Katedra politologie Nasazení Aktivních záloh AČR v operacích na domácím území

81 Pages·2014·1.59 MB·Czech

Fakulta sociálních studií
Katedra politologie
Obor Bezpečnostní a strategická studia

Nasazení Aktivních záloh AČR v operacích na domácím
území
Diplomová práce

Pavel Michna

Vedoucí práce: doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
UČO: 333217
Bezpečnostní a strategická studia
imatrikulační ročník 2012 Brno, 2014
Prohlášení o autorství práce
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Nasazení Aktivních záloh AČR v operacích na
domácím území vypracoval samostatně a použil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně 12. 5. 2014 .. .…………………………
Pavel Michna

2
Tímto bych rád poděkoval doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi, Ph.D. za ochotu, vstřícnost,
inspiraci, cenné rady a připomínky při vedení této práce. Dále bych rád poděkoval všem
odborníkům a příslušníkům Aktivní zálohy, bez jejichž pomoci by byla tato práce
nerealizovatelná. V neposlední řadě jsem nesmírně vděčný svým nejbližším za materiální i
psychickou podporu po celou dobu studia.
3
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 6
1. Cíle a struktura práce ...................................................................................................................... 8
2. Metodologická část ....................................................................................................................... 10
2.1. Plán výzkumu ......................................................................................................................... 10
2.1.1. Výzkumné otázky ........................................................................................................... 10
2.1.2. Použité metody ............................................................................................................. 11
2.1.3. Nástroje sběru dat ......................................................................................................... 12
2.1.4. Výběr vzorku .................................................................................................................. 14
2.1.5. Analýza dat .................................................................................................................... 15
2.1.6. Limity a omezení ............................................................................................................ 16
3. Konceptuální vymezení problematiky ........................................................................................... 18
3.1. Vojenské záložní síly .............................................................................................................. 18
3.1.1. Ujasnění terminologie ................................................................................................... 18
3.1.2. Vojenské záložní jednotky aktivního typu ..................................................................... 19
3.1.3. Historie vzniku záložních sil ........................................................................................... 20
3.1.4. Koncept totálních sil ...................................................................................................... 21
3.1.5. Nasazení na domácím území ......................................................................................... 23
4. Aktivní záloha Armády České republiky ........................................................................................ 27
4.1. Legislativní vymezení ............................................................................................................. 29
4.2. Historie Aktivní zálohy ........................................................................................................... 33
4.3. Operace na domácím území .................................................................................................. 34
5. Historie nasazení AZ v domácích operacích .................................................................................. 38
5.1. Povodňová nasazení .............................................................................................................. 39
5.1.1. Povodeň v roce 2002 ..................................................................................................... 39
5.1.2. Povodeň v roce 2006 ..................................................................................................... 41
5.1.3. Povodeň v roce 2009 ..................................................................................................... 42
5.1.4. Povodeň v roce 2013 ..................................................................................................... 45
5.2. Ochrana kritické infrastruktury ............................................................................................. 50
5.2.1. Horizont 2012 ................................................................................................................ 50
5.2.2. Safeguard Albrechtice 2013 .......................................................................................... 53
5.2.3. Safeguard Temelín 2013 ................................................................................................ 54
5.3. Ostatní nasazení .................................................................................................................... 56
5.3.1. Vichřice ve Vysokých Tatrách 2004 ............................................................................... 56
4
6. Klíčové oblasti budoucího vývoje AZ ............................................................................................. 59
6.1. Kritický rozbor současné situace ........................................................................................... 59
6.2. Klíčové trendy ve vývoji AZ .................................................................................................... 61
6.2.1. Strukturální změny ........................................................................................................ 61
6.2.2. Kapacitní změny ............................................................................................................ 63
6.2.3. Úkolové změny .............................................................................................................. 63
Závěr ...................................................................................................................................................... 65
Seznam literatury a použitých zdrojů .................................................................................................... 68
Bibliografické zdroje .......................................................................................................................... 68
Internetové prameny ........................................................................................................................ 69
Rozhovory .......................................................................................................................................... 75
Seznam zkratek ...................................................................................................................................... 76
Přílohy .................................................................................................................................................... 77

