Table Of Contentál<lady
výzl<umu
Management Press
{
Alois Surynek
Komárková
Růžena
Eva Kašparová
Management Press. Praha 2001
Obsah
llvod 7
Kapitola L PRINCIPY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU A ,JEIlO
UŽITÍ V PODNIKOVI; PRAXI 9
1. 1. Charakteristika ZkOUI1111nýcll jevů a jejich poznáváni 9
1. 1. 1, Sociální a sociálně psychické jevy 9
1. 1. 2. Zvláštnosti sociálních a sociálně psychických jevů
ve výzkumu II
L 1. 3, Základní přístupy zkoumání sociálních a sociálně
psychických jevů 14
1. 2. Možnosti objektivizace vyzkumných postupú a jejich kontrola 17
1. 2. 1. Základní postupy objektivizace 17
1. 2. 2. Úplnost a posloupnost jednotlivých operací 18
1. 2. 3, Hodnocení nezávislými hodnotiteli, expertní posouzení 21
1. 2. 4, Shoda výsledkú šetření s reálnými skutečnostmi 21
1. 2. 5. Teoretické zdůvodněni výsledků 22
1. 3. Typy sociologických a sociálně psychologických v)'zkumú 22
1. 3. L Empirický výzkum 22
1. 3. 2. K va1itativní a kvantitativní výzkum 25
1. 3. 3. Další rozlišení výzkumných šetí·enÍ 27
1. 3. 4. Sociologický a sociálně psychologický výzkum a statistika 30
1. 4. Uplatnění sociologického a sociálně psychologického výzkumu
v manažerské praxi 32
1. 4. 1. Sociální audit 32
1. 4. 2. Marketingový výzkum 39
1. 5. Členění výzkumného procesu 42
Kapitola 2. PŘÍPRAVA SOCIOLOGICKÉHO A SOCIÁLNĚ
PSYCHOLOGICKÉHO VÝZKUMU 45
2. 1. Předmět, účel a cíle výzkumu 45
2. 2. Rozbor problematiky 49
2. 2. 1. Analýza jevu a formulace hypotéz 49
2. 2. 2. Operacionalizace a stanovení ukazatelů, škálování 54
2. 2. 3. Vymezení zkoumané populace - objekt výzkumu 62
2. 2. 4. Stanovení vzorku 66
© PhDr. Alois Surynek, PhDr. Růžena Komárková, PhDr. Eva Kašparová, 2001 2. 2. 5. Určení výzkumných technik 73
2. 2. 6. Plán zpracování primárních dat 73
ISBN 80-7261-038-4
2
ZÁKLADY SOCIOLOG~IC",K'5E~H'e0~VY':'.',!:Z~KU"-M,,,-"-U _______
Úvod
74
2. 2. 7. Časový plán a finanéni zajištění \'}'zkumu
76
2.3. Vcliko5t a struktura výzkumného týmu
77
2. 4. Přcdvýzkum
Předkládaná učebnice metod sociologického a sociálně psychologického vý
K 'fl'" úla 3 ' TECHNIKY SOCIOLOGICKÉHO A SOCIÁLNĚ, , zkumu není tradiční učebnicí, jejímž hlavním smyslem je poučit čtenál'e. jak
PSYCHOLOGICKÉHO VYZKUMU A ZAJIŠtOVANI
79 a proč se ty kterě operace ve výzkumu realizuji. Odlišnosti mezi jednotlivými
EMI'IRICKYCH DAT publikacemi (pomineme-li obtížně hodnotitelnou uroveň výkladu) spočívají ve
79 zdůvodněních a řekněme ve filozofických korenech tohoto zdůvodnění a dále
3. 1. Základní rozděleni metod a technik 80 především v podrobnosti výkladu. Existuji tudíž učebnice povšechné, sezna
3. 2. Dotazováni 80 movací a učebnice velmi podrobné mající charakter příručky.
3. 2. 1. Základní č1cnční Náš záměr byl pončkud jiný. Chtěli jsme napsat učebnici - příručku, ve které
82
3.2.2. Individuální osobní rozhovor budou vyloženy jednotlivé postupy; nikoli aby se zájemci podle ni učili empi
99
3.2.3. Psychologická explorace rické výzkumy provcidčt, ale aby lépe porozuměli výzkumným mistwjllffi a po
III
3. 2. 4. DOIazov:.ini na ulicí chopili, jaké informačni možnosti tyto mistroje poskytuji a jaké dllvody vedou
112
3.2.5. Skupinový rozhovor 115 výzkumné pracovníky k použiti té nebo oné metody. Jednodušc řečeno, cílem
3.2.6. Písemné dotazování .,", . 121 publikace je dosáhnoutloho, ahy čtenář porozuměl, pochopil (a možná i zažil)
3. 2. 7. Dotazov.iní prostřednictvím techmckych zanzem 122 prt"lbčh sociologickCllo a sociálnč psychologického empirického výzkulllu.
