Table Of Content.
d
e
č
a
l
a
S
r
í
m
i Atlas
d
a
l
V
pravěkých
a raně středověkých
n
e hradišť v Čechách
m
h
hö
Vladimír Salač ed. cB
án Atlas der vor- und
h
Atlas pravěkých a raně ce i
el
středověkých hradišť v Čechách Čl frühgeschichtlichen
v ä
w
Atlas der vor- und frühgeschichtlichen šťg
ir Burgwälle in Böhmen
Burgwälle in Böhmen du
aB
r
Praha / Schleswig hn
h he Vladimír Salač ed.
2019 cc
kýli Praha / Schleswig
ět
vh 2019
oc
dhi
ec
ř
s
te
sg
h
ě
nü
r
a
rf
d
a
n
hu
c
ý-
r
k
o
ě
v
v
ar
re
pd
s
a
l
t
A
ATLAS_potah_6305x3060_21_12_2019.indd 1 1/6/20 6:19 PM
Atlas
pr
avěkých a raně středověkých hradišť v Čechách
der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen
Vladimír Salač ed.
Vladimír Salač • Miroslav Dobeš • Karin Göbel • Martin Kuna
Filip Laval • Michal Lutovský • Petr Menšík • David Novák • Jörg Nowotny
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. • Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie, Schleswig
PRAHA – SCHLESWIG 2019
Tato publikace vznikla v rámci projektu Oppida a další hradiště – mezikulturní srovnání podporovaného Grantovou agenturou České republiky (reg. č. 17-20106S).
Das Buch entstand im Rahmen des Projektes Die keltischen Oppida und andere Burgwälle – ein interkultureller Vergleich (Grantagentur der Tschechischen Republik – Reg. Nr. 17-20106S).
Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách
Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen
VLADIMÍR SALAČ ED.
Autoři textů • Autoren
Vladimír Salač (Archeologický ústav AV ČR, Praha)
Miroslav Dobeš (Archeologický ústav AV ČR, Praha)
Karin Göbel (Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie, Schleswig)
Martin Kuna (Archeologický ústav AV ČR, Praha)
Filip Laval (Archeologický ústav AV ČR, Praha)
Michal Lutovský (Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Praha)
Petr Menšík (Katedra archeologie, FF ZČU, Plzeň)
David Novák (Archeologický ústav AV ČR, Praha)
Jörg Nowotny (Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie, Schleswig)
Recenzovali • Begutachtet von
Prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D., Masarykova univerzita v Brně
Prof. Dr. Michael Meyer, Freie Universität zu Berlin
Vydává • Herausgegeben von
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1
a • und
Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie
Stiftung Schleswig-Holsteinische Landesmuseen
Schloss Gottorf, D-24837 Schleswig
Technická redakce • Redaktion Kateřina Bělinová, Filip Laval
Překlad • Übersetzung Helena Salačová (GER), Milan Rydvan (ENG)
Grafická úprava a sazba • Layout Marcela Hladíková
Obálka • Umschlag Pavel Cindr
Tisk • Druck PBtisk a.s.
© Authors
Praha – Schleswig 2019
ISBN 978-80-7581-022-9
Obsah • Inhalt
Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách – cíle, problémy, uspořádání .... 5 Mapa • Karte 11 ............................................................................ 40
Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen – Ziele, Probleme, Anordnung 8 Hradiště doby bronzové
V. SALAČ Burgwälle der Bronzezeit
P. MENŠÍK
Dějiny archeologického poznávání hradišť v Čechách .................................... 12
Geschichte der archäologischen Burgwallforschung in Böhmen ......................... 13 Mapa • Karte 12 ............................................................................ 42
M. LUTOVSKÝ Hradiště starší a střední doby bronzové
Burgwälle der älteren und mittleren Bronzezeit
Výstavba geografického informačního systému k pravěkým a raně středověkým hradištím
P. MENŠÍK
v Čechách ................................................................................. 14
Aufbau eines Geografischen Informations-Systems zu den vor- und frühgeschichtlichen Mapa • Karte 13 ............................................................................ 44
Burgwällen in Böhmen .................................................................... 16 Hradiště starší a střední doby bronzové (chronologický vývoj)
K. GÖBEL – J. NOWOTNY Burgwälle der älteren und mittleren Bronzezeit (chronologische Entwicklung)
P. MENŠÍK
Mapa • Karte 1 ............................................................................ 20 Mapa • Karte 14 ............................................................................ 46
Obecná archeologická charakteristika české kotliny Hradiště mladší a pozdní doby bronzové
Allgemeine archäologische Charakteristika des Böhmischen Beckens Burgwälle der jüngeren und späten Bronzezeit
V. SALAČ P. MENŠÍK
Mapa • Karte 2 ............................................................................ 22 Mapa • Karte 15 ............................................................................ 48
Všechna pravěká a raně středověká hradiště v Čechách Hradiště mladší a pozdní doby bronzové (chronologický vývoj)
Sämtliche vor- und frühgeschichtliche Burgwälle in Böhmen Burgwälle der jüng- und spätbronzezeit (chronologische Entwicklung)
V. SALAČ P. MENŠÍK
Mapa • Karte 3 ............................................................................ 24 Mapa • Karte 16 ............................................................................ 50
Jistá a nejistá hradiště Hradiště doby železné
Sichere und unsichere Burgwälle Burgwälle der Eisenzeit
V. SALAČ V. SALAČ
Mapa • Karte 4 ............................................................................ 26 Mapa • Karte 17 ............................................................................ 52
Archeologické výzkumy na hradištích Hradiště mladší doby halštatské
Archäologische Ausgrabungen bei den Burgwällen Burgwälle der jüngeren Hallstattzeit
V. SALAČ V. SALAČ
Mapa • Karte 5 ............................................................................ 28 Mapa • Karte 18 ............................................................................ 54
Hradiště a nadmořská výška Hradiště pozdní doby halštatské a časné doby laténské
Burgwälle und die Meereshöhe Burgwälle der Späthallstatt- und Frühlatènezeit
V. SALAČ V. SALAČ
Mapa • Karte 6 ............................................................................ 30 Mapa • Karte 19 ............................................................................ 56
Velikosti hradišť Hradiště pozdní doby laténské
Größen der Burgwälle Burgwälle der Spätlatènezeit
V. SALAČ V. SALAČ
Mapa • Karte 7 ............................................................................ 32 Mapa • Karte 20 ............................................................................ 58
Datovaná a nedatovaná hradiště, stáří hradišť Pozdně laténská oppida
Datierte und undatierte Burgwälle, Burgwallalter Spätlatènezeitliche Oppida
V. SALAČ V. SALAČ
Mapa • Karte 8 ............................................................................ 34 Mapy • Karten 21–25 ........................................................................ 60
Pravěká hradiště Oppida a ostatní hradiště
Vorgeschichtliche Burgwälle Oppida und andere Burgwälle
V. SALAČ V. SALAČ
Mapa • Karte 9 ............................................................................ 36 Mapa • Karte 26 ............................................................................ 66
Hradiště v eneolitu Raně středověká hradiště (RS 2–4)
Burgwälle des Äneolithikums Frühmittelalterliche Burgwälle (FM 2–4)
M. DOBEŠ M. LUTOVSKÝ
Mapa • Karte 10 ............................................................................ 38 Mapa • Karte 27 ............................................................................ 68
Jistá a nejistá eneolitická hradiště Raně středověká hradiště starší doby hradištní (RS 2)
Sichere und unsichere äneolithische Burgwälle Frühmittelalterliche Burgwälle der älteren Burgwallzeit (FM 2)
M. DOBEŠ M. LUTOVSKÝ
3
Mapa • Karte 28 ............................................................................ 70 Mapy • Karten 36–38 ........................................................................ 88
Raně středověká hradiště střední doby hradištní (RS 3) Pravěká a raně středověká hradiště
Frühmittelalterliche Burgwälle der mittleren Burgwallzeit (FM 3) Vor- und frühgeschichtliche Burgwälle
M. LUTOVSKÝ V. SALAČ
Mapa • Karte 29 ............................................................................ 72 Mapy • Karten 39–43 ........................................................................ 92
Raně středověká hradiště mladší doby hradištní (RS 4) Hradiště a přírodní prostředí