5
Úvod
Kam s nimi? Tato nerudovská otázka doprovází Aktivní zálohu (dále AZ) takřka po
celou dobu její existence. I když institut AZ funguje již více než 10 let, funkce a činnost
jednotky v rámci struktury ozbrojených sil zůstává pro mnohé příslušníky armády i běžné
občany více či méně záhadou. Ačkoliv je AZ zmiňována v téměř všech významných
dokumentech týkajících se vojenské bezpečnosti České republiky, jejich činnost již tak
jednoznačně popsána není.
Pokud bychom velmi zjednodušili současné dělení celého institutu AZ, je zřejmé, že
jednotky, které jsou situovány pod pravidelnými vojenskými útvary, mají svou roli poměrně
jasně danou. Touto rolí je samozřejmě sloužit jako záložní síly, což pramení z jejich existence
v rámci jednotky, společného velení, výcviku, výstroje a především přístupu velení k jejich
„bojové hodnotě“. U druhé základní složky AZ, pěších krajských rot vedených pod Krajskými
vojenskými velitelstvími (dále KVV) na úrovni jednotlivých krajů a hlavního města Prahy, se
však o rozhodném vymezení aktivit a rolí hovořit nedá.
Chaos provází krajské roty již od dob jejich vzniku. Neduhy spojené s tvorbou zcela
nového typu záložních sil vystřídala křeč při hledání vhodného místa v nově vznikající, plně
profesionalizované armádě. I když došlo k obecné artikulaci scénářů, v rámci kterých by měly
pěší roty hledat smysl své existence, tímto krokem realizace konceptu dobrovolných záloh
v armádě fakticky ustala. Tato situace zůstávala po řadu let pověřenými osobami ignorována,
což vedlo ke stagnaci celého systému, nejvíce patrné na takřka neměnném množství záložníků
po celou dobu existence dobrovolné zálohy. Faktická bezmoc příslušníků jednotlivých rot,
která pramení z neexistence jakéhokoliv směru, jímž by se měly tyto jednotky ubírat, dále
vede k pomyslnému „vyhoření“ příslušníků krajských jednotek a odchodu zpět k plně
civilnímu životu vzhledem k uvědomění si vlastní nenaplněnosti v rámci institutu Armády
České republiky. Tento důvod je pouze jedním z mnoha, který trápí pěší roty AZ. V rámci
armádních struktur existuje nespočet problémů, které na tyto jednotky působí a brání v jejich
realizaci jak uvnitř samotných rot, tak vně.
Nedostatečné pochopení prvotního konceptu dobrovolných záloh, jak byl představen
v roce 1999 generálem Šedivým, vede k současné situaci, kdy si příslušníci AZ sami hledají
využití, při kterém by uplatnili nabyté vlastnosti, schopnosti a zároveň došlo k realizaci
vlastního poslání, jež představuje ochranu republiky a jejího obyvatelstva. Právě dobrovolné a
spontánní zapojení mnoha příslušníků AZ do povodňových krizových situací na domácím
území je jedním z charakteristických projevů této seberealizace, ačkoliv se jedná o funkčně
6
velmi spornou aktivitu, jejíž příslušnost k institutu AZ se dá hodnotit jako velmi hraniční.
(Pernica 2014)
Od roku 2012 v České republice dochází k široké debatě, která se snaží o revidování
současné pozice AZ, pěších rot nevyjímaje. Vzhledem k proměnám bezpečnostního
uspořádání v novodobém světě a novým bezpečnostním hrozbám, na které je třeba
bezprostředně reagovat, se institut AZ opět stává součástí odborných diskuzí, které se snaží
revidovat současnou pozici AZ v rámci armádních struktur a současně exaktně stanovit
činnosti a funkce, které by měly jednotky záložníku plnit, přestože se vzhledem k masivním
kapacitním nedostatkům jedná o funkčně limitované aktivity.