3. 3. pozorováni 122 Prolo jsou také výklad a jednotlivé kapitoly řazeny v souladu s reálným prll
3. 3. I. Druhy pozorování během empirického výzkumu. Lze samozřejmě nalézt i jiné publikace, které
124
3. 3. 2. Postup při osobním pozorováni vyJdádají podstatné stránky sociologického a psychologic
srozumitelně sociálně
126
3. 3. 3. Výhody a nevýhody pozorováni kého výzkumu, např. knihu Miroslava DismanaJak se vyrábí sociologická zna
127
3. 4. Experiment . lost. Domníváme se, že v mnohém na tuto knihu navazujeme, na rozdíl od ní
127
3. 4. 1. Základní charakteristiky expenmentu však komplexněji a konkrétněji charakterizujeme reálný průběh výzkumu,
128
3. 4. 2. Druhy experimentů odpovídajíci našim mnohaletým zkušenostem.
129
3.5. Analýza věcných skutečností 129 Porozumění podstatě sociologického a sociálně psychologického výzkumu
3. 5. 1. Základní charakteristika je možné považovat za základní cíl této pntce. Projevuje se to i ve výkladu kvan
130
3. 5. 2. Analýza dokumentů titativního a kvalitativního výzkumu. Běžně bývá výklad kvalitativního a kvan
131
3.5.3. Analýza fyzických stop titativního výzkumu oddělen. Dříve byla dávána přednost výkladu kvantitativ
132
3. 5. 4. Obsahová analýza nímu v souladu s tradici pozitivismu a novopozitivismu. V 70. a 80. letech se
133
3.5.5. Případové smdic pod vlivem fenomenologie naopak prosazuje výklad kvalitativního výzkumu.
Domníváme se, že 1010 oddělování Ilcní vhodné, není-li vedcno snahou vy
Kapitola 4, ZPRACOVÁNÍ VYSLEDKŮ. JEJICH INTERPRETACE
světlit nějaké úzké a speciaJní téma. Není vhodné zejména pro přiručku empi
A PREZENTACE 137
rického výzkumu, jehož smyslem je praktické poznání, bez ohledu na obecné
teoretické koncepce, které výzkumník obhajuje, a metody, jichž je zastHncem.
137
4. I. Pfiprava dnt ke zpracováni . , 144 V poznán; sociální a sociálnč psyc1Jické reality tvoří kvan/iralivn; /1 kvalitativní
4.2. Zobecňovaní výsledků statistického zpracQvanl 147 výzkum dvě slrany téže mince. Pokud bychom použili jednoduchý příměr, kvan
4. 3. Interpretace dat titativní výzkum jevy detailně a přesné popisuje, kvalitativni výzkum pomáhá
150
4. 4. Ukončeni výzkumu pochopit, co bylo popsáno a co detailní a přesný popis znamená. Právě ze spo
jeni předností kvantitativního a kvalitativního výzkumu autoři vycházeli.
153
Závěr 155 V publikaci se tedy prolíná výklad kvantitativního a kvalitativního výzku
VěclIÝ rejstřík 159 mu. Kvalitativní či kvantitativní výzkum v praxi v nčisté" formč neexistuje,
Literafllra
7
6
ZAi<L AD'! SOCIOLOGICI<ILHO V\'ZI-(UMU
protože pO/lláni, které má b)'t Vyllz.itO, nemúžc byt omezeno nu (kJinovl1ny Kapitola L
okrllh j)l"oll1Čnn)'CD čl jejich me.i"ení na jedlH': slmm\ 1.l na hloubkový popis
fl spdvnoll ínrcrprcwc1 bez budoucího kvantifikov,hlí II /v,i:t:cní (jako míry) na
stranč druhé, Ve v:iJdadu pfcvl<ídá výzkum kvantitativní, protože se tyto výzku·· PRINCIPY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU
my běžnc realizují přcdcv.ším jako kvantitativní, pI-ičemž kvalitativni složka je
součástí přípravné fáze výzkumu (častěji) nebo fáze;, interpretační (zřidka). A JEHO UŽITí V PODNIKOVF; PRAXI
Text publikace vznikl ve formč přednášc,k k metodám sociologických a .':\0-
ciálně psychologických výzkurnú, ale ll1úže sloužit všem, kteří se o problemati
ku výzkumu zajímají, ať užjako realizátoři, zadav-arclé, llebo uživatelé.