Frühmittelalterliche Burgwälle der jüngeren Burgwallzeit (FM 4) Burgwälle und Naturbedingungen
M. LUTOVSKÝ V. SALAČ
Mapa • Karte 30 ............................................................................ 74 Mapy • Karten 44–46 ........................................................................ 98
Raně středověká hradiště v písemných pramenech Čechy v současnosti
Frühmittelalterliche Burgwälle in schriftlichen Quellen Böhmen in der Gegenwart
M. LUTOVSKÝ V. SALAČ
Mapa • Karte 31 ............................................................................ 76 Mapy • Karten 47–55 ........................................................................ 102
Správní centra přemyslovského státu Hradiště v Čechách – zobrazení ve větším měřítku
Verwaltungszentren des přemyslidischen Staates Burgwälle in Böhmen – Darstellung in größerem Maßstab
M. LUTOVSKÝ V. SALAČ
Mapa • Karte 32 ............................................................................ 78
Královská města okolo roku 1300 Seznam lokalit (všichni autoři) ............................................................ 112
Königliche Städte um das Jahr 1300 Fundstellenverzeichnis (alle Autoren)
F. LAVAL
Hradiště v Atlase pravěkých a raně středověkých hradišť a v Archeologické mapě České
Mapa • Karte 33 ............................................................................ 80 republiky .................................................................................. 128
Raně středověká hradiště a královská města vzniklá do konce 13. století Die Burgwälle im Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle und in der Archäologi-
Frühmittelalterliche Burgwälle und bis Ende des 13. Jahrhunderts entstandene königliche schen Karte der Tschechischen Republik
Städte M. KUNA – D. NOVÁK
F. LAVAL
Literatura .................................................................................. 129
Mapa • Karte 34 ............................................................................ 82 Literatur
Přemyslovská správní centra a královská města do r. 1300
Přemyslidische Verwaltungszentren und königliche Städte bis 1300 Summary
F. LAVAL Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia – objectives, issues, arrangement 133
Mapa • Karte 35 (a–c) ........................................................................ 84 Autoři .................................................................................. 136
Hradiště s jednorázovým a opakovaným využitím Autoren
Burgwälle mit ein- und mehrphasiger Nutzung
V. SALAČ
4
Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách – cíle, problémy, uspořádání
VLADIMÍR SALAČ
Úvod
Předkládaný Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách (Atlas) je jedním v rámci jednotlivých regionů či ještě menších oblastí, které budou jistě následovat. Cílem
z výstupů projektu Oppida a ostatní hradiště – mezikulturní srovnání podporovaného prací proto nebylo nashromážděné údaje ověřovat v archivech, terénu, či je korigovat
Grantovou agenturou České republiky (reg. č. 17-20106S). Práce na projektu se uskuteč- a doplňovat pomocí vlastních výkopů, měřických prací nebo novým hodnocením nále-
ňovaly za úzké spolupráce Archeologického ústavu AV ČR v Praze a Centra pro baltskou zů. Stejně tak nebylo úkolem shromáždit úplnou bibliografii k jednotlivým lokalitám,
a skandinávskou archeologii ve Šlesviku (ZBSA Schleswig). Tato spolupráce vedla ke nebo zaznamenat informace o uložení nálezů, obrazové a terénní dokumentace apod.
vzniku společného projektu obou institucí Celtic oppida among other hillforts – an inter Jako zdroj dat nemohly být využity součásti Archeologického informačního systému
cultural comparison, který tuto spolupráci formalizuje a zajišťuje součinnost při bádání České republiky (AIS CR; http://www.aiscr.cz/), tedy Archeologická databáze Čech (ADČ)
i v budoucnosti. Ředitelům obou institucí J. Maříkovi a C. von Carnap-Bornheimovi patří a Archeologická mapa České republiky (AMČR) http://www.archeologickamapa.cz/, které
dík za trvalou podporu našich záměrů. v době shromažďování údajů ještě nebyly k dispozici.1
Hradiště, jejich budování a význam představují významnou část tématu výzkumného Seznam lokalit zobrazených v tomto Atlase odpovídá stavu publikací k 30. 6. 2018. Hra-
programu Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací, naplňovaného v rámci základní- diště zjištěná po tomto datu, stejně jako údaje získané pozdějšími výzkumy, tak nemohly
ho vědeckého záměru Strategie AV21 Akademie věd České republiky. Část prací na Atlasu být v Atlase zaznamenány. Výzkumy i revize údajů o lokalitách prováděné v rámci Archeo-
byla proto realizována s podporou tohoto projektu. Autoři děkují za hladkou spolupráci logické databáze Čech, Archeologické mapy ČR a zvláště v rámci Korpusu dokumentace
hlavnímu řešiteli projektu P. Sommerovi. českých hradišť (http://www.arup.cas.cz/?p=30468) jistě povedou k dalšímu zpřesnění
K tématu všech těchto projektů vedlo zjištění, že se keltská oppida hodnotí zpravidla seznamu hradišť. Tyto činnosti přinesou nejen nová hradiště, ale mohou naopak vést
pouze v rámci oppid samotných, popřípadě v rámci laténské sídlištní struktury, odhlédne- k vyřazení těch lokalit, u kterých se opevnění uváděné v literatuře neprokáže.
me-li od oblíbeného porovnání jejich velikostí s velikostmi vrcholně středověkých měst Atlas chce poskytnout uživatelům shrnující podklady pro zodpovídání základních otá-
(např. Krämer 1958). Srovnání s opevněnými sídlišti z jiných časových úseků však kupo- zek, na které přes dlouhou historii bádání o hradištích dosud jen obtížně hledali odpověď,
divu nebyla provedena. Podobně je tomu ovšem i u hradišť ostatních období. Archeo- např.: Kolik je vlastně v Čechách hradišť? Jaké je jejich stáří? Kde se nacházejí a jak jsou
logie se při jejich hodnocení zpravidla pohybuje ve svých chronologických přihrádkách, rozložena v krajině? Jak se proměňují jejich počty a polohy v čase? Shromážděné údaje
a jak ukazuje příklad laténských oppid, ochuzuje se tím o nemálo informací a omezuje si ovšem mohou posloužit i k promýšlení otázek obecnějších: K čemu hradiště sloužila?
možnost výstavbě a fungování hradišť lépe porozumět. Hlavním úkolem našeho bádání Lišila se jejich úloha v jednotlivých obdobích, nebo představovala v podstatě stále stejný
se proto stalo získat pohled na fenomén hradišť v celé časové šíři, tedy od počátků v eneo- jev, u kterého se měnil jen vzhled a uspořádání? Nevylučuje kumulace shodně datova-
litu v 5. tisíciletí př. Kr. až po vyznění ve 12. století po Kr. Vzhledem k těžišti zmíněných ných hradišť na malém prostoru jejich současnost? Proč chybí hradiště v určitých oblas-
projektů je v Atlase oppidům věnován poněkud větší prostor než ostatním hradištím. tech, které se zdají být z hlediska sídlení či dopravně-geografické pozice příznivé? Texty
Aby bylo možné zařadit laténská oppida v Čechách do kontextu opevnění jiných obdo- k jednotlivým mapám stručně komentují získané informace a naznačují možnosti jejich
bí, bylo nutné pořídit soupis všech hradišť, určit jejich polohy a kartograficky je zobrazit dalšího využití, nesnaží se však o analýzu a celkovou interpretaci. Ty budou zveřejněny
v rámci české kotliny. K tomu v rámci projektů spojili síly pracovníci několika českých v samostatných studiích.
a německých archeologických pracovišť – V. Salač /vedoucí projektu/, M. Dobeš /eneolit/, Atlas je možno chápat jako jednu ze základních pomůcek pro přemýšlení o hradištích,
F. Laval /středověk/, B. Hrůzová a Č. Čišecký /grafická a technická podpora/ z Archeolo- zároveň ovšem nevypovídá pouze o hradištích samotných, ale jejich prostřednictvím
gického ústavu AV ČR v Praze; M. Lutovský /raný středověk/ z Ústavu archeologické pa- i o rozsahu a struktuře pravěkého a raně středověkého osídlení, a tím i o starých společ-
mátkové péče středních Čech v Praze a P. Menšík /doba bronzová/ z Katedry archeologie nostech jako takových. Předkládaná data a mapy také na příkladu Čech přispívají k po-
Západočeské univerzity v Plzni. Zpracování získaných dat a mapových podkladů pomocí znávání komplikovaného vztahu fyzického a sociálního prostoru (např. Lock ed. 2000;
geografických informačních systémů a následné tvorby map se ujali K. Göbel a J. Nowot- Löw 2017; Rau 2017; Salač 2013a; 2013b).
