Table Of ContentV. NEKUDA- K. REICHERTOVÁ
,
STR~ EDOVE~ KA
KERAMIKA
V ČECHÁCH A NA MORAVĚ
'
lVIORAVSKÉ lVIUSEUl\II V BRNĚ
MUSEJNÍ SPOLEK V BRNĚ
9 6 8
I
Úvod
řadí
'\1robky z hlíny se mezi nejstarší doklady lidské práce. Lidské ruce vtiskovaly bez
tvaré hmotě účel i krásu. Ale teprve tehdy, když k činnosti člověka přistoupil oheň, byla dílu
lidských rukou vtisknuta odolnost a trvanlivost. Tak vznikla keramika, která až dodnes je ne
odmyslitelnou součástí denního života.
Počátky keramické výroby v našich zemích sahají do neolitu. Keramika přežila své tvůrce
a vydává svědectví o jednotlivých kulturách a etnických skupinách. Výrobky z hlíny po tisíciletí
a staletí poměrně dobře snášejí nepříznivé podmínky a po zničení objektů i celých sídlišť
zůstávají mnohdy jedinou stopou po osídlení krajiny. Rozuměti řeči těchto němých svědků není
snadné, chceme-li poznat minulost, o které nám vyprávějí. Keramika tak přestává být jen
samoúčelnou snůškou nádob a stává se důležitým historickým pramenem, který vydává svě
dectví o činnosti .člověka. Chceme-li se proto zabývat hmotnou kulturou kteréhokoliv období,
tedý i středověkého, neobejdeme se bez řešení otázky keramiky, neboť při archeologických
výzkumech tvoří keramika nejpočetnější skupinu všech nálezů. A protože nám jde o vědecké
využití nejrůznějších pozůstatků jak písemných, tak hmotných, je studium středověké keramiky
velmi důležité i z hlediska potřeb naší historické vědy. Je třeba splatit dluh, který vůči hmotným
pramenům v naší historiografii doposud máme. Také středověká keramika je jedním z dokladů
lidské práce a svědectvím hmotné kultury našeho lidu.
O středověké keramice víme prakticky velmi málo, ačkoliv nahodilých nálezů je mnoho.
Česká vědecká. literatura. se omezuje jen na krátké články a zprávy o nálezech v různých krajích
často ve spojitosti s nálezy předhistorickými.
Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o středověké keramice v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku. Základními prameny jsou ty soubory nálezů neb i jednotlivé nále
zy, které jsou datovatelné. Tqto hledisko usměrňovalo celý náš postup, neboť na správném
datování středověké keramiky je závislá další práce a řešení různých problémů. I když jsme
kladli důraz na prameny ověřené a chronologicky zařaditelné, nebylo možno opomenout ani
ty, které byly až do našich dnů shromážděny v musejních sbírkách. Náhodnost těchto pra
menů bylo třeba vyvážit srovnáváním a ověřováním. Tento metodický postup byl nutný,
jestliže jsme chtěli vystihnout základní vývoj keramické výroby ve středověku jak po stránce
chronologické tak technologi~ké, tak i typologické. .
Vedle otázek chronologických půjde nám také o to, abychom si ujasnili společenské
a hospodářské postavení středověkých hrnčířů, abychom sledovali vývoj hrnčířského řemesla
od doby, kdy bylo ještě v těsném svazku se zemědělskou výrobou, až do období, kdy se trvale
oddělilo od zemědělství a přešlo do stadia výroby cechovní. Dále budeme v této práci sledovat
výrobní proces, a to od zpracování hlíny až po vypálení výrobků v hrnčířské peci. Časově
zahrneme do této práce období od 1 r. do 16. století. Spodní hranic~ je dána skutečností, že
5
JlZ v 1 I. století máme hrnčíře v našich písemných pramenech doloženy. Horní hranice nám
vyplývá ze změn výrobního charakteru, zejména s výrobou tzv. habánské keramiky. Toto
období možno považovat za definitivní konec keramiky středověké. Mezi středověkou a lidovou
keramikou je bezesporu rozdíl, ačkoliv i lidová keramika vyrůstá z předchozí tradice. :Řešení
této otázky je závislé na důkladném poznání středověké keramiky, kterou zase nelze chápat
isolovaně, ale třeba ji vidět jako další vývojový stupeň keramiky slovanské, k níž přistupují také
vlivy keramiky cizí, která v průběhu středověku v našem prostředí zdomácněla.
