Table Of Content...aby žádný,
kdo v .něho věří,
Art o Hiimii lihnui
...aby žádný,
kdo v neho verí, nezahynul
Arto Hämäläinen
Arto Hämäläinen
...aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul
Překlad: Ladislav Vitvar
Korektury: Věra Dvořáková
Sazba a obálka: Křesťanský život
© 2003 česká verze - nakladatelství Křesťanský život
Vydáno ve spolupráci s Nadačním fondem Nehemia
Křesťanský život
Albrechtice 504
735 43
119-003-03 ISBN 80-7112-085-5
ráčíme za svitu měsíce po úbočí kopce. Někteří
K
držíme v rukou svítilny, ale používáme je jen zříd
ka. Letní noc v této hornaté oblasti je celkem chlad
ná. Zhruba dvacet lidí schází dolů do údolí, kde mají nara
zit na řeku. Za řekou se vypíná hrozivá temná hora, jako
by symbolizovala nebezpečí, které tu okolo číhá. Sleduje
nás někdo pod přikrývkou tmy?
Pod botami nám křupou drobné kamínky. Tu a tam šláp
neme do prázdna. Stezka vede na louku u řeky. Tady za
stavujeme.
Bohuslav vstoupí do tiché vody. Křest může začít. Ze
rtů okolostojících se nese tichá píseň díkůvzdání. Ženy
i muži, jeden po druhém, vycházejí z řeky poté, co se zavá
zali poslušností Kristu.
Jsme v Československu roku 1985. Tuto událost by kdy
koliv mohl přerušit příjezd veřejné bezpečnosti, po níž
však v tuto chvíli není ani vidu ani slechu. Podzemní cír
kev opět vydobyla jedno vítězství. Úřadům již odeslala více
než sto přihlášek, aby činnost církve mohla být zlegalizo-
vána. Nadarmo. Tuto církev vnímá systém jako nebezpeč
nou.
O několik let později pořádá tatáž církev shromáždění
pod širým nebem na jednom pražském náměstí. Na místě
již odstraněného Leninova pomníku se tyčí transparent
s nápisem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky“.
Za několik posledních let se svět dramaticky změnil. To,
co pro nás bylo tak známé, již není. Staré rozdělení na
uzavřené a otevřené země již patří minulosti. Tam, kde
křesťané bývali tvrdě pronásledováni, je nyní větší otevře
nost než v mnoha takzvaných křesťanských zemích. Křes
ťanské televizní pořady vyrobené ve Finsku jsou vysílány
týden co týden z Běloruska do nejvýchodnějších oblastí
Sibiře. Prosadit vysílání takového pořadu ve finské televi
zi je naproti tomu skutečně těžká práce.
Jde o nesmírnou změnu. Ani islámský svět již není stej
ný. Mezi muslimy jsou oblasti, kde se Kristovo svědectví
šířilo téměř tak svobodně, jako v křesťanských zemích.
Změnily se i formy praktického provádění misijní prá
ce. Nežijeme už v postkoloniální epoše. Cílové oblasti ne
jsou stejné jako před deseti lety. Chceme-li sdělit dobrou
zprávu lidem, kteří ji nikdy neslyšeli, musíme se zabývat
jak našimi cíli, tak i metodami. Ježíšovo přikázání je jasné:
• Jděte! To vyžaduje mobilizaci.
• Do celého světa! Není nám dovoleno zaměřit se v klidu
jen na naši oblast a vývoj ve světě pouze pozorovat.
- 4 -
• Kažte evangelium! Nestačí charita. Evangelium je moc,
která vytváří cosi nového.
• Všemu stvoření! Pro Boha je každý drahocenný. Nejsme
lepší než ostatní. Každý má právo slyšet evangelium.