ny z Centra pro baltskou a skandinávskou archeologii ve Šlesviku. Ucelené kartografické zobrazení základních údajů o všech pravěkých a raně středově-
Dosud zveřejněné informace o projektech přinášejí tyto příspěvky: Salač – Nowotny – kých hradištích dosud nebylo zveřejněno nejen v Čechách, ale ve srovnatelném měřítku
Göbel 2015; Salač – Göbel – Nowotny 2016; 2018; Salač 2017; 2019a; 2019b. zřejmě ani jinde na evropském kontinentě. Nutno zdůraznit, že česká kotlina jako geo-
grafický celek skýtá ke sběru dat, pořizování soupisů lokalit a především jejich hodnoce-
ní a interpretování v evropském měřítku mimořádně příznivé podmínky. Autoři se zde
Cíle Atlasu
mohou opřít o přirozené územní vymezení, které bylo nepochybně vnímáno i pravěkými
Hlavním cílem prací na Atlasu bylo shromáždit a shrnujícím způsobem v makroměřítku a středověkými populacemi. Atlas se snaží vyplnit mezeru v bádání a poskytnout primár-
celé české kotliny kartograficky zobrazit základní údaje o všech dosud publikovaných ní informace o hradištích nejen archeologům, ale i studentům historických oborů a všem
pravěkých a raně středověkých hradištích v Čechách. O každém hradišti byly proto zazna- zájemcům o dávnou minulost české země.
menány relevantní informace, ze kterých Atlas využívá tyto: název, poloha, katastrální
území obce, okres, nadmořská výška, rozloha, míra jistoty zařazení naleziště k hradištím,
Ke stavu bádání
provedení archeologického výzkumu, datování na několika úrovních, četnost osídlení
v různých obdobích, zmínka v písemných pramenech a poloha v obecném rámci půdních Hradiště představují jedno z nejstarších archeologických témat. První práce o nich byly
typů, srážkových, teplotních a klimatických pásem. Tyto informace byly shromážděny v českém prostředí sepsány2 i publikovány již hluboko v 19. století (např. Wocel 1865).3
z publikací a veřejně dostupných mapových podkladů, ojediněle z internetových stránek. Podobně tomu je i jinde v Evropě (nástin viz např. Buchsenschutz 1984; Uslar 1981; Heine
Polohy hradišť v rámci půdních typů, teplotních, srážkových a klimatických pásem byly 2005). Také počátky rozsáhlých projektů věnovaných evidenci a dokumentaci pravěkých
generovány z dat získaných digitalizací zveřejněných mapových podkladů pomocí GIS, a raně středověkých hradišť na větších územích sahají až do předminulého století. Např.
zdroje informací jsou uvedeny u jednotlivých map a v seznamu lokalit (blíže viz str. 14–15 projekt, který shromáždil a publikoval informace o všech tehdy známých hradištích v Dol-
a texty k jednotlivým mapám). ním Sasku, byl úspěšně ukončen již v roce 1916 (Oppermann – Schuchhardt 1888–1916).
Naprostá většina dat byla tedy získána z již publikovaných zdrojů, především z práce Na něj navázala v roce 1927 založená a německým státem dotovaná Arbeitsgemeinschaft
Encyklopedie hradišť v Čechách (Čtverák et al. 2003). Informace byly ověřovány pouze
v rámci zveřejněných pramenů; jen v případech, kdy si takovéto zprávy zjevně odporovaly,
byly konzultovány s autory publikací a výzkumů nebo s místně či specializačně příslušný-
mi badateli. V této souvislosti děkujeme za pomoc především O. Kotyzovi, M. Metličkovi, 1 K záměrům těchto projektů viz dále např. Kuna 2018; Kuna et al. 2015; 2018.
J. Michálkovi a V. Vokolkovi. 2 První monografii o hradištích v Čechách připravoval Matyáš Kalina z Jäthensteinu již ve 40. letech
Cílem Atlasu bylo umožnit celkový pohled na rozložení hradišť v české kotlině, nikoliv 19. století. K jejímu zveřejnění však nakonec nedošlo (Sklenář 2005, 274).
shromáždit detailní informace k jednotlivým lokalitám. Atlas vytváří základní rámec pro 3 Základní práci k počátkům bádání o hradištích v Čechách přinesl K. Sklenář (2012); k dějinám bádání
hodnocení hradišť a představuje pouze úvod k podrobnějším analýzám a interpretacím viz následující kapitolu.
5
zur Erforschung der nord- und ostdeutschen vor- und frühgeschichtlichen Wall- und vším byl, je a jistě i bude obsah pojmu hradiště vnímán různými badateli poněkud odliš-
Wehranlagen, která shromáždila údaje o stovkách hradišť na rozsáhlých územích od Se- ně, ať již jde o ryze subjektivní postoje, nebo o ovlivnění celých skupin badatelů jednot-
verního moře po východní Prusko. Kromě jiného i v českém sousedství – v Sasku a Slez- livými archeologickými školami, specifickými východisky a terminologiemi v různých
sku; k jejich souhrnné publikaci však nedošlo (Grunwald 2004; Grunwald – Reichenbach specializacích apod. Jako příklad můžeme uvést současné bádání o době halštatské, které
2009). opevněná sídliště, obehnaná i několikanásobnými často i výraznými příkopy a původně
V současné době se uskutečňuje v Evropě hned několik velkých projektů zaměřených zřejmě i valy, zpravidla k hradištím neřadí a nazývá je panskými dvory či dvorci apod.
na registraci, dokumentaci a posléze i vyhodnocení hradišť z rozsáhlejších území (např. (tzv. Herrenhof). Srovnatelné lokality9 z některých jiných období naopak za hradiště po-
Bádensko-Württembersko4, Litva5, jihovýchodní Baltikum6), včetně současného projek- važovány jsou (např. eneolit, raný středověk). Patrná je i obecná tendence naleziště ve
tu s názvem Korpus dokumentace českých hradišť vedeného M. Kunou (Archeologický výšinných polohách označovat častěji za hradiště, než lokality v nížinách, byť tato mají
ústav AV ČR v Praze), který je zaměřen na komplexní sběr dat a dokumentace k českým obdobná, někdy dokonce výraznější ohrazení či opevnění.
hradištím. Jedná se o projekty dlouhodobé, plánované zpravidla na mnoho let, ze kterých S touto tendencí souvisí i další problémy. Část definice vyžadující výraznou přírodní
zatím existují pouze dílčí výstupy. Dosud nejrozsáhlejším úspěšně uzavřeným projek- polohu a ochranu sice umožňuje vyřadit z kategorie hradišť neolitické rondely, či rozsáh-
tem je The Atlas of Hillforts of Britain and Ireland registrující údaje o 4147 hradištích na lé linie příkopů neznámého účelu neuzavírající zjevně žádnou souvislou plochu, avšak
Britských ostrovech, jehož výsledky jsou dostupné online na internetu (https://hillforts. má i stěží odhadnutelné negativní dopady. Vyplývá z ní, že lokality na kopcích mají větší
arch.ox.ac.uk; Lock – Ralston 2017). šanci být zařazeny mezi hradiště, než lokality v rovinách. V nížinách se totiž jen obtížně
Hlavní motivací naprosté většiny projektů zabývajících se hradišti byla a zůstává v prv- prokazuje „ochrana přírodou“, pro kterou zde zbývá k dispozici buď vodní tok, či výrazná
ní řadě samotná registrace tohoto typu památek a shromáždění příslušných údajů. Údaje mokřina. Výskyt a datování těchto přírodních prvků či dokonce jejich obranná funkce se
o hradištích pak nacházejí uplatnění především v oblasti památkové péče, tedy při jejich ovšem u konkrétního pravěkého či raně středověkého sídliště prokazuje jen krajně obtíž-
ochraně. Pokud se týká vědeckých hodnocení hradišť, to se odehrává nadále převážně ně. Archeologové tak mohou v rovinách zjišťovat a hodnotit v podstatě pouze umělá opev-
v rámci jednotlivých chronologických specializací. Naproti tomu práce hodnotící hradiš- nění, která zde však bývají oproti zalesněným pahorkatinám mnohem častěji rozorána,
tě v širokých časových souvislostech zůstávají vzácné, byť i ony mají takřka staletou tra- odtěžena či překryta a zničena pozdějšími městy apod. Tyto okolnosti mohou přispívat
dici. V této souvislosti je nutno zmínit práci C. Schuchhardta (1931) – Die Burg im Wandel k současnému obrazu rozšíření hradišť, který vykazuje právě v plochých krajinách jejich
der Weltgeschichte, hodnotící poznatky o opevněních ve starém Egyptě, antickém Středo- nižší hustotu. Zároveň je však obtížné odhadnout, do jaké míry je tento obraz danou sku-
moří a v pravěké a středověké střední a západní Evropě. Z českého prostředí si zaslouží tečností ovlivněn.
pozornost stále inspirativní práce J. Neustupného (1969) zasazující fenomén hradišť do Lokality ve výrazných výšinných polohách s sebou přinášejí i další potíže. Nezřídka
širokého časoprostorového rámce. jsou chráněny pouze přírodou (např. skalní útvary), nebo jsou opevněny pouze na malé
části svého obvodu, například v místě nejsnazšího přístupu. Nehledě již k tomu, že tako-
véto opevnění bývá nezřetelné, zaměnitelné za středověké či novověké terasy, meze apod.