Vývoj středověké keramiky sledujeme v českých zemích. Materiál z Čech zpracovala
KvĚTA REICHERTOVÁ, keramiku z :Moravy a Slezska VLADIMÍR NEKUDA. Záklaclem.této studie
· byly samostatné práce obou autorů, z nichž vznikla tato monografie za redakce Vl. ·Nekudy.
V první části knihy jsme se sn.ažili vystihnout, pokud to současný stav arc.h~ologických
pramenů dovoluje, typické znaky a hlavní směr vývoje středověké keramiky v českých zemích.
Jsme si vědomi toho, že mnohé z otázek zůstaly nezodpovězeny, což vyplývá z povahy pramenů
a zejména z jejich nerovnoměrného rozložení jak z hlediska chronologického tak i regionálního.
Druhá a zejména pak třetí část knihy má své těžisko v grafické a obrazové dokumentaci. Tato
část byla sestavena s tím záměrem, aby jednak nahradila nezáživný popis v textu, jednak aby
informovala o bohatství tvarů a dovednosti středověkých hrnčířů.
Na závěr úvodních slov děkujeme především ředitelství Moravského musea a Musejnímu
spolku v Brně za vydání této práce. Náš dík patří rovněž ředitelství n. p. Tisk v Brně, zejména
J. RoKOWSKÉMU aJ. RůžiČKOVI, kteří ses nevšedním zájmem uj.ali tohoto díla. Z našich spolu
pracovníků jsme zvláště zavázáni LADISLAVU VčELAŘOVI, jenž se přičinil o grafickou úpravu.
této. knihy, arch. REICHERTovr, ing. Z. ŠPIČÁKOVI, prof. A. JELÍNKOVÉ a Z. PoLEHRADSKÉ
za provedení kreseb, a doc. dr. AL. GREGOROVI za úpravu jazykovou. Za ·četné rady a při
pomínky vděčím doc. dr. V. HRUBÉMU, DrSc., a dr. K. ČERNOHORSKÉMU. Jednotlívým pra-•
covníkům v museích pak děkujeme za ochotu, s jakou nám vycházeli vstříc při studiu zde
zpracovaného materiálu, a všem, kdož nám byli při vzniku této práce jakýmkoliv způsobem
nápomocní .
•
V Brně v srpnu r g66. VLADIMÍR N EKUDA
6
Dosavadní· stav bádání
o keramice
středověké
1
ČÁST
Dosavadní stav bádání
o keramice
středověké
Zatím •Co umělecké památkY, jako architektura, ··sochařství a malířství byly propracovány
tak, že jejich hodnocení se dnes opírá o pevné vývojové schéma, zůstalo umělecké řemeslo na
Ókraji zájmu uměleckých historiků i archeologů. Tím méně byly proprac<;>vány výrobky ostatní
lidové řemeslné činnosti, k nimž patří i středověká keramika. Čas od času se objevovala sice
v různých časopisech hlášení o nálezech středověké keramiky, ale podstatněji se středověkou
keramikou nikd<J nezabýval.
Četné odkazy na nálezy keramiky z mladší doby hradištní a ze středověku jsou v numisma
tické Ilteratuře. Pro hradištní a raně středověkou keramiku jsou to práce En. FIALY,1 J. SMo
LiKA,2 G. SKALSKÉHo,a B. PŘIBYLA,4 P. RADOMĚRSKÉH05 a zvláště EM. NoHEJLOVÉ-PRÁTOVÉ6
1. L. NEMEŠKALA.7 Pro středověkou keramiku jsou to především malé články v Památkách
arc?eologických. O kutnohorských hrnčířich informuje článek]. SrMKA,8 kde zveřejňuje nálezy
keramiky a kachlíl~ů ze základů některých kutnohorských domů a probírá společenské postavení
jednotlivých hrnčířů a hrnčířského cechu. Keramikou z Kutné Hory se zabývá také zpráva
EM. LEMINGERA.9 K. ČERMÁK1o věnoval pozornost čáslavským hrnčířům a napsal několik článků,
v nichž uplatňuje některé historické poznatky o hrnčířském cechu a o hospodářském a sociálním
postavení hrnčíře. Popisuje nálezy v městě, zvláště nález hrnčířských dílen při městských hrad
bách, které pracovaly až do r. 1522. Tehdy zanikly požárem, který postihl celé město. Důležité
je jeho sdělení, že některé nádoby provázely mince Vladislava II. a Ludvika]a gellovce. Čermá
kovy nálezy se nacházejí dnes v muzeu v Čáslavi a část z nich lze ještě podchytit. O čáslavské
nálezy jako datovací oporu pro nálezy chrudimské opírá se ve svém článku Č. FLORIAN.11
1 E. FIALA, České denáry, Praha 1895, str. 156, 201: uvádí naleziště Mančice u Kolína, Zlončice u Kralup.
2 J. SMOLÍK, Denáry Boleslava I., II., III. a Vladivoje, Praha 18gg. Rozpravy České akademie císar-e
Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 23 a) nálezy domácí.