7
1. Cíle a struktura práce
Předkládaný text si klade za cíl představit, popsat a analyzovat dosavadní úlohu
krajských rot AZ v rámci jejího domácího nasazení a klíčové perspektivy budoucího vývoje
jednotky. Na zmíněnou problematiku je v průběhu práce nahlíženo z několika perspektiv s
cílem diverzifikace zdrojové základny a omezení jednostranného chápání dané problematiky.
Výsledný text bude představovat první studii svého druhu, která účelně shrne teoretické i
praktické možnosti nasazení jednotek AZ na domácím území, včetně jisté katalogizace
dosavadní účasti jednotek AZ v domácích operacích. Současně bude možné text chápat jako
studii shrnující klíčové informace o zmíněné problematice, které mohou být využity jako
východisko k dalšímu výzkumu, respektive jako zdroj, obohacující současnou diskuzi o roli
AZ v rámci ozbrojených sil Armády České republiky.
V průběhu textu jsou rozpracovány a analyzovány základní teorie a koncepty, které
autor pokládá za zásadní pro kvalitní zpracování předkládané práce. Tento teoretický a
konceptuální základ je poté dále aplikován pro potřeby empirické části práce.
V úvodní části autor představuje současnou problematiku AZ včetně popisu
výzkumného tématu práce. V následující kapitole budou představeny a popsány výzkumné
otázek, výzkumné metod, metody sběru dat a technik výběru vzorku respondentů, které autor
použil při vypracování práce. Metodologická část práce také zahrnuje podkapitolu týkající se
limit a omezení výzkumu, na které autor během svého bádání narazil.
Teoretická část práce vychází z předkládaných teoretických a konceptuálních
poznatků. V úvodní části této kapitoly autor nastiňuje problematiku terminologické
nejednotnosti v případě pojmu „záloha“, kterou dále rozvíjí, aby dosáhl terminologické
ujasněnosti práce. Autor obecně představuje aktivní záložní síly jako teoretický koncept,
jejich historický vznik, vývoj a také koncepci „totálních sil“, jakožto nosný koncept a jeden
z teoretických zdrojů pro tvorbu aktivní zálohy v České republice. Prostor je dán také
teoretickému vymezení domácích operací a jejich roli v rámci operačních pravomocí
aktivních záloh jako celku.
Zásadní díl teoretické části práce je poté věnován popisu a rozpracování institutu
Aktivní zálohy Armády České republiky. Autor se zde soustředí na základní představení
jednotky, jejích propozic, povinností a pozice ve struktuře ozbrojených sil. Popsáno je také
legislativní ukotvení AZ, které spolu s historií vzniku a vývoje dotváří kompletní obraz
zmiňované instituce. Autor současně v teoretické rovině rozpracovává možnost nasazení AZ
8
v domácích operacích, a to především prostřednictvím institucionálního zakotvení dané
problematiky.
Následující část práce, v rámci které již autor předkládá získaná empirická data, se dá
označit za pomyslnou stať, neboť slouží k analytickému zpracování vytyčeným cílů a
faktickému zodpovězení výzkumných otázek, které si autor v metodologické části stanovil.
V rámci první výzkumné otázky dojde k věrohodnému popisu a zmíněné katalogizaci
dosavadního nasazení jednotek AZ v domácích operacích. Tato deskripce bude klást důraz na
představení jednotlivých krizových událostí, včetně zapojení a činnosti jednotlivých krajských
pěších rot do operací spjatých s těmito událostmi.
Zodpovězení druhé výzkumné otázky bude založeno na představení a analýze názorů
klíčových expertů na problematiku AZ. Důraz bude kladen především na kritický rozbor
současného stavu AZ a identifikaci klíčových trendů budoucího vývoje jednotky. Otázka bude
zodpovězena prostřednictvím získaných informací a poznatků od zmiňovaných expertů.
Cílem bude tvorba ucelená predikce změn identifikovaných oblastí, jež bude zároveň
představovat zodpovězení druhé výzkumné otázky.
V závěru práce dojde k sumarizaci získaných informací a poznatků, které autor
sesbíral v průběhu práce, a současně ke zhodnocení výsledků práce a zodpovězení
výzkumných otázek, čímž bude tento text kompletní.
Předkládaná práce bude dále doplněna řadou přílohových materiálů, které slouží
k lepšímu pochopení zkoumané problematiky.

9
2. Metodologická část
„Výzkum chápeme jako cílenou a systematickou aktivitu zaměřenou na získání
relevantní empirické informace potřebné k řešení nějakého problému (ať už teoretického,
anebo praktického).“ (Kuchta a Válková et al. 2005: 22)
Přítomnost metodologické části práce je významná především z toho důvodu, že
čtenářům poskytuje přehled o zpracování výzkumného plánu a metodách, jakých bylo
v průběhu práce využito. Jak podotýká Kellner, „metodologie … je nedílnou součástí práce …
bez metodologického zakotvení (stejně jako i teoretického) by byly jakékoliv snahy o
výzkumnou aktivitu irelevantní.“ (Kellner 2014: 47)
Výzkumná činnost vychází ze čtyř základních výzkumných fází, které představují
pomyslnou kostru celé práce. Jedná se o fázi přípravnou, plán výzkumu, provedení studie a
zprávu o výsledcích výzkumu, přičemž souhrnným produktem těchto kroků je závěrečná
práce. Metodologická část, tedy plán výzkumu, slouží k popisu výzkumného designu práce a
fakticky zde dochází k návrhu celého výzkumu. Jedná se především o výběr zkoumaných
objektů, metod sběru dat a identifikace vzorku respondentů, respektive časového průběhu
výzkumu, tedy o data esenciální pro zpracování jakéhokoliv výzkumu. „Kvalita výzkumu je
proto posuzována … co do jeho platnosti (validity) a spolehlivosti (reliability).“ (Gray 2004:
90-94)
2.1. Plán výzkumu
Plán výzkumu představuje základ výzkumného procesu a zároveň je jeho
nejkritičtějším místem. Prvořadě slouží k systematizaci a představení činností při provádění
výzkumu.
2.1.1. Výzkumné otázky
Výzkumné otázky jsou pomyslnými mantinely, jelikož vymezují cíle práce a zároveň
její hranice. K jejich tvorbě dochází zpravidla v případě, když výzkumník prozkoumává nové
i neprobádané oblasti, pro které nemáme k dispozici již vypracované výzkumy.
Vzhledem k faktu, že žádný výzkum ohledně zapojení AZ do domácích operací
doposud nebyl v České republice realizován, poznatky z výzkumu této oblasti je možné čerpat
pouze ze zahraničních studií. Ačkoliv v rámci všech významných krizových situací od roku
2002 došlo k aktivnímu zapojení záložníků, je tato oblast neprávem vědeckou populací
ignorována a ohledně problematiky AZ došlo pouze k omezeným výzkumným aktivitám,
10