Autoři psali tento učební text s určitým "posláním". Snažili se vyložit socio
logický a sociálně psychologický výzkum - který je poměmě složitou zá!cž.i 1. 1. Charakteristika zkoumaných jevl!
tosti - komplexně II s d(rrazem mi nčkteré praktické stránky realizace nebosiyčné
a jejich poznávání
body. Současný život je totiž doslova zaplaven sociologickými a sociálně psy
chologickými výzkumy a ne vždy je zřejmé, jakým zpi'lsobem se dospělo k vý
sledkľ1m a jak dalece jsou tyto výsledky věrohodné. Takový výzkulll sena konec
jeví jako rutinní záležitost. Stači pouze respektovat zavedené standardy, což je 1. 1. 1. Sociální a sociálně psychické jevy
schopen zvládnout kdokoli, bude-li chtít. Tento názor má naše publikace vyvrá
tiL Z obecně metodologických dúvodú ft také z logiky sociologického a sociál
Obsah tohoto učebního textu lze charakterizovllt pomocí řady otázek. Co se ně psychologického výzkumu je tře-ba nejdříve zodpovědčl otázku, co je před
bude zkoumat a s jakými možnostmi poznání? Jak analyzovat zkoumanou sku mětem výzkumu. Metodologie každého výzkumu musí vycházet z povahy zkou
tečnost, aby byla dostupná poznání jejích účastníků? Jak postupovat, aby po maných jevit a nástroje pro získávání informací ve zkoumané rcalitě musí této
znání ve složitém a proměnlivém prostředí bylo objektivní? Jaké nástroje jsou povaze odpovídat. Proto i sociologický a sociálně psychologický výzkum by
vhodné pro poznávání sociální a sociálně psychické reality a kdy je jejich užití měl ve své metodologii vycházet z povahy předmětných jevu, z jejich projevu
možné? Jaké jsou podminky využití jBdnotlivých poznávacích nástl"ojú - metod i utvářenÍ.
a technik - jak se s nimi zachází a jaká jsou jejich omezeni? Co se prostřednic Předmětem sociologického a sociálně psychologického výzkumu jsou soci
tvím jednotlivých metod a technik sběru informací skutečně získává a jak se to ální a sociálně psychické jevy. Sociální a sociálně psychické jevy vznikají
promítá do poznávání? Na jaké zdroje informací se jednotlivé techniky vážou? v aktivitách jedinců orientovaných najíné jedince. Obsahově jsou charakte
Co znamená výzkumný proces a jaké je jeho řízení? Jaké jsou nároky na doku rizovány jako percepce (vnímání, přijímání informací), komunikace (výměna
mentaci výzkumu? Jak organizačně zajistit zdroje informaci? informací a proces sdělování) a interakce (výměna činností s efektem nastolení
Autoři se pokoušejí tyto otázky zodpovědět S tím, že čtenář bude především nové situace, podmínek pro zúčastněné jedince). Sociální a sociálně psychické
o výzkumu přemýšlet a odhalovat jeho skrytá zákoutí. Doufáme, že tím pomu jevy se formují ve vazbách (vztazích) vytvořených v průběhu těchto aktivit.
žeme jak realizátorům sociologických a sociálně psychologických výzkumů, tak Pro charakter sociální nebo sociálně psychické vazby je sice důležité, jaké maji
těm, kteří je sice neprovádějí, ale chtějí v nich čist, tj. tem, kteří výzkum zadá osobnosti, které do nich vstupují, vlastnosti, ale popis jednotlivých individUÍ
vají nebo kontrolují. a JeJ'jch chování (vkladu) nevystihuJe charakter propojení mezi nimi ve všech
zásadních momentech. Důležité také je, jak je daná vazba formována obecněj
Autoři šími faktory, např. jaké jsou zvyklosti, jaké jsou obvyklé způsoby komunikace
Leden 2001 a interakce, jaká pravidla jednání platí, jaké jsou společné hodnoty a cíle atd.
