Unikátní komplex skalní stepi a dřínových doubrav na Květnici. 1

46 Pages·17.714 MB·Czech

by  Martiško J., Martišková K.

KVĚTNICE

Unikátní komplex
skalní stepi a dřínových doubrav

na
KVĚTNICI
1
KVĚTNICE

Unikátní komplex
skalní stepi a dřínových doubrav

na
KVĚTNICI
1

Text a foto
Josef a Karla
M A R T I Š K O V I

Český svaz ochránců přírody
ZO 54/14 Brněnsko
Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř

2009

Publikace
byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s
Jihomoravským krajem

2
KVĚTNICE

OBSAH
01 OSTROVNÍ HORA _______________ 6

02 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ____________ 9

03 PESTRÝ SVĚT PŘÍRODY ________ 12

04 UNIKÁTNÍ KOMPLEX ___________ 21

05 VÁPENCE _____________________ 25

06 NAD MĚSTEM ____________________________________________________________________ 26
07 NAD ROMANOVOU VILOU _________________________________________________________ 29
08 NAD SKALNATÝMI SRÁZY _________________________________________________________ 32
09 SKALNATÉ SRÁZY ________________________________________________________________ 36
10 VÝCHODNÍ SVAHY _______________________________________________________________ 43

Část 2
11 PO PĚŠINÁCH 3
12 V zimě 9
13 Jehnědy 9
14 Jaro nastává 10
15 Rozkvět mahalebek 22
16 Čas péřitých kavylů 25
17 Doba omanů 29
18 Zvláštní atmosféra 32
19 Vrchol léta 34
20 Úroda 37
21 Podzimní nádhera 38
Část 3
22 PAMĚTNÍCI 3
23 Duby 7
24 Břeky 12
25 Jilmy 13
26 Babyky 15
27 Ptačí třešně 16
28 Ostatní stromy 18
29 Jasany 19
30 Ovocné stromy 20
31 Borovice 22
32 V JINÉM SVĚTĚ 25
33 Dříny 31
34 Brsleny 33
35 Dřišťál 35
36 Tušalaj 37
37 Hlohy 39
3
KVĚTNICE
38 Svída krvavá 41
39 Růţe 42
40 Ostatní keře 44
41 Mahalebky 46
Část 4
42 PAMÁTNÁ KVĚTENA 3
43 Modřence 5
44 Kavyl vláskovitý 6
45 Zvonek boloňský 8
46 Vousatky 10
47 Jiné vzácné trávy 12
48 Ţluťuchy 13
49 Česnek horský 15
50 Divizny 17
51 Konopice úzkolistá 18
52 Oţanky 20
53 Chrpa chlumní 25
54 Petrklíče 26
55 Rozrazily 27
56 Tolity 29
57 Hlaváč bledavý 30
58 Devaterníky 31
59 Kokoříky 32
60 Jarní efemery 34
61 Pryšec chvojka 36
62 Chlupáček 37
63 Šalvěje 38
64 Pilát lékařský 39
65 Strošek 40
66 Kvetoucí koberce 41
67 Trýzel 43
68 Další významné druhy 44
69 Druhová rozmanitost 46
70 Ze zahrádek 54
Část 5
71 ZVÍŘENA 3
72 Bezobratlí 3
73 PROMĚNY 8
74 MIZEJÍCÍ SKALNÍ STEP 17
75 REKONSTRUKCE 17
76 STABILIZACE 37
77 ŽÁDNÉ DRAMA 42
78 KVĚTENA KOMPLEXU 43
79 Vymizelé druhy 52
80 MANAGEMENT 53
81 VICHŘICE 56
82 HROZBY 64
83 BUDOUCNOST 66
84 LITERATURA 68
4
KVĚTNICE

Publikace obsahuje 815 pro tuto publikaci speciálně pořízených barevných fotografií a
dále 21 mapek, náčrtů, leteckých snímků nebo historických fotografií či kreseb.
Všechny fotografie z Květnice byly pořízeny v letech 2008-2009
a představují tak obsáhlý doklad o stavu tohoto přírodně cenného území
v těchto letech.
V kapitole „Proměny“ jsou zařazeny kopie historických kreseb a fotografií Květnice
z výstavy „Květnice hora“ konané 27.4.-28.9.2008
v Podhoráckém muzeu v Předklášteří u Tišnova

5
KVĚTNICE

01 OSTROVNÍ HORA

Květnice se nachází nad severozápadním okrajem města Tišnova v rámci Pern-
štejnské vrchoviny a je tvořena víceméně zcela zalesněným kopcem s nejvyšším bodem
470 m n.m. a s prudkými aţ skalnatými svahy. Květnice vystupuje jako ostrovní hora
z ploché Tišnovské kotliny o více neţ 200 metrů. Hora vznikla jako vystupující tektonická
kra poklesem okolního povrchu pokrytého mořskými sedimenty po ústupu moře a ná-
slednou postupnou exhumací z pokryvu těchto sedimentů během dalšího vývoje údolí