3 G. SKALSKÝ, NČČ VII I930, str. 119. Poznámky k nálezu mančickému; NČČ XI, XII, str. 3, I863.
Uvádí nález v J edouchově.
• 4 B. PŘIBYL, NČČ VII 1931, str. 58· Nález ve. Staré Boleslavi.
5 P. RADOMĚRSKÝ, Emma Regina, ČNM 1953, str. 157; Peníze Kosmova věku, NČČ XXI 1952, str. Ioo;
N álezy mincí II. .
6 E. NoHEJLOVÁ, NČČVIII 1938, str. xo8; Dvanálezypražskýchgrošů v Doubravce. Nálezy mincí I, II, I956.
7 L. NEMEŠKAL, Nálezy mincí III, 1957·
8 J. ŠIMEK, Zprávy o kutnohorských hrnčířích, PA XVI 1896, str. 654.
9 E. LEMINCER, Zpráva o nálezu starožitných výrobků hrnčířských v Kutné Hoře, PA XX 1903, str. 65.
10 K. ČERMÁK, Hrnčírny v Čáslavi ze XIV., XV. a XVI. věku. Zpráva Musejního spolku "Včela Čáslav
ská" za rok I 897- 18 98, str. 7- 16; Hrnčířská dílna v Čáslavi. Věstník československých museí a spolků archeolo
gických II, Čáslav 1897, str. xo; Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky, PA XVII 1897, str. 213-224.
11 Č. FLORIAN, Nález historické keramiky v Chrudimi, PA XXVI 1914, str. 67.
7
12
Keramikou z Mladé Boleslavi zabývá se F. BAREŠ. Pro severozápadní Čechy jsou důležité
zprávy En. STORCHA,13 který se zasloužil zvláště o keramiku z Mostu. Sám prozkoumal návrší
v severním cípu města, kde stával původní románský kostelík sv. Václava. Při průkopu břehů
návrší pro novostavby zachránil mnoho pravěkých i historických keramických památek, které
byly uloženy ve zřetelném zvrstvení. N ěkteré ze středověkých nálezů jsou datované i mincemi
z doby husitské. Pro jižní Čechy byly částečně zveřejněny raně středověké nálezy z Českých
Bu.dějovic,14 považované však za pravěké, a SvEHLOVY15 nálezy z Tábora, ze Sezimova Ústí
a z Kozího Hrádku. Tyto starší články, vycházející spíše z vlastivědného nebo kulturněhistoric
kého zájmu, doplňuje v posledním desitiletí řada publikovaných nálezových zpráv archeologic
kých výzkumů z různých sídlištnfch útvarů.
Zde je nutno jmenovat především uveřejnění důležitých archeologických výzkumů z pro
středí Pražského hradu, jimiž se ř'adu let zabývá I. BoRKOVSKÝ. Keramika z Pražského .rradu,
sledovaná v souvislosti s výzkumem středověké zástavby hradu v různě historicky ohraničených
objektech a v různé stratigrafii terénu, přispívá k datování kez:amiky od hradištní doby až do
novověku. I. BoRKOVSKÝ se zatím zabýval starším obdobím a zhodnotil keramické nálezy
z prostředí kostela P. Marie16. a z Černé věže,17 z nichž se eliminuje důležitá skupina keramiky
I 3· století. Také nálezy ze studně v okolí Bílé věže,18 dosud zpracované jen částečně, přispívají
k poznání nádob, používaných v královské kuchyni 3· století.
I 2.-I
Při výzkumu v kostele sv. Anny v Praze I zachytil I. BoRKOVSKÝ19 několik zlomků nádob
z Ir.- I 2. století v tmavé kulturní vrstvě pod základy rotundy templářského kostela. V černé
navážce nad zbořenou apsidou tohoto kostela byly zlomky keramiky z první poloviny 14. století.
K poznání keramiky mladohradištní přispěl výzkum pohřebiště v Radomyšli u Strakonic.2o
Pro datování keramiky 13. století je důležitý výzkum Hradištko- Sekanka (Praha-východ),21
kde se v některých objektech našly zlomky nádob, datované mincemi z poloviny 13. století.
22
Ze sídlištního objektu v Lounech je také keramika patřící I 3· století, neboť se zde vedle jiných
nádob a zlomků zachytila obdoba láhve ze Zlončic23 s okrajem modelovaným do čtyřlistu,
datovaná ve Zlončicích brakteáty z poloviny Ig. století.