Souhrnně se tyto skutečnosti označují jako sociální instituce, Každé propojení
(vazba), která je součástí sociálního a sociálně psychického jevu, je institucio
nální. Je tim vyjádřeno právě určité podřizení v chování jedinců zmíněným fak
tori'nll.
Sociální instituce korigující chování jcdincú se sice v konečném důsledku
projevlljí v chování fl v jeho výsledcích, ale jejich ulvMenÍ, pusobení fl poté po-
8
')
________~ P~'~in~'i~p~y~'~o~'~io~lo~g~ickéhO výzkumu a Jeho užiti v podnikové praxi
ZÁKLADY SOCIOLOGICKEHO-:.::..VY,,·Z~K~U~M~U,----_________
zmini není vždy na úrovni každého jedince možné. Jsou vnímány spíše ve svém Druhý význam pojmu sociálnč psychický jev je dan ptcdstavou o existenci
souhrnu a celkovém výrazu jako kultura daného společenství, skupiny. Sochílni psychických stavů šir-ších sociálních celkl·l, než jakým je jedinec. Není na
vazby nejsou tedy určeny jen př<inim osob, mezi kterými existují nějaké vztahy, místě řcšit olltologickou problematiklllohoto pojeti, proto jcn stručně. Jde o spor
ale i kulturou společenství, skupiny, která uchovává, spoluutváří a zvýrazňuje mezí různými autory, zda vtlbcc exbtujc psychický projev např. skupiny, zda
sociálni instituce. psychický projev skupiny není jen souhrnem projcvll jejích člemt V tomto tex
Rozdíl mezi sociálními a sociálně psychickými jevy z hlediska přístupt'. tu se vychází z toho, že v komunikaci se vedle racionálně zvl<idnutých a ovéte
a jednotlivých metod výzkumu není pj'.íIi.~ velký. V obou případech jde o je ných informací sdělují tllké informace I1covčřene, informace podávané se sil
ným emocionálním zaujetim a s emocionálním obsnhelll apod. Zatímco infor
vy, ktere mají základ v chováni jedinců a ve vztazich mezi nimi. Oba také v žád
mace racionální jsou zpravidla spojeny s konkrétnim kOlllunikl:Ítorelll (obezná
llém případě nelze redukovat jen na prostý součel chovaní jedindJ.
menost s ním je do jisté míry podmínkou racionality informace), informace ne
Sociální jevy jsou spojeny s velkým, blíže neidentifikovatelným množ
stvím lidských jedinCÍ! vzájemně se ovlivňujicích. i.adný z nich totiž nemt'lže zcela racionální nebo emocionálně zabarvené mají často komunikátora nejas
(v sociálním jevu) podstatnou část vlivu ostatních určit jako p1'lsobcní konkrét ného. V béžné komunikaci se racionalita a emocionalita sdělení běžnč proH
ních lidí. Vzájemná působení jsou mnohonásobné podmínčna, zprostředkována nají. V určitém okamžiku pak vystupuje komunikátor těchto informncí VllČi pří
a maji nejrůznější podobu. Vytvařejí se ohraničenc komplexy vlivů odlišných jemci jako nějaký širší sociální celek, jako něco obecněji definovatelného, co
od ostatních, které jsou relativně stabilní. Jednotlivc komplexy pllsobeni je tC7, nemli své konkrétní lidské nositele. Jsou to např. ti druzi, lidé, ver''Cjnost apod.
možné označit jako kultumí a souhrnně jako "kulturu". Sociálni jevy jsou proto Sdčlovaný obsah, či spíše to, co jej vyvolalo, má být typický právě pro tento
vždy v nějakém vztahu k historicky vzniklému hodnotovému a normativnímu rozsáhlejší sociální titvar. Sociálně psychický jev v tomto případě spíše lII'ČU
systému, nebo jinak k základu kultury. Kultura společenstvi je výsledkem a vý jí očektiv.iní jedné strany vztaht'. než faktický průběh vztahu.
razem reálných vazcb mezi lidmi (přesněji mezi sociálnimi subjekty) v minu
losli. V kuhuře je, stručně řečeno, zaznamenáno 10, co se ověřilo. To znamená, Příkladem sociálně psychického jevu lohoto typu může být veřejné mínění.