Pojem hradiště a kritika pramenů
Řazení těchto lokalit k hradištím tak bývá nezřídka podmíněno specifickými znalostmi
Otázka, co je a co není hradiště, je velmi složitá a zároveň na způsobu jejího zodpovězení a zkušenostmi badatele, které se ovšem mohou průběžně vyvíjet a měnit.
do značné míry závisí obsah předkládaného Atlasu. Obecná a všemi uznávaná definice Určování hradišť je poznamenáno i stavem bádání, tedy obecně uznávanými znalostmi
hradiště neexistuje.7 A pravděpodobně by bylo chybné se ji snažit vytvořit a následně o jednotlivých obdobích, případně regionech. V periodách, ze kterých jsou hradiště známa
i přísně dodržovat. Jednalo by se totiž o umělý konstrukt, který by nemohl postihovat (např. pozdní doba halštatská, raný středověk), inklinují archeologové k tomu, že výšin-
všechny druhy a formy opevnění od eneolitu po raný středověk, nadto v odlišných přírod- né polohy s nálezy z daného období za hradiště i bez jednoznačně prokázaného opevnění
ních prostředích, s předpokládanými různými funkcemi apod. Nakonec by jeho striktní považují, neboť předpokládají, že opevnění snesla eroze, nebo se prostě dosud nenašlo,
dodržování, například vyřazováním lokalit nesplňujících daná kritéria, mohlo přinést více zničilo a překrylo je mladší opevnění na stejném místě apod. Naproti tomu tytéž polohy
škody než užitku. Pro tak různorodý jev, jakým hradiště v časovém úseku zhruba 5 000 let s nálezy z období, o kterém panuje přesvědčení, že se v něm opevnění nestavěla, se za hra-
bezesporu je, se zdá být vhodnější zvolit definici širokou a jednoduchou zahrnující co diště nepovažují (v Atlase např. neolit, mladší eneolit, střední doba laténská, doba řím-
nejširší škálu opevněných lokalit. Pokusy o přesnější vymezení pojmu hradiště mohou ská a stěhování národů, raný středověk 1). Nakolik jsou takováto apriorní určení správná,
následovat až po zhodnocení všech takto široce shromážděných dat. není vždy zřejmé.
Pro potřeby Atlasu byly využity dvě obecné definice: 1. Befestigte Anlage, gewöhnlich Všechny tyto rozpory a nejasnosti se v Atlase pochopitelně projevují. Nutno proto při-
mit Wall oder Festungsmauer, oftmals auch noch mit einem Graben vor dem Wall versehen pustit, že odlišnosti v počtech hradišť v jednotlivých regionech či různých chronologic-
(Filip 1966, 188). 2. Za hradiště obvykle považujeme lokality chráněné jak přírodou, pře kých obdobích odrážejí nejen pravěkou či raně středověkou skutečnost, ale i nejednotné
devším v podobě příkrých svahů či vodních toků, tak uměle vybudovaným „těžkým“ opev chápání a užívání pojmu hradiště či různý stupeň prozkoumanosti daného území. U ne-
něním v podobě hradby a příkopu (Čtverák et al. 2003, 7). Uvedené charakteristiky dobře malého počtu lokalit je ostatně i dle velmi volných definic objektivně obtížné rozhod-
odpovídají definicím užívaným i jinde v Evropě.8 V Atlase je dodržováno nadto ještě chro- nout, zda se o hradiště jedná či ne. Míru této nejistoty ukazuje mapa 3 (viz též mapa 10).
nologické kritérium, neboť opevnění jsou registrována jen do 12. století. V souladu s uve- Na druhou stranu se zdá být zřejmé, že tyto nedostatky sice budou postupně odstraňová-
denými definicemi nejsou naleziště postrádající prokazatelné stopy opevnění považo- ny, ovšem sotva kdy budou vymýceny zcela. Čekat tedy na takovýto okamžik postrádá
vána za hradiště, ale za neopevněná výšinná sídliště. Podstatným kritériem pro zařazení smysl, naopak údaje v tomto Atlase mohou sloužit jako východisko k jejich odstraňování.
do tohoto Atlasu ovšem je, že daná lokalita byla označena jako hradiště v literatuře a zve- Zároveň se domníváme, že shromážděné údaje poskytují solidní základnu informací pro
řejněné údaje neodporují uvedeným definicím. Neodpovídají-li publikované informace bádání o hradištích v širších časoprostorových souvislostech.
o lokalitě definicím hradiště zcela nebo jsou nejasné či dnes již neověřitelné (naleziště
bylo odtěženo apod.), je tato považována za hradiště nejisté (mapa 3).
Datování hradišť a kritika pramenů
Obsah Atlasu je jistě poznamenán různými okolnostmi, které mají s pravěkou či raně
středověkou realitou jen málo co společného a její obraz do jisté míry deformují. Přede- Zásadní problém představuje datování hradišť. Jestliže základním atributem hradiště je
opevnění, pak právě jeho stáří je pro datování rozhodující. Bezpečně mohou tedy datovat
hradiště pouze nálezy pocházející přímo z opevňovací linie, ovšem zdaleka ne vždy a všech-
ny. Např. na polykulturních nalezištích se do náspů valů mohou dostat nálezy ze starších
4 Dosud 27 svazků v řadě Vor- und frühgeschichtliche Befestigungen vydávané od roku 1995 Landesamt období, kdy poloha ještě nemusela být vůbec opevněna. Výplně příkopů mohou naopak
für Denkmalpflege im Regierungspräsidium Stuttgart, v rámci rozsáhlého projektu Atlas archäologischer obsahovat nálezy mladší, z dob, kdy opevnění již nebylo funkční apod. Nálezy z vnitřní
Geländedenkmäler in Baden-Würtemberg, viz např. Morrissey – Müller 2012). plochy mohou datovat v podstatě pouze jednofázová hradiště. Ovšem ani takové datová-
5 Právě probíhající projekt na registraci, dokumentaci a ochranu všech hradišť na území Litvy (např. Bau- ní nemusí být jednoznačné, zvláště opírá-li se o nepočetné nálezy ze sběrů. V takovémto
bonis – Zabiela 2009; Baubonis – Viršiliené – Zabiela 2017; Vitkūnas – Zabiela 2017). případě nelze vyloučit, že poloha byla osídlena i v jiných obdobích, než která lze doložit
6 Dlouholetý projekt zaměřený na registraci a zkoumání hradišť především v někdejším Východním Prus- nasbíranými nálezy, a samotné opevnění může náležet právě těmto jiným obdobím.
ku, dnešní Kalinigradské oblasti Ruska a na sousedících územích (např. Ibsen 2018).
7 K počátkům a vývoji archeologických definic pojmu hradiště v českém prostředí viz Sklenář 2012.
8 Obdobnou definici skládající se ze tří charakteristik si zvolili i tvůrci rozsáhlého soupisu hradišť na Brit-
ských ostrovech (Lock – Ralston 2017): 1 – topographic position: sites which occupy a prominent/focal 9 Někdy se dokonce vyskytující ve stejných polohách (např. Michálek – Lutovský 2000). Terminologickou
position in the landscape; 2 – scale of enclosing works: sites with enclosing works which are designed rozmanitost a i odlišné užívání jednotlivých označení nejlépe dokládají kapitoly o sídlení v jednotlivých
to impress; 3 – size of enclosed area: sites with enclosing works that enclose an area > 0.2 hectares. svazcích Archeologie pravěkých Čech / The prehistory of Bohemia (Jiráň – Venclová eds. 2007–2008; 2013).