Z toho vyplývá nutnost mobilizace. Na ni se musíme
důkladně připravit. V této knize chceme prozkoumat klí
čové faktory misijní práce. Budeme chtít poznat principy
velkého Božího plánu na záchranu lidstva. Nastal čas jed
nat. Nastal čas dokončit misijní dílo. Je to možné. Ty i já za
sebe rozhodneme, jak brzy k tomu dojde.
Vantaa, Finsko, říjen 1995
Arto Hämäläinen
Je to možné.
Evangelium může být ještě za našeho života kázáno vše
mu stvoření.
Církev, to znamená ty a já, rozhodne o tom, zda se tak
stane.
Jaká je misijně založená církev?
Budeme-li brát Ježíšovo přikázání vážně, jak by mělo
ovlivnit nás a naše konání?
Nyní se budeme zabývat sedmi klíčovými faktory.
- 5 '
Klíč první
Výbušná moc modlitby
ěli bychom znovu objevit modlitbu. Mnoho lidí
M
ji vidí naprosto zkresleně. Je to pro ně nudný,
otravný rituál, související s náboženskými udá
lostmi. Téměř ztratili ponětí o její moci. Buší do skály kla
divem, přestože mají v kapse dynamit. Je na čase začít po
užívat onu výbušnou sílu místo pouhého fušování.
První církev si uvědomovala moc modlitby. Hned po prv
ních úspěších museli věřící čelit velikým těžkostem. Ná
boženští vůdcové jim přísně zapověděli hlásat Ježíšovo
jméno. Petr s Jakubem byli již vsazeni do vězení. Začali
v té situaci jednat, měli snad omezit svou činnost či ji
přizpůsobit novým okolnostem? Nikoliv. Církev měla lep
ší lék. „Když to bratří uslyšeli, pozdvihli jednomyslně hlas
k Bohu a řekli: „Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře
a všecko, co je v nich““ (Sk 4,24).
Poté, co vzdali Bohu chválu, mu předložili svůj problém:
„Pohleď tedy, Pane, na jejich hrozby a dej svým služební
kům, aby s odvahou a odhodlaně mluvili tvé slovo; a vzta
- 7 -
huj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze
jméno svého svátého služebníka Ježíše.“
„Pohleď na jejich hrozby.“ Udělali totéž, co dávno před
nimi král Chizkijáš. Sancheríbova armáda obléhala měs
to. Z lidského hlediska byl král i se svým lidem ve městě
ztracen. V ruce držel dopisy, ve kterých mu bylo přikázá
no kapitulovat. Jak zareagoval? Vešel do Božího chrámu
a rozložil je před Hospodinem (Iz 37,14).
Byl způsob, jakým jednala první církev, tedy prostá mod
litba, pouhý rituál? Vykonával Chizkijáš jen svou nábo
ženskou povinnost? Ne. Oni věřili v moc modlitby.
První církev se ocitla v ohrožení. V nebezpečí se nachá
zel i Chizkijáš se svým lidem. Hrozby existují i v misijní
práci našich dnů. Není zapotřebí snažit se nějak přikráš
lovat tuto stránku pravdy.
Svět je politicky neklidný. „Budete slyšet válečný ryk
a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být,
ale to ještě není konec“ (Mt 24,6). Náš Spasitel nám před
bezmála dvěma tisíciletími podal přesnou analýzu toho,
co sledujeme v dnešních zpravodajstvích.
Byl jsem spolu se dvěma finskými bratry na Srí Laňce,
abychom poznali tamější církev. Právě když jsme večeřeli
v malém hotelu, zaduněl hlasitý výstřel.
Uvědomovali jsme si, že jsme dorazili v klíčový moment.
Týden před naším příjezdem probíhal ve znamení zákazů
vycházení, stávek a nepokojů. Naše návštěva však měla
slibný začátek. Mohli jsme navštívit některé vesnice, kde
shromáždění proběhla v klidu, ačkoliv jsme z očí lidí mohli
vyčíst strach. V té oblasti žili jak Tamilové, tak Sinhálci.
-8-
