pomáhali
tuto knihu dokončit. Především jsem zavázán rev. Georgi J.
Dyerovi, řediteli Chicago Studies, který mě podnítil k napsání
odpovědí na jeho otázky v Pastoračním průvodci a který svolil
k revizi a rozšíření původního článku. Dále bych chtěl podě
kovat dr. Johnu J. Collinsovi z University of Notre Dame, který
-jak jsem se později dozvěděl - se výrazně podílel na formu
lování oněch původně navržených patnácti otázek; R. P. Bruno
Clarotovi SJ, který jako první upozornil na článek v Chicago
6
Studies ředitele NRT, R. P. H. Jacobsovi SJ, řediteli NRT, který
požádal o revizi tohoto textu, a tak podnítil k další práci na něm
(rovněž děkuji i jeho překladateli); Raymondu E. Brownovi
SS, který byl tak laskav a poslal mi své poznámky k přepraco
vané verzi článku. A nakonec chci poděkovat Lawrenci E. Bo-
adtovi CSP, Donaldu F. Brophymu a dalším členům vydava
telství Paulist Press, kteří laskavě přijali tuto přepracovanou
verzi několika článků a dali jim knižní podobu.
Joseph A. Fitzmyer SJ
emeritní profesor biblických věd
The Catholic University of America
Washington, DC 20064
Resident at the Jesuit Community
Georgetown University
Washington, DC 20057
7
Poznámky:
1. ChicStud 17 (1978), str. 75-104.
2. Ed. George J. Dyer (Brescia: Queriniana, 1979).
3. „Nouveau Testament et christologie: Questions actuelles“, NRT 103 (1981), str.
18-47,187-208. Tento článek vyšel dánsky v Magasin 4-5 (1981), str. 3-66; jeho zkrá
cená verze se měla také objevit v TheolGeg (1982).
4. Francouzská verze vyšla v knižní podobě pod názvem Vingt questions sur Jésus-
Christ (Paris: Cerf, 1983) [překlad není příliš zdařilý, rovněž tu chybí „Dodatek“];
španělský překlad anglického vydání: Catecismo cristólogico: Respuestas del nuevo
testamento (Salamanca: Sigueme, 1984); italský překlad: Domande su Gesú: Le rispose
delNuovo Testamento (Universale teologica20, Brescia: Queriniana, 1987); vlámský
překlad: Geloven in vraag en ant woord, De historische Jezus en de Christus van het
Geloof volgens het Nieuwe Testament (Antwerp/Amsterdam: Patmos, 1987); litevský
překlad: Raktiniai klausimai apie Kristu (Putnam, CT: Krikšcionis Gyvenime, 1986).
5. Český překlad in: J. Merell: Úvod do Nového zákona, Litoměřice 1979, str. 139-146.
(Pozn. překl.)
6. Pod názvem „The Biblical Commission’s Instruction on the Historical Truth of the
Gospels“, TS 25 (1964), str. 386-408. Populárnější pojednání o Instrukci vyšlo pod
názvem „The Gospel Truth: What the Recent Vatican Statement Means to Modem
Catholic Biblical Scholars“, America 110 (1964), str. 844-846. Článek v TS byl nako
nec otištěn jako leták The Historical Truth of the Gospels (The 1964 Instruction of the
Biblical Commission): With Commentary (Glen Rock, NJ: Paulist, 1965). Oba články
(z TS a America) byly spojeny v brožuře, která vyšla v němčině pod názvem Die War-
heit der Evangelien (Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1965). Stala se první publikací
ediční řady nazvané „Stuttgart Bibelstudien“, jejíž počet titulů přesáhl už stovku. Do
plňky k této podobě mého článku jsem zahrnul do revize přiložené v „Dodatku“.
7. Viz AAS 64 (1972), str. 237-241. Anglický překlad tohoto prohlášení lze nalézt
v Origins 1/2 (1972), str. 665-668; viz také „Safeguarding Belief in the Incarnation
and Trinity“, Catholic Mind (červen 1972), str. 61-64.
8. (Washington, DC: United States Catholic Conference, 1980). Latinský text lze nalézt
v Gregorianum 61 (1980), str. 609-632.
9. V tomto dokumentu jsem se nepokoušel projednávat vědomí Ježíše dějin v části,
která se zabývá „poznáním osoby a díla Ježíše Krista“ (IA nebo IB); spíše se nachází
v oddíle, který rozvíjí „učení Chalkedonského koncilu a 3. konstantinopolského kon
cilu“ (IIID), zvláště v §6.1nn. Tato druhá část obsahuje všelijaké odkazy na Nový
zákon, ale jsou činěny ze systematického hlediska, což neodpovídá pohledu vlastnímu
této knize.
8