6
Představuje-li plocha hradiště polykulturní naleziště, pak bez zkoumání opevnění nelze Aby bylo možné zobrazit prostorový vztah pravěkých a raně středověkých hradišť k po-
jednoznačně určit, ke kterému období či obdobím opevnění náleží.10 zdějšímu typu opevněných sídlišť, tedy ke středověkým městům (mapy 32–34), byla do
Tyto problémy jsou sice všeobecně známy, přesto se však stáří hradišť nezřídka udává databáze lokalit zařazena i nejstarší královská města. Ta jsou, v případě že se nacházejí
právě podle nálezů získaných z areálů a nikoliv z opevnění. Zvláště u lokalit s vícenásob- přímo na místě někdejšího pravěkého či raně středověkého hradiště, registrována v zá-
ným osídlením pak nebývá ani zdaleka jisté, zda poloha měla funkční opevnění ve všech kladním soupise hradišť s identifikačním číslem dle abecedního pořadí hradišť a v polož-
zjištěných obdobích či pouze v některých z nich. Někdy se při datování hradiště rozhodu- ce datování je vedle stáří hradiště uvedeno také „královské město“. Města, jejichž areály se
je intuitivně např. dle velikosti, polohy v terénu, dosavadních vědomostí o regionu apod. s prostory dřívějších hradišť nepřekrývají, a tedy hradišti nikdy nebyla, jsou vedena zvlášť
Datování nepochybně poznamenává i různě obtížná rozpoznatelnost nálezů z jednotli- a jsou označena identifikačními čísly vyššími než 900. I u těchto měst se však registrují
vých časových úseků. Obtížné rozpoznávání a datování nezdobené a materiálově nespe- stejné charakteristiky jako u hradišť (plocha, nadmořská výška apod.).
cifické keramiky z některých období11 vede i k určité skepsi k publikovaným informacím U absolutních údajů, které přinášejí některé mapy, byly registrovány vždy maximální
nebo záznamům v různých kartotékách, soupisech a databázích, zvláště není-li zřejmé, uváděné či zjištěné hodnoty, tedy nadmořská výška nejvyššího bodu, maximální plocha,
kdo datování provedl, nebo je naopak zjevné, že je neprovedl specialista na dané období. byť velikost hradiště nebyla ve všech obdobích stejná apod. Nepodařilo-li se daný údaj
Specifickou problematiku pak představují nálezy získané povrchovou prospekcí. Metodu zjistit, je tato skutečnost vyjádřena pomlčkou. Nashromážděná data jsou zpřístupněna
jejich datování publikace či jiné zdroje dat nezřídka nijak nespecifikují, zpravidla se jedná internetovou formou (viz str. 128).
o více či méně informovanou intuici jednoho či několika badatelů. Např. údaje o hradiš- Vysvětlení konkrétních údajů přinášejí texty u jednotlivých map. V obsahu Atlasu je
tích stupňů Ha C, LT B či RS 1 byly proto přijímány velmi zdrženlivě a ne všechna takto u každé mapy uveden autor. Koncepci, obsah a pořadí map vytvořil a sestavil editor.
datovaná hradiště do Atlasu pronikla. Nutno však připustit, že se v těchto případech mů-
že jednat i o určitou subjektivitu či předpojatost autorů.
Jazyková poznámka
Všemi těmito a jistě i dalšími nejistotami jsou zatíženy i údaje využité v tomto Atlase.
Aby bylo nebezpečí chybného časového zařazení hradišť alespoň poněkud omezeno, Český jazyk má pro pravěká a raně středověká opevnění odpovídající výše uvedeným
bylo při vytváření chronologických map užito nezřídka širších časových členění překra- definicím k dispozici jediné slovo – hradiště, které nemá plnohodnotné synonymum.13
čujících zavedené chronologické stupně, avšak respektujících omezenou schopnost zís- Pouze vzácně se vyskytnou ustálená spojení, v nichž je slovo hradiště nahrazeno jiným
kaných nálezů zařadit hradiště přesně do daných chronologických schémat. Proto jsou výrazem, jako např. hradská soustava pro systém centrálních hradišť v 10. a 11. století.14
např. pro dobu bronzovou, či pozdní dobu halštatskou a časnou dobu laténskou vytvo- V laténském období se velká hradiště označují jako oppida. V zásadě však lze říci, že hra-
řeny chronologické úseky spojující celé stupně relativní chronologie či jejich části (např. diště je v češtině obecný neutrální pojem, který není poznamenán dějinami bádání a až
mapy 12–15, 18). na moravskou variantu hradisko, není také nijak regionálně zabarven.
Ještě nutno podotknout, že Atlas respektuje české pojetí raného středověku, který se Ne ve všech jazycích je tomu stejně. Atlas vychází v českém a německém jazyce, který
chápe jako období od konce doby stěhování národů v druhé polovině 6. století zhruba po má ovšem pro slovo hradiště celou řadu ekvivalentů: např. Befestigung, Befestigungs-
polovinu 12. století.12 V jednotlivých evropských zemích bývá tento pojem chápán různě. anlage, Burg, Burganlage, Burgberg, Burgstätte, Burgwall, Fürstensitz, Ringwall, Wallan-
lage, Wallburg, Wehranlage.15 Tato pojmenování představují někdy synonyma, jindy se
významově překrývají jen z části a někdy zároveň označují skutečnosti výrazně mladší
Uspořádání Atlasu
a obsahově podstatně odlišné. Např. slovo Burg může označovat pravěké hradiště stejně
Atlas obsahuje obecné mapy Evropy a Čech informující o poloze, fyzickém reliéfu, sou- jako vrcholně středověký hrad. Uvedené výrazy bývají regionálně podbarvené, ovlivněné
časném osídlení a administrativním členění české kotliny a tři základní druhy map s ar- odlišnou badatelskou tradicí, obsahují v sobě určitá chronologická určení (toto vše platí
cheologickým obsahem. Tzv. chronologické mapy zobrazují polohy hradišť a nejstarších např. pro pojem Fürstensitz), někdy odrážejí tvar či vzhled naleziště (Ringwall apod.).
středověkých měst na fyzické mapě Čech v jednotlivých časových úsecích dle obvyklých K problematice existují obecnější i konkrétní poznámky16, avšak důsledná analýza a hod-
chronologických schémat. Další typ představují mapy analytické, které zobrazují hra- nocení dosud provedeny nebyly. Na tomto místě tedy nezbývá než konstatovat, že němec-
diště na červeně zbarvené zjednodušené fyzické mapě dle různých hodnotících kritérií ká terminologie hradišť není ustálená a jednotná.17
či jejich kombinací (např. plocha, nadmořská výška, provedení či neprovedení archeolo- Výraz hradiště bez ohledu na stáří, velikost, vzhled či jiné charakteristiky opevnění, kte-
gického výzkumu, četnost osídlení). Za přírodovědné označujeme mapy přinášející po- ré právě označuje, se českými překladateli překládá do němčiny zpravidla jako Burgwall.
lohy všech hradišť na podkladě zobrazení určitých přírodních charakteristik – typů půd, Toto označení má však v němčině jisté konotace, neboť se jím označují především opevně-
hydrologických poměrů, klimatických pásem apod. ní slovanská, což má své kořeny v dějinách bádání.18 Pro opevnění z jiných období, např.
Po úvodních obecných mapách (mapa 0–1) přináší Atlas nejprve mapy týkající se všech z doby bronzové či železné, se výraz Burgwall užívá řidčeji a takřka výhradně na dnešních
hradišť (mapy 2–7), následují mapy dle chronologického pořadí jejich obsahu bez ohledu německých územích s výskytem slovanských hradišť, tedy zhruba v prostoru mezi Balt-
na to, zda se jedná o mapy chronologické či analytické (mapy 8–34). Po nich jsou zařazeny ským mořem a Krušnými horami. V západnějších a jižnějších německy mluvících zemích
analytické mapy sumarizující chronologické údaje (mapy 35–38) a následují mapy příro- a regionech se slovo Burgwall používá zřídka a zůstává vyhrazeno hradištím slovanským
dovědné (mapy 39–43). Pro srovnání jsou připojeny mapy zobrazující základní charakte- na východě, pro domácí pravěká a raně středověká opevnění se užívají jiná označení.19
ristiky dnešního osídlení Čech (mapy 44–45). Závěrečný oddíl map (46–55) má za úkol Je proto zřejmé, že v německých textech, které vznikly překladem z češtiny, může mít
umožnit uživateli pohodlnou lokalizaci každého z hradišť. Přináší proto členění české kot- výraz Burgwall poněkud jiný obsah, než v pracích německých autorů. A naopak u ozna-
liny dle okresů a zobrazuje polohy hradišť na podrobnějších mapách s větším měřítkem. čení jako Burg, Burgwall, Wallanlage apod. se překladem do češtiny, která má k dispozici
U každé mapy je připojen krátký komentář zpravidla formou formuláře se stručným pouze jediný ekvivalent, mohou některé jejich významy vytrácet.
hodnocením a příslušnou literaturou; v některých případech se komentář vztahuje k ně- V tomto Atlase se slovo Burgwall užívá v „českém“ významu – tedy jako označení pro
kolika mapám. Na závěr je uveden seznam všech hradišť a raných královských měst zobra- všechna opevnění odpovídající daným definicím.
zených v Atlase s údaji, ze kterých jednotlivé mapy čerpají. V seznamu je rovněž u každé-
ho hradiště uvedeno, na kterých mapách je zobrazeno.