· ·Důležité poznatky pro hodnocení středověké keramiky 13.- r 5· století přinesly výzkumy
středověkých tvrzí a sídlišť, kde se nacházela keramika v různých stratigrafických situacích.
12 FR. BAREŠ, Nádobí staré domácnosti v Mladé Boleslavi, Český lid X, str. 21.
13 E. ŠTORCH, Archeologické nálezy v Mostě, PA XXIX 1927, str. 3·
14 J. L6WENHOFER, Funde in der inneren Stadt Budweis im Jahre 1909. Mitt. d. anthrop. Ges. in Wien
1910-1 I, str. 26-34.
K. RmcHERTOVÁ, Příspěvek k datování středověké keramiky 13. století, ČNM 1957, str. 147n.
15 J. ŠVEHLA, Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Drobty k dějinám českého hrnčířství q. a 15. století,
otisk z Výroční zprávy musea táborského 1901; Několik poznámek, pokud se týká krášlení středověkých nádob.
Jihočeský sborník historický V, 1932, str. 53-60; Nádoby s nápisy z Ústí Sezimova a Kozího Hrádku, ČSPSC
XIX 191 r, str. 9; Nádobka s pÍS!J.Í Husovou. Jihočeský kraj 1915; Kozí 1920.
16 I. BoRKOVSKÝ, Kostel Panny Marie na Pražském hradě, PA XLIV 1953, str. 129 n;
·17 Týž, Výzkumy v Černé věži na Pražském hradě, PAL 1959, str. 257-321.
18 Týž, Nález skleněného poháru s arabským nápisem na Pražském hradě, ČSPS LIV 1946, str. 136 n.
19 Týž, Objev rotundy a templářského kostela sv. Vavřince, ČNM 1957, str. 7·
20 B. NECHVÁTAL, Mladohradištní pohřebiště v Radomyšli u Strakonic, AR XVI ·1964, str. 655-685.
21 J. KAVAN, Hradištko u Davle, AR VIII 1956, str. 377- 386;]. K.avan- M. Richter, Archeologický výzkum
v Hradištku u Davle, Naše vlast III, 22; M. Richter, Výsledky záchranného výzkumu na Sekance k. o. Hradištko.
Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1956/l, Liblice 1957, str. 136 n.
22 N. MAŠEK, Nález sídlištního objektu v Lounech, AR IX 1957, str. 507 n.
23 M. RICHTER, Keramika z 12. až počátku 14. století v Čechách, datovaná poklady minci, ČNM 1959,
str. 4 n; K. Reichertová, Středověká keramika datovaná mincemi, PAL 1959, str. 246.
8
Na podlaží první martinické věže24 (r. 1252) byl nalezen bezuchý hrnec s poklicí, zdobený
vlnovkou lemovanou vodorovnými linkami. V okolí hrnce byly zlomky podobně utvářené
keramiky, uložené ve stejné popelovité vrstvě, přes niž šla destrukce lomových kamenů první
stavby. Nad touto destrukcí byla další popelovitá vrstva s keramikou, datovanou grošem
Karla IV. (1378).
Tvrz Zrůbek25 byla vybudována kontem 14. století a zanikla pravděpodobně za husitských
válek (r. 1420). Nalezené zlomky nádob jsou tedy datovatelné do 14. a počátku 15. století.
Keramika, nalezená na zvírotické tvrzi,26 náleží dle A. HEJNY konci 14. a počátku .15. sto
letí. N a tvrzišti byly patrně po jeho zániku uschovány dva poklady mincí (nejpozději do poloviny
5· století).
1
Výzkum příběnického lateránu27 zachycuje keramiku do roku 1437, kdy měly být oba
hrady i osada zbořeny, jak praví smlouva z 3· 4· 1437 mezi Oldřichem Rožmberským a tábor
skou obcí.
Při výzkumu sídliště v Dřetovicích u Kladna,28 souvisle osídleného od doby bro1,1zové až do
středověku, středověkou osadu representuje sedm zapuštěných jam, vyplněných zlomky i celými
nádobami, z nichž některé jsou červeně malované. Nad tímto sídlištěm stála na kopci tvrz
Kralovičky, která zanikla roku 1450. Z tvrze jsou ojedinělé červeně malované nádoby v kladen
ském museu.