Pohled na Květnici od východu (z rozhledny na Klucanině)
(1 – Velká skála, 2 – hlavní vrchol, 3 – Malá skála, 4 – Jahodná,
5 – Předklášteří u Tišnova, 6 – Tišnov)

Pohled na Květnici
od jihovýchodu
(v popředí obec Hradčany)

6
KVĚTNICE
řeky Svratky. Na geomorfologickém vývoji hory se kromě tektonických sil podílely i proce-
sy gravitační, periglaciální – kryogenní (mrazové), krasové či fluviální. Nejvýznamněji byly
zastoupeny periglaciální procesy související s působením dlouhodobě zmrzlé půdy, kdy
za spoluúčasti ledu docházelo během chladných období starších čtvrtohor (tzv. glaciálů –
dob ledových) k mrazovému zvětrávání a rozpadu hornin a jejich odnosu.

Pohled na Květnici od západu (ze sjezdovky u Kozí brady)
(1 – Dřínová, 2 – hlavní vrchol, 3 – Velká skála, 4 – Předklášteří u Tišnova,
5 – Tišnov, 6 – Kozí brada)

Od jihovýchodu ze dna nivy řeky
Svratky

7
KVĚTNICE
Květnice je nepominutelnou dominant-
nou široké oblasti Tišnovska. Je viditelná z
širokého okolí a naopak poskytuje daleké vý-
hledy do okolní členité krajiny. Je jedinečnou
přírodní kulisou města Tišnova. Její svahy jsou
viditelné ze všech koutů města. Z jiţních a ji-
hovýchodních svahů jsou zase neopakovatelné
malebné výhledy na město.

Květnice je neodmyslitelnou a ze všech koutů viditelnou kulisou města Tišnova
8
KVĚTNICE

02 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA

Přírodní památka Květnice rozkládající se téměř výhradně v katastrálním území
města Tišnova a přitahující pozornost botaniků, entomologů, geologů či speleologů jiţ
více neţ 100 let, byla vyhlášena jiţ v roce 1950 Ministerstvem školství, věd a umění
v celkové výměře 127,30 ha a ochranným pásmem širokým 50 metrů po jejím celém ob-
vodu. Pro zcela mimořádné přírodní hodnoty pak byla Květnice po roce 2000 zařazena i
do celoevropské soustavy významných přírodních lokalit v rámci soustavy NATURA 2000
jako EVL CZ0624065 Květnice za účelem ochrany zimoviště vrápence malého (Rhinolo-
phus hipposideros) a pestré mozaiky ohroţených přírodních stanovišť stepních trávníků,
jeskyní, vápencových bučin, dubohabřin, suťových lesů nebo šípákových doubrav. Jed-
nou z biologicky nejcennějších částí rozsáhlého území jsou jiţní aţ jihovýchodní svahy
nad městem s unikátním komplexem skalní stepi a dřínových doubrav.
9
KVĚTNICE
V době vyhlášení územní ochrany Květnice vypadal rozsáhlý svahový komplex nad
městem zcela jinak. Tradičně náleţel k biologicky nejcennějším částem celého rozsáhlého
masívu ostrovní hory. Borové výsadby jiţ tehdy plošně omezovaly a postupně degradovaly
a zmenšovaly plochy původních teplomilných společenstev. Na druhé straně však ještě
stále byl komplex po většině plochy parkového charakteru. Převládaly volné travnaté,
kamenité či skalnaté plochy s jen sporadicky roztroušenými duby, dříny a dalšími keři.
Plochy teplomilných společenstev zasahovaly aţ k samotnému úpatí svahů, kde zpravidla
přecházely v navazující extenzivně vyuţívané louky, políčka či ovocné sady. Nepochybně
se ale jiţ tehdy do území spontánně rozšiřoval cizorodý akát. Tehdejší podoba komplexu
nejspíše ani nevyvolávala potřebu nějakých naléhavých opatření ve prospěch zachování
jedinečných společenstev. Potřebu nějakých jiných aktivit, která by unikátní přírodu
ochraňovala do budoucna. V souladu s tehdejším přístupem k ochraně přírody bylo vše
ponecháno samovolnému přirozenému vývoji.

Situace se však stále rychleji měnila k horšímu. Degradace začínala být stále ná-
padnější, plošnější a pro původní jedinečná společenstva nebezpečnější aţ fatální. Jiţ
v 70. letech minulého století začaly být činěny první snahy o eliminaci negativního vývoje
daného zejména soustavným rozšiřováním cizorodého akátu či keřových porostů. Jejich
bodové či pomístní vyřezávání však bylo prováděno bez tehdy samozřejmě ještě neexistu-
jících chemických prostředků, které mohou zásadním způsobem omezovat jejich násled-
né zmlazování. Proto nemohlo být do budoucna dostatečně perspektivní. Po několika le-
tech se situace samovolně vracela do původního stavu. A celková degradace komplexu
10