Pojmenování hradišť zpravidla vychází z názvu katastrálního území obce či městské
části, kde se nachází. Vyskytuje-li se na jednom katastru hradišť více, je k názvu připojeno
13 K původu slova a k počátkům české archeologické terminologie hradišť viz Sklenář 2012, 560–570.
číslo a bližší označení. Všechna zaregistrovaná hradiště byla seřazena abecedně a násled-
ně jim byla přidělena pořadová identifikační čísla (ID Atlas), pod kterými jsou uváděna 14 Výhradně v textech o tomto období jsou někdy opevněné lokality označeny termínem hrad, vycháze-
na mapách, v soupisech i v textech. jícím z původního dobového označení těchto objektů ve slovanském jazyce slovem „grad“.
15 Ve starší literatuře se můžeme setkat i s dalšími – Burgstall, Burgstatt, Burgstadtel, Erdwall, (Heiden)
Schanze, Rundwall, Rundschanze, Volksburg apod.
16 K diskusi o tomto termínu viz např. Gebuhr 2007; 2009; Grunwald – Reichenbach 2009; von Uslar 1981;
10 Zajímavý pokus datovat hradiště pomocí vrtů v opevňovacích liniích testuje projekt zaměřený na hra- Wendt 2011 s další literaturou.
diště v dnešní ruské Kalinigradské oblasti a v okolních zemích při jihovýchodním pobřeží Baltského 17 Viz např. řadu publikací o hradištích v Bádensku-Württembersku nazvanou Vor- und frühgeschichtli-
moře (Ibsen 2018). che Befestigungen, jejíž jednotlivé díly se ovšem jmenují Wallanlagen im Regierunsbezirk… (cf. např.
11 K problematice viz např. Salač – Kubálek 2015. Morrissey – Müller 2012).
12 V Atlasu je uplatněno tradiční archeologické dělení českého raného středověku na čtyři úseky (časně 18 Přesto nejde o jediné označení slovanských hradišť, pro něž se běžně užívá také pojmenování Burg
slovanské období, starší, střední a mladší doba hradištní), vyjádřené zkratkami RS 1–4 (k problematice (Gebuhr 2007, 48–51).
viz Lutovský 2009 s další literaturou). 19 Za konzultace k problematice děkuji S. Grunwald.
7
Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen – Ziele, Probleme, Anordnung
VLADIMÍR SALAČ
Einleitung
Der vorliegende Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen (im Folgen- Besiedlungsphasen, Erwähnung in schriftlichen Quellen und Lage des jeweiligen Fund-
den kurz Atlas) ist eines der Ergebnisse des Projektes „Oppida a ostatní hradiště – mezi ortes innerhalb des allgemeinen Rahmens der Bodentypen sowie von Niederschlags-,
kulturní srovnání“ (dt. Die keltischen Oppida und andere Burgwälle – ein interkulturel- Temperatur- und Klimazonen. Diese Informationen wurden aus Publikationen und
ler Vergleich), das von der Grantagentur der Tschechischen Republik unterstützt wurde öffent lich zugänglichen Karten, in Einzelfällen aus Internetseiten zusammengestellt.
(reg. č. 17-20106S). Die Projektarbeiten wurden in enger Zusammenarbeit des Archäolo- Die Positionen der Burgwälle in den Bodentypen-, Niederschlags-, Temperatur- und Kli-
gischen Instituts der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik in Prag mazonen wurden aus publizierten Karten digitalisiert und anhand von GIS generiert.
und des Zentrums für Baltische und Skandinavische Archäologie in Schleswig realisiert. Die jeweiligen Informationsquellen sind bei den einzelnen Karten und in der Liste der
Durch diese Kooperation entstand das gemeinsame Projekt „Celtic oppida among other Burgwälle verzeichnet (näher siehe S. 16–17 sowie die Texte zu den einzelnen Karten).
hillforts – an intercultural comparison“, unter dessen formellem Dach die weitere Zusam- Die meisten Daten stammen also aus bereits publizierten Quellen, vor allem aus der
menarbeit für die Zukunft gesichert ist. Den Direktoren beider Institutionen, Jan Mařík Arbeit „Encyklopedie hradišť v Čechách“ (Čtverák et al. 2003). Diese Informationen wur-
und Claus von Carnap-Bornheim gilt es, für ihre stetige Unterstützung unserer Anliegen den lediglich im Rahmen der veröffentlichten Untersuchungen überprüft; nur in jenen
zu danken.(cid:20) Fällen, in denen sich die Informationen offensichtlich widersprachen, wurden sie mit den
Das Thema der Burgwälle, hier besonders ihr Aufbau sowie ihre Bedeutung, bildet ei- jeweiligen Autoren der Publikationen und Ausgrabungen oder mit den örtlichen, fachlich
nen wesentlichen Anteil der wissenschaftlichen Untersuchungen zu „Europa und Staat: zuständigen Archäologen besprochen. In diesem Zusammenhang bedanken wir uns vor
zwischen Barbarei und Zivilisation“, die im Rahmen des Projektes Strategie AV21 der Aka- allem bei O. Kotyza, M. Metlička, J. Michálek und V. Vokolek für ihre Hilfe.
demie der Wissenschaften der Tschechischen Republik durchgeführt wird. Ein Teil der Das Ziel des Atlas war es ferner, eine Gesamtschau auf die Verteilung der Burgwälle im
Arbeiten am vorliegenden Atlas konnte daher mit Unterstützung dieses Vorhabens ver- Böhmischen Becken zu bieten, aber nicht Detailinformationen über die Örtlichkeiten im
wirklicht werden. Die Autoren bedanken sich für eine reibungslose Zusammenarbeit bei Einzelnen zu erfassen. Der Atlas bildet einen Basisrahmen für die Bewertung der Burg-
Herrn Peter Sommer, der als Hauptverantwortlicher das genannte Projekt betreut. wälle und stellt nur eine Grundlage für eingehendere Analysen und Deutungen inner-
Auslösend für die Untersuchungen war die Feststellung, dass keltische Oppida in der halb der einzelnen Regionen oder noch kleinerer Gebiete dar, die sicher folgen werden.