Keramiku z prostředí vesnického sídliště poznáváme také z výzkumu A. HEJNY na lokalitě
Krašovice u Sedlčan.29 Tato keramikajako celekjedatována do období od konce 12. do druhé
poloviny 13. století. V keramických nálezechjsou zastoupeny bezuché hrncovité nádoby, misky,
láhve a zásobnice: Menší část hrnců měla na dně značku různých tvarů, zatímco fragmenty
zásobnic měly na horní třetině svého pÓvrchu znaky pr~wedené kolkem. Keramika z Krašovic
byla vyráběna z hlíny jen výjimečně ostřené, některé nádoby přímo ze surového grafitu techni
kou lepení a obtáčení. Podle povrchové barvy usuzuje A. Hejna na vypalování v neredukčních
pecích. Podobné výsledky přinesl také Hejnův výzkum osady Červená nad Vlt.ao
Pro středověkou kerámiku I 3· až počátku I 5· století přináší velmi cenné poznatky syste-
matický výzkum v Sezimově Ústí.31 ·
Keramiku 15. století zachovala penězokazecká dílna na Zlatém koni u Koněprus.32
Při výzkumu románské basiliky v Teplicic);1,33 jejíž zánik a rozebírání zdiva začalo po roce
24 K. REICHERTOVÁ, Výzkum tvrze v Martinicích u Votic. Nálezová zpráva AÚ, čj. 1365/52, 40/55; AR 1952
IV, str. 407- 408, 417- 48!, 425- 426; Dokončení výzkumu středověké tvrze v Martinicích u Votic, AR 1955,
str. 209- 211, 216-218; Stavební podoba jihočeské tvrze, ZPP 5 XV 1955, str. 174n.
26 K. SLE~1ČKA, Výzkum tv.rze Zrůbku u Sedlčan, Nálezová zpráva AÚ, čj. 3042/51, 655/54; K. Reicher-
tová, Stavebp.í podoba jihočesk~ tvrze, ZPP 5 XV. 1955, str. I 74 n.
26 A. HEJNA, Výzkum tvrze ve Zvíroticích. Nálezová zpráva AÚ, čj. 3387/57·
27 Týž, Archeologický výzkurp..v PH,běnicích, ČNM 1954, str. 157. Nálezová zpráva AÚ čj. 3387/57·
•28 A. KNOR, Nová hradištní sídll.ště na Kladensku a Slánsku, PA XLVIII 1957, str. 58 n.
29 A. HEJNA, J\rašovice - příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, PA LV 1Q64, str. 178- 221;
AR XII 1g6o, str. 537,- 5.<14·
30 Týž, Středověká stanice říční plavby v Červené nad Vltavou, AR XIV rg62, str. 484 n .
. :u. M. RICHTER, Z. SMETÁNKA, L. ŠPAČEK, Výzkum v Sezi!fiově Úsií v r. 1962 a 1963, AR XVI 1964,
str. 691 n.
32 A. HEJNA, Penězokazecká dílna v jeskyni. "Mincovna'' na Zlatém koni u Koněprus, PA XLIX 1958,
str. 513 n; nálezová. zpráva AÚ, Čj. 5230/50, 167/51, 1744/51, 2380/56.
aa Tý~, Výzkum románské basiliky v Teplicích, nálezová zpráva Aú, čj. 1910/57," 2096/57, 2249/57,
225o!."J7, 2558/57, 2634/57, 3931/57, 5694/57, 2381/56; K otázce zániku románské basiliky v Teplicích, ČNM 1955,
~tr. 138; Archeologický· výzkum románské klášterní basiliky v Teplicích, AR VIII 1956, str. 171 n; Basilika
v Teplicích, Umění VIII 1960, str. 217 n. ·
9
1426 a jejíž posiednť devastace by1a kolem roku 1540, nacháze1a se ve vrstvě suti, která pře
krývala celou stavbu, žlutá, červeně malovaná keramika spolu s nemalovanou terakotovou
keramikou, někdy uvnitř polévanou.
Výzkumem keramiky r6. století zabývá se v poslední době B. NECHVÁTAL.34
Uvedené starší články a systematické historicko-archeologické výzkumy i menší záchranné
akce vyplňují tak pomalu neznámé úseky ve vývojové řadě středověké keramiky, naznačují
bohatství jejích tvarů a interpretační možnosti a vybízejí ke komplexnějšímu pohledu nejen
z hlediska technologického, ale i historického a estetického. Bylo proto nutné hledat cestu, která
by nás uvedla k hlubšímu poznání středověké keramiky. Mnohé metodické otázky jsou obsaženy
v souborných pracích o slovanské keramice, z nichž je nutno vycházet i při zpracování středo
věké keramiky. Typologickým, chronologickým a technologickým rozborem slovanské keramiky
v rámci systematických archeologických výzkumů důležitých slovanských sídlišť zabýval se
]. ErsNER,35 Jos. PouLfK36 a V. HRUBÝ.s7, Hradištní nálezy datované mincemi zpracoval
R. TuREK,as který upozornili na ojedinělé středověké nálezy. Slovanské zásobnice na Vysoko
mýtsku zhodnotil L. SKRUŽNÝ.s9 Z hlediska typologického v souvislosti se středoevropským vý
vojem zabývá se hradištní keramikou Z. V ÁŇA.40I
Metodický přístup současných badatelů, zabývajících se středověkou keramikou je rozličný
a je dán jejich studijním zaměřením a specialisací. Výtvarné a estetické hodnocení je středem
zájmu Z. DROBNÉ,41 která pod tímto zorným úhlem hodnotí též památky keramické. Zabývala
se také keramikou loštickou. Za redakce Z. Drobné vyšel katalog k výstavě Středověká keramika
v Československu, v němž podala přehled o středověké keramice v Čechách. Metodickými
otázkami studia středověké keramiky v Čechách a její chronologií a typologií se zabývali
44
K. REICHERTOVÁ,42 M. RrCHTER4s a Z. SMETÁNKA. K. Reichertová sleduje vedle postižitelných
technologických a historických aspektů také výtvarnou hodnotu středověké keramiky, projevující
se na· souborech i na jednotlivých nálezech v určitých časových úsecích a prokazující tak ne
závisle na stratigrafickém uložení v zemi určitou zákonitost tvarů a jejich dekoru. M. Richter
a Z. Smetánka soustřeďují se na vytyčení technologických kritérií, na požadavek exaktního
3' B. NECHVÁTAL, Archeologický výzkum v Ervěnicích a problémy dalšího studia středověkých tvrzí v l.:e-
chách, AR XVII 1965, str. 830-845; Záchranná akce ve Struhách u Nymburka, AR XVIII I966, str. 203 n.
36 J. EISNER, Děvínská Nová Ves, Bratislava 1952, str. 248.
36 Jos. PouLfK, Staroslovanská Morava, Praha I948; Jižní Morava, země dávných Slovanů, Brno I948-so.
37 V. HRuBÝ, Staré Město - velkomoravské pohřebiště "Na Valách", Praha 1955; Staré Město, Velko-
moravský Velehrad, Praha I965.
38 R. TUREK, Ceské hradištní nálezy datované mincemi. Slavia antiqua I, Poznaú I948, str. 485; l.:eské
denáry jako datovací pomůcka archeologická, Praha I 948, otisk z Numismatických listů III, I- 2.
39 L. ·sKRUŽNÝ, Slovanské zásobnice, Východočeské museum Pardubice 1965.
z.
40 VÁŇA, Lahvovité tvary v západoslovanské keramice, PA XLV II I 956, str. I os n; Mísy v západoslovan
ské keramice, PA XLIX I958, str. 202.
u Z. DROBNÁ, Loštické poháry. Ceský lid 44 I957, str. 98-I07· Husitské památky v našich museích, ŮNM
I9SI, str. 89 n; Skromné řemeslo, Ůeský lid 40 I953> str. 79 n; Ůeská středověká keramika, Praha-Národní museum
1963, str. 14-18.
42 K. REICHERTOVÁ, Příspěvek k datování středověké keramiky v Cechách, PA 1956, str. I7I- 185; K meto
dickým otázkám studia středověké keramiky, AR 1957, str. 567 n; Středověká keramika datovaná mincemi,
PA 1959, str. 246-256; Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku. Archeol. studijní
materiály III 1965.
'3 M. RicHTER, Keramika z I2. až z počátku I4. století v Cechách, datovaná poklady mincí, l.:NM I959,
str. 4-22.
"' M. RICHTER- Z. SMETÁNKA, Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Cechách, AR I959,
str. 86-97.
TO
přírodovědeckého rozboru a na požadavek stratigraficky podloženého archeologického výzku
mu, které mají být východiskem pro klasifikaci středověké keramiky.
Stručnou charakteristiku keramiky v Čechách datované mincemi podal·P. RADOMĚRSKÝ,45
který je rovněž autorem článku "Středověká keramika". Tento článek je určen především
pracovníkům v museích, jimž má poskytovat návod pro popis a evidenci středověké keramiky.
Počátky zájmu o středověkou keramiku na Moravě spadají do konce minulého století.