Regel nur als solche allein bzw. innerhalb ihrer latènezeitlichen Siedlungskultur behan- Das Anliegen der Arbeiten war es somit nicht, die Daten in Archiven oder im Gelände zu
delt werden, sieht man vom beliebten Vergleich ihrer Größen mit denjenigen hochmittel- überprüfen, sie zu korrigieren bzw. sie durch eigene Ausgrabungen, Messarbeiten oder
alterlicher Städte ab (z. B Krämer 1958). Analogien mit befestigten Siedlungen aus ande- neue Auswertungen der Funde zu ergänzen. Ebenfalls war es nicht beabsichtigt, eine voll-
ren Zeitabschnitten wurden erstaunlicherweise nicht vorgenommen. Ähnlich sieht es ständige Bibliographie zu den einzelnen Fundstellen zusammenzustellen oder Informa-
übrigens auch bei den Betrachtungen der Burgwälle anderer Epochen aus. Die Archäolo- tionen über die Deponierung der Funde, Bild- oder Geländedokumentation u. Ä. festzu-
gie bewegt sich bei deren Bewertung in der Regel leider mehr oder weniger innerhalb der halten. Leider konnten die Bestandteile des Archäologischen Informationssystems der
jeweiligen chronologischen Stufe, und wie das Beispiel der latènezeitlichen Oppida zeigt, Tschechischen Republik (AIS CR; http://www.aiscr.cz/), also die Archäologische Daten-
konzentriert sie sich auf ihre Epoche und vernachlässigt somit, Informationen aus an- bank Böhmens (ADČ), sowie die Archäologische Karte der Tschechischen Republik (AMČR)
deren Zeitstufen als Ergänzung heranzuziehen, die helfen würden, den Aufbau und die http://www.archeologickamapa.cz/, nicht als Datenquellen genutzt werden, weil sie zur
Funktion der Burgwälle besser zu verstehen. Als eine Hauptaufgabe der Forschung rich- Zeit der Datenerfassung noch nicht zur Verfügung standen.1
tet sich deshalb der Blick auf das Phänomen der Burgwälle in seiner ganzen zeitlichen Das Verzeichnis der Burgwälle im vorliegenden Atlas entspricht dem Publikations-
Ausdehnung, also von den Anfängen im Äneolithikum im 5. Jahrtausend v. Chr. bis zum stand bis zum 30. 6. 2018. Sowohl die nach diesem Datum entdeckten Befestigungen als
Ausklang im 12. Jahrhundert n. Chr. Hinsichtlich des Schwerpunktes der oben genannten auch Angaben, die bei späteren Ausgrabungen gewonnen wurden, konnten somit im Atlas
Projekte ist den Oppida im Atlas etwas mehr Raum gewidmet als den anderen Burgwällen nicht berücksichtigt werden. Ausgrabungen und Revisionen von Angaben über die Fund-
anderer Zeitstufen. plätze, die im Rahmen der Archäologischen Datenbank Böhmens (ADČ), der Archäologi-
Um die latènezeitlichen Oppida in Böhmen in den Zusammenhang der Befestigungen schen Karte der Tschechischen Republik und besonders dann im Rahmen des Korpusses
anderer Zeiträume einordnen zu können, war es zunächst erforderlich, ein Verzeichnis der Dokumentation böhmischer Burgwälle vorgenommen werden (http://www.arup.cas.
sämtlicher Burgwälle zu erstellen, ihre Lagen exakt zu bestimmen und sie kartographisch cz/?p=30468), werden sicher zur weiteren Präzisierung des Verzeichnisses der Fundstel-
im Rahmen des Böhmischen Beckens darzustellen. Dazu haben Fachwissenschaftler len führen. Diese Aktivitäten entdecken nicht nur neue Burgwälle, sondern sie können
mehrerer tschechischer und deutscher archäologischer Arbeitsstellen einen Beitrag ge- zum Ausschluss von Fundstellen führen, bei denen sich eine in der Literatur angeführte
leistet: V. Salač als Projektleiter, M. Dobeš für das Äneolithikum, F. Laval für das Mittelal- Befestigung nicht nachweisen lässt.
ter, B. Hrůzová und Č. Čišecký für die grafische und technische Unterstützung, alle vom Der Atlas will den Benutzern zusammenfassende Unterlagen für die Beantwortung von
Archäologischen Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik grundlegenden Fragestellungen bieten, auf die trotz langer Geschichte der Burgwallfor-
in Prag, außerdem M. Lutovský für das Frühmittelalter vom Institut für archäologische schung nur schwierig eine Antwort zu finden war, z. B.: Wie viele Burgwälle gibt es eigent-
Denkmalpflege in Mittelböhmen in Prag und P. Menšík für die Bronzezeit vom Lehrstuhl lich in Böhmen? Wie alt sind sie? Wo befinden sie sich und wie gestaltet sich ihre Vertei-
für Archäologie der Westböhmischen Universität in Pilsen. Die Verarbeitung der gewon- lung in der Landschaft? Wie verändern sich ihre Anzahl und ihre Standorte im Laufe der
nenen Daten und Kartenunterlagen anhand geographischer Informationssysteme und Zeit? Die versammelten Angaben können allerdings auch zu umfassenderen Überlegun-
der nachfolgenden Erstellung von Karten übernahmen K. Göbel und J. Nowotny von der gen führen: Welchen Zweck erfüllten die Burgwälle? Hat sich ihre Funktion in einzelnen
ZBSA in Schleswig. Zeiträumen geändert, oder stellten sie im Wesentlichen immer die gleiche Erscheinung
Bereits veröffentlichte Informationen über die Projekte finden sich in den folgenden dar, bei der sich nur Aussehen und Anordnung wandelten? Schließt die Anhäufung bis-
Beiträgen: Salač – Nowotny – Göbel 2015; Salač – Göbel – Nowotny 2016; 2018; Salač 2017; lang identisch datierter Burgwälle auf kleinem Raum deren Gleichzeitigkeit nicht aus?
2019a; 2019b. Warum fehlen Burgwälle in bestimmten Gebieten, die hinsichtlich der siedlungs- oder
verkehrsgeographischen Lage uns heute günstig zu sein scheinen? Die Texte zu den ein-
zelnen Karten kommentieren kurz gefasst die gewonnenen Informationen und deuten
Ziele des Atlas
Möglichkeiten für ihre weitere Nutzung an, streben aber keine Analyse oder Gesamt-
Das Hauptziel der Arbeiten am Atlas war es, die grundlegenden Angaben über sämtliche interpretation an. Diese sollen in gesonderten Studien veröffentlicht werden.
bisher publizierte vor- und frühgeschichtliche Burgwälle Böhmens zu erfassen und zu- Der Atlas möchte also eines der grundlegenden Hilfsmittel für Überlegungen zum Ver-
sammen – bezogen auf das gesamte Böhmische Becken – kartographisch darzustellen. ständnis der Burgwälle darstellen. Zugleich vermittelt er nicht nur eine Aussage über die
Zu jedem Burgwall wurden daher folgende relevante Informationen erfasst, die im Atlas
Verwendung fanden: Name, Lage, Katastergebiet der Gemeinde, Kreis, Meereshöhe, Flä-
che, maßgebliche Grundlagen für die Zuordnung der Fundstelle zu Burgwällen, Durch-
führung von archäologischen Ausgrabungen, Datierung auf mehreren Ebenen, Anzahl der 1 Zum Anliegen dieser Projekte siehe weiter z. B. Kuna 2018; Kuna et al. 2015; 2018.
8
Burgwälle selbst, sondern er liefert auch Informationen über Umfang und Struktur der of Hillforts of Britain and Ireland, das Daten über 4147 Burgwälle auf den Britischen
vor- und frühgeschichtlichen Besiedlung und dadurch gleichermaßen über die jeweils Inseln registriert. Seine Ergebnisse sind im Internet online einsehbar (https://hillforts.
dort siedelnden Gesellschaften als solche. Die vorliegenden Daten und Karten tragen arch.ox.ac.uk; Lock – Ralston 2017).
überdies am Beispiel Böhmens zum Verständnis des komplizierten Verhältnisses zwi- Die Hauptintention der meisten Projekte mit Burgwallthematik war und bleibt in erster
schen dem physischen und sozialen Raum bei (z. B. Lock ed. 2000; Löw 2017; Rau 2017; Linie die Erfassung dieser Art von Denkmälern selbst und die Beschaffung entsprechen-
Salač 2013a; 2013b). der Daten. Die Angaben über die Burgwälle finden später Anwendung vor allem im Be-
Eine vollständige kartographische Darstellung der grundlegenden Angaben zu allen reich der Denkmalpflege, wo sie zur Vorbereitung von Schutzmaßnahmen dienen. Die
vor- und frühgeschichtlichen Burgwällen fehlt bisher nicht nur in Böhmen, sondern in wissenschaftliche Auswertung der Burgwälle geschieht weiterhin vorwiegend im Rah-
vergleichbarem Maß wohl auch anderswo auf dem europäischen Kontinent. Es bleibt men der Beschränkung auf die jeweiligen chronologischen Zeitstellungen. Demgegen-
aber hervorzuheben, dass das Böhmische Becken als eine geographische Einheit außer- über bleiben übergreifende Arbeiten zur Auswertung der Burgwälle in breiten zeitlichen
ordentlich günstige Bedingungen für das Sammeln von Daten, Erstellen von Verzeich- Zusammenhängen nur vereinzelt, auch wenn sie auf eine bald hundertjährige Tradition
nissen der Fundstellen und vor allem deren Bewertung und Deutung im europäischen zurückblicken können. In diesem Zusammenhang ist die Arbeit von C. Schuchhardt
Maßstab bietet. Denn es handelt sich um ein natürlich in sich abgegrenztes Gebiet, das (1931) – Die Burg im Wandel der Weltgeschichte – zu erwähnen, die Erkenntnisse über
ohne Zweifel auch von vor- und frühgeschichtlichen Populationen so wahrgenommen Befestigungen im alten Ägypten, antiken Mittelmeerraum und vor- und frühgeschicht-
worden war. Der Atlas bemüht sich, die Forschungslücke auszufüllen und primäre Infor- lichen Mittel- und Westeuropa auswertete. In der tschechischen Forschung verdient die
mationen über die Burgwälle nicht nur für Archäologen vorzulegen, sondern auch für nach wie vor inspirierende Arbeit von J. Neustupný (1969) Aufmerksamkeit, welche das
Studenten historischer Fachrichtungen sowie für alle an der weiter zurückreichenden Phänomen der Burgwälle in einem weiten Zeitrahmen betrachtet.
Vergangenheit des böhmischen Landes Interessierte.
Der Begriff Burgwall und Quellenkritik
Zum Forschungsstand
Die Antwort auf die Frage, was ein Burgwall ist und was nicht, ist sehr schwierig, und von
Die Burgwälle stellen eines der ältesten archäologischen Themen dar. Die ersten zusam- der Beantwortung dieser Frage hängt in großem Maße der Inhalt des vorliegenden Atlas
menfassenden Arbeiten darüber wurden in Böhmen bereits nach der Mitte des 19. Jahr- ab. Es existiert keine allgemeingültige und allseits akzeptierte Definition des Burgwalls.7
hunderts vorbereitet2 oder publiziert (z. B. Wocel 1865)3. Ähnliches ist auch in anderen Und es wäre wahrscheinlich auch falsch, eine solche zu formulieren und diese dann streng
Regionen Europas der Fall (Abriss siehe z. B. Buchsenschutz 1984; Uslar 1981; Heine 2005). einzuhalten. Denn es würde sich um ein künstliches Konstrukt handeln, das nicht alle
Die Anfänge umfangreicher Projekte, die sich ebenso andernorts mit der Evidenz und Typen und Formen der Befestigungen vom Äneolithikum bis zur Frühgeschichte erfas-
Dokumentation vor- und frühgeschichtlicher Burgwälle in größeren Gebieten befassen, sen könnte. Darüber hinaus sind die divergierenden Naturräume mit ihren daraus resul-
reichen sogar bis ins vorletzte Jahrhundert zurück. Beispielsweise wurde schon im Jahre tierenden Einflüssen auf verschiedene Funktionen u. Ä. zu berücksichtigen. Schließlich
1916 ein langfristiges Projekt erfolgreich abgeschlossen, in dessen Rahmen Informatio- könnte die strikte Einhaltung einer festen Definition beispielsweise zum Ausschluss von
nen über sämtliche bis dahin bekannte Burgwälle in Niedersachsen gesammelt und pub- Fundstellen, die den geschaffenen Kriterien nicht entsprächen, führen und damit mehr
liziert wurden (Oppermann – Schuchhardt 1888–1916). Daran knüpfte die im Jahre 1927 schaden als nützen. Für ein derart vielgestaltiges Phänomen, das der Burgwall im Zeit-
gegründete und vom deutschen Staat subventionierte Arbeitsgemeinschaft zur Erfor- raum von 5000 Jahren zweifelsohne darstellt, scheint eine einfache, möglichst allge-
schung der nord- und ostdeutschen vor- und frühgeschichtlichen Wall- und Wehranla- meingehaltene Definition, die eine breite Skala befestigter Plätze umfasst, eine bessere
gen an, die Angaben über Hunderte von Burgwällen in ausgedehnten Gebieten von der Lösung zu sein. Erst nach der Bewertung aller so breit angesammelter Daten kann ver-
Nordsee bis zu Ostpreußen sammelte, unter anderem auch in der Nachbarschaft Böh- sucht werden, den Begriff des Burgwalles präziser einzugrenzen.
mens – nämlich in Sachsen und Schlesien. Eine zusammenfassende Publikation dazu Für den Bedarf unseres Atlas wurden die beiden folgenden allgemeinen Definitionen
wurde jedoch nicht veröffentlicht (Grunwald 2004; Grunwald – Reichenbach 2009). verwendet: 1. Befestigte Anlage, gewöhnlich mit Wall oder Festungsmauer, oftmals auch
Gegenwärtig werden gleich mehrere große Projekte realisiert, die auf Registrierung, noch mit einem Graben vor dem Wall versehen (Filip 1966, 188). 2. Für Burgwälle halten
Dokumentation und nachfolgende Auswertung von Burgwällen aus größeren Gebieten wir in der Regel Fundstellen, die sowohl natürlich, vor allem durch steile Hänge, als auch
abzielen (z. B. Baden-Württemberg4, Litauen5, südöstliches Baltikum6), einschließlich künstlich mit aufgebauter „schwerer“ Befestigung wie Mauern und Graben geschützt sind
des gleichzeitigen Projektes mit dem Titel Korpus dokumentace českých hradišť (Korpus (Čtverák et al. 2003, 7). Die angeführten Charakteristika entsprechen auch gut den an-
der Dokumentation böhmischer Burgwälle) unter Leitung von M. Kuna (Archäologisches derswo in Europa8 verwendeten Definitionen. Im Atlas kommt darüber hinaus noch ein
Institut der AW TschR Prag), das auf komplexe Datensuche und -dokumentation zu böh- chronologischer Fixpunkt zur Geltung: Befestigungen sind nur bis zum 12. Jahrhundert
mischen Burgwällen ausgerichtet ist. Es handelt sich um langfristige Projekte, die in der registriert. Im Einklang mit den angeführten Definitionen werden Fundorte ohne nach-
Regel auf viele Jahre geplant sind und von denen bis dato folglich nur Teilberichte vor- weisbare Befestigungsspuren nicht für Burgwälle, sondern für unbefestigte Höhensied-
handen sind. Das bisher umfangreichste erfolgreich abgeschlossene Projekt ist The Atlas lungen gehalten. Das wichtigste Kriterium für die Aufnahme in diesen Atlas ist allerdings,
dass der angegebene Fundplatz in der Literatur als Burgwall bezeichnet ist und die ver-
öffentlichten Angaben den oben angeführten Definitionen nicht widersprechen. Wenn
die publizierten Informationen über eine Fundstelle den Burgwalldefinitionen nicht
2 Die erste Monographie über die Burgwälle in Böhmen bereitete Mathias Kalina von Jäthenstein schon vollständig entsprechen oder unklar sind, d. h. evtl. heute nicht mehr überprüfbar sind
in den 1840er Jahren vor. Zu ihrer Veröffentlichung kam es schließlich nicht (Sklenář 2005, 274). (Fundstelle durch Bodeneingriffe zerstört u. Ä.), dann wird diese unter den unsicheren
3 Die grundlegende Arbeit zu Anfängen der Burgwallforschung in Böhmen verfasste K. Sklenář (2012); Burgwällen eingeordnet (Karte 3).
zur Forschungsgeschichte siehe das folgende Kapitel.
4 Bisher 27 Bände in der Reihe Vor- und Frühgeschichtliche Befestigungen, herausgegeben seit 1995 vom
Landesamt für Denkmalpflege im Regierungspräsidium Stuttgart, im Rahmen des umfangreichen Pro-
jektes Atlas archäologischer Geländedenkmäler in Baden-Württemberg, siehe z. B. Morrissey – Müller 2012). 7 Zu Anfängen und Entwicklung archäologischer Definitionen des Begriffes Burgwall in Böhmen siehe
5 Ein gegenwärtig realisiertes Projekt zur Registrierung, Dokumentation und Schutz aller Burgwälle im Sklenář 2012.
Gebiet von Litauen (z. B. Baubonis – Zabiela 2009; Baubonis – Viršiliené – Zabiela 2017; Vitkūnas – Zabiela 8 Ähnliche, aus drei Charakteristika bestehende Definition wählten übrigens auch die Verfasser eines
2017). umfangreichen Burgwallverzeichnisses auf den Britischen Inseln (Lock – Ralston 2017): 1 – topographic
6 Langfristiges Projekt, das auf Erfassung und Erforschung der Burgwälle vor allem im ehemaligen Ost- position: sites which occupy a prominent/focal position in the landscape; 2 – scale of enclosing works:
preußen gerichtet ist, dem heutigen Kaliningrader Gebiet in Russland und in benachbarten Gebieten sites with enclosing works which are designed to impress; 3 – size of enclosed area: sites with enclosing
(z. B. Ibsen 2018). works that enclose an area > 0.2 hectares.
9