Osobitý_m druhem středověké keramiky na Moravě jsou loštické poháry, které uvedl do lite
ratury poprvé stavitel Kliment HLADIŠ z Loštic v článku "Loštické poháry".«s Stejně p"ozoru
hodné a v moravském materiálu I 5· století unikátní jsou poháry brněnské. Přesto, že jim byla
věnována pozornost především ze strany německých badatelů od M. TRAPPA47 a A. RzEHAKA,48
zasluhovala by tato brněnská produkce podrobného vědeckého zpracování. A. RzEHAK věnoval
brněnským nálezům středověké keramiky značnou pozornost a jeho práce až dodnes jsou
vlastně jediné, které se tímto tématem zabývaly. Správně rozpoznal, že keramiku z četných
brněnských nálezů, získanou zejména při stavebních úpravách, nelze už označit za prehisto
rickou, ale za středověkou. Rovněž v otázce časového určení postupoval vcelku správně.
Z německých badatelů měl v úmyslu podat přehled moravské keramiky K. ScHIREK49
v kratších článcích pod názvem "Mahrische Keramik". Středověké keramiky se dotýká jen
okrajově. Podkladem jeho studie byly především písemné zprávy o cechovních organisacích.
Postupoval podle jednotlivých míst. K pramenům hmotným však Schirek nepřihlédl. Jeho
zájem byl zaměřen spíše na keramiku lidovou než středověkou. V prvních letech 20. století
se zabýval výv"ojem středověké keramiky W. A. MoLTHEIN.50 Jeho příspěvek k dějinám středo
věké keramiky obsahuje také tehdy známé moravské nálezy. Pak nastává téměř dvacetileté
období, ve kterém marně hledáme sebemenší stopy zájmu o tento druh památek. Teprve ve
třicátých letech můžeme zaznamenat cenné zprávy o keramice ze Smilova hradiska a Starého
Plumlova od J. BLEKTY51 a o keramice ze střední a severní Moravy z pera K. Sm-nRMEISENA.62
Tyto Blektovy a Schirmeisenovy příspěvky možno právem označit za obrat ve studiu středověké
keramiky, neboťjsou už podloženy nálezovými okolnostmi. Při výzkumu Smilova hradiska byly
nalezeny jednak sošky, jednak různé fragmenty nádob, z nichž některé byly z jemné bílé hlíny.
Pozoruhodný je i výskyt zelené nebo žlutohnědé polevy. Typologicky bylo možno rozeznat
hrnce baňatějšího tvaru, hrnce s uchem, misky, nádoby pohárovité a džbánky. Nálezy keramiky
ze Starého Plumlova byly z hrubší hlíny a bez polevy. Byly tam nalezeny fragmenty mís,
hrnců, hrnců s uchem, poklic a část akvamanile (zlomek hlavy koně) patrně ve tvaru jezdce
na koni.
45 P. RADOMĚRSKÝ, Keramika datovaná mincemi. Katalog Středověká keramika v Československu, str. 32 až
g8; Středověká keramika, Muzejní a vlastivědná práce II 1964, str. 70- 85; III 1965, str. 15-25.
s,
's K. HLADiš, Loštické poháry, ČVMSO r88s, str. 184-!86.
47 M. TRAP , Funde becherartiger Gefasse in Briinn, Mitteilungen der k. k. Zentralkomission XX/1894,
str. x1 3.
48 A. RZEHAK, Keramische Studien in der Sammlung des Franzens-Museums; Museum Francisceum
Annf!-les 1896, str. 99· - Týž, Massenfunde alter alterthtimlicher Gefiisse im Weichbilde der Stadt Brtinn, Zeit
schrift d. deutsch. Ver. f. d. Gesch. Miihrens und Schl. 1{1897, seš. 3, str. 23-40. - Týž, die Gefiissfunde im
Baugrunde der Bri.inner Hauser, Zeitschrift d. Miihr. Landesmuseums 9{1909, str. 92-135·
'8 K. ScmREK, Miihrische Keramik, Mitteilungen des Miihr. Gewerbemuseums in Brtinn 18{1900, str. 50
a násl.
5° W. A. MOLTHEIN, Beitriige zur Geschichte mittelalterlicher Gefiisskeramik I, II, Kunst und Kunsthandwerk
rg{IgiO, str. 73-96 a 385- 420.
51 J. BLEKTA, Smilovo hradisko a Starý Plumlov, Ročenka národopisného a průmyslového musea města
Prostějova a Hané, 9 1934, str. 9-31.
:;a K. ScHIRMErsEN, Beitriige zur Frtih-und Vorgeschichte des Schonhengstgaues. Mitteilungen zur Volks
und Heimatkunde des Schonhengster Landes 35/ I 939, str. I-I 3·
II
· · · Ze Schirmeisenových 'výzkumů je ve1mi významný· záchranný výzkum v 2elechovicích
v r. I933, kde byla zjištěna část středověké hrnčířské pece na zahradě domu č. p. 21. Tento
nález je důležitý proto, že· v předpecní jámě byla spolu s ostatním inventářem nalezena také
stříbrná mince - denár moravského knížete Otty I. Sličného (I 078), takže jak pec, tak i kera
v
mika jsou těmito nálezovými okolnostmi velmi dobře datovány.53 keramice z tohoto nálezu
získáváme srovnávací materiál pro moravskou keramiku z konce I I. a ze samého začátku
I 2. Století. .V nálezu jsou zastoupeny dvě celé nádoby, okrajové střepy zásobnic a hrncŮ, dna
různých nádob se stopami po značce a množství dalšího střepového materiálu.
Archeologickým výzkumem ve východní části katastru obce Velká Střelná v r. rg38 byly
zjištěny na parcelách č. 533 a 532 zbytky středověkého sídliště. Vedle pravoúhlých kamenných
základů objektu a kovářské dílny byla tam objevena také keramická pec.54
Uvnitř pece a v jejím nejbližším okolí bylo nalezeno větší množství střepů nádob. Keramika
obsahovala tuhu a byla šedé a šedočerné barvy. Ve střepovém materiálu byly zastoupeny
většinou fragmenty zásobnic a bezuchých hrnců. Dna nádob měla značku. Dekor byl rytý
a tvořily jej vlnovky, různě uspořádané vpichy, vrypy apod.
Nejpozoruhodnější nález z této pece byly dlaždice, zdobené geometrickými vzorci. Horní
plocha dlaždic byla zdobena buď vzájemně se proplétajícími kruhy, nebo kruhy s kosočtverci.
Na jiných dlaždicích byl opět ornament se šesticípými hvězdicemi, situovanými do dvou
soustředných kružnic.ss
K. Scr·IIRMEISEN se domníval, že v této peci byly vypalovány dlaždice a že pec byla v činnosti
ve I 2. stol. K. Schirmeisen nás informoval také o nálezech středověké keramiky z Dětřichova
a ze Starého Města u Moravské Třebové.56 Mezi převážně střepovým materiálem byl v nálezu
z Dětřichova hrnek s uchem s červeně malovanou obvodovou linkou. Okraje nádob byly zdo
beny rytou vlnovkou. Celý nálezový soubor zařadil do 14. století.
Střepy nádob ze Starého Města se lišily od nálezů z Dětřichova především tím, že to byly
většinou střepy ze zásobnic s vysokým obsahem tuhy. Tuto keramiku datoval K. Schirmeisen
do I2., nanejvýš do začátku I3. století.
Lidovému hrnčířství se věnuje H. LANDSFELD57 a dříve též K. ČERNOHORSKÝ,ss který v po
sledních letech je zcela zaujat keramikou středověkou a jehož práce, zejména Keramika
a feudalismus, lze právem označit za velmi podnětné a při studiu středověké keramiky u nás
nezbytné.
K datování středověké keramiky na Moravě je v dosavadní literatuře zatím jen několik
dílčích studií. "Keramika ze sÍdliště I I. stol. z Rokytné u Moravského Krumlova datovaná
mincí" je název článku, v jehož archeologické části podal V. Nekuda některé charakteristické
vlastnosti keramiky z konce I I. stoJ. 59 V článku "Keramika z nálezů mincí" od V. BURIANAjsou
doklady pro keramiku z r 1. a ze I4· stol.60 Významným příspěvkem pro keramiku z poloviny
v
.I 3· stolet~ je soubor nálezů ze sídliště trati Zámeza u Kudlovic. Autorem archeologické části
článku "Časně středověké sídliště v Kudlovicích datované mincí" je V. HRUBÝ.61 Příspěvkem
63 Týž, Einige Ausgrabungen und Funde aus Mahren, ZVGMS 35/1933, str. 118-135.
54 Týž, Reste der mittelalterlichen Strelna-Siedlung, ZVGMS 41/1939, str. 45- 54.
ss Týž, cit. časopis, str. 5 I.
•.6. Viz pozn. 52•
"7 H. LANDSFELD, Lidové hrnčíl-ství a džbánkal'Ství, Praha 1950.
•8, K. ČERNOHORSKÝ, Moravská lidová keramika, Praha 1941.
59 Moravské numismatické zprávy 7/1960, str. 23- 25.
60 AR 10/1958, str. .2 60-261. .
61 ČMM, oddíl věd společenských, 42, 1957, str, 43- 49·
12
.
-