jaké vztahy mohou být navazov:íny a jaké ne, jaké jc chovnní ůčastníků těchto nebo to, co se označuje jako národnf povaha, ale třeba také p(3covnf atmo
vztahů a kjakým výsledkt'nn lze díky nim dospěl. Je to do určité miry nahroma sféra na pracovišti (v tomto případě docházl ke splynuti prvniho a druhého
děná zkušenost transfonnovamí do ncjr1hnčjších kulturních podob. 1 když je vyznamu sociálně psychického jevu).
kultura v konečném dll:sledku vytvářena a nesena ve zmíněných vazbách jedin
cÍl, vystupujc vtlči nim juko na jedincích nczávislá skutečnost - např. jako nej
dÍllcžitější hodnoty, morálka, role, status, symboly. Sociálními jevy, které se ve
výkladu dále častěji objevují, jsou např. sociálnl postavení, práce, hierarchick.í 1. 1. 2. Zvláštnosti sociálních a sociálně psychických
ve výzkumu
struktura, sociální skupina, morálka, tradice. jevů
Sociálně psychické jevy lze chápat zhruba ,'e dvou významech. První vý
znalll je spojen s představou, že daný jev je sice vytvářen konkrétním identi Ve výzkulllu sociálních a sociálně psychických jevů je proto nutné se vypo
likovatelným okruhem lidských jedincll, ale jejich podíl na konečném vý řádat se skutečností, že tyto jevy jsou sice tvořeny konkrétními osobami, ale
sledku, sociálně psychickém jevu, je nezjistitelný. Jev vzniká ve vzájemném s řadou velmi výrazných podmínění:
p,bohení těchto konkrétnich jedinců.
• Nellí mOŽfle osoby vždy přesně itlentifikol'ut a někdy neni možné. určit ani
jejich okruh. Neni tedy zřetelné, jaké. nebo které osoby se na tvorbě sociální
Pflklad: Jde o atmosféru na pracovišti, rodinné zvyklosti nebo přátelskou ko ho a sociálně psychického jevu podílejí. To platí i v případě, kdy je okruh
munikační síť - o 10, co vzníká v okruhu Udí na konkrétnlm pracovišti, v jedné jedinců zdánlivě dobře definovaný, na"ř. pracovní skupina. I polollllleni mož
rodině. mezí přáteli. Přeslo určit, který jedinec se v jednotlivých případech né pfesně určit, jestli existují nějaké další osoby, které sledovaný jev
padni třeba na prátelské atmosféře mezi spolupracovníky či na celkovém vy. neovlivňují a nejsou tedy vlastně jeho součástÍ. V pracovní skupinč to mo
znění vánočních svátků, rodinných oslav nebo přátelského posezení. je vet hou být spotřebitelé, rodinní přÍslušnicí členů skupiny apod. Zpravidla při
mi obtížné až nemožné.
vnímáni sociálního a sociálně psychického jevu mizí individuální odlišnost i
jedinell a jsou zvýrazněny Charakteristiky společné, nerozlišujicí.
II
10
ZÁKLADY SOCIOlOGICKÉHO:'VéY.·Z~K~U~.M. .U ,-____________ Principy SOCiologického výzkumu a jeho užili v podnikové praxI
• Osobnosti vnášejí do sociálních a sociálně psychických jevů individuální pro Neu:awřellosl sociálnich a sociálnč psychickj'ch jeví! je v cm)lirických
měnlivost,promítá se \llliell slobtá struktura osobllosti člověka. Do každé výzkumcch řešena redukcí jevu na model, ve kterém jsou podchyceny
ho nového vztahu vmiši každý jedince svou zkušenost se vztahy předchozí llOdslatne složky a jejich vazby. Model je pak popsán určitým počtem vy
mi. Navazováni nových vztahl! je vždy alcspori z části inovací. Míra inovace hraných znakl!. DocJuizi samozřejmě k velmi významnému zjednodušení sle
nebo obecněji zmčny je však v jednotlivých případech, a tedy i celkově, ob dovanc skutečnosti, které je sice z hlediska poznávacích nástrojil nezbytné,
tížné předvídatelná (myšleno především v bčžných životních situacích mimo ale skrývá nebezpečí neúplného nebo falešného popisu.
specifické nástroje psychologíckcho poznání). Zámery, cíle, představy, po
stoje lidí jsou v sociálních a sociálně psychických jevech nezřetelné, skryté, • Dynamičnost. Vychází z proměnlivosti jedinců a jejich kvalit, ze vztahů me~
a proto tyto jevy zdánlivě vystupují jako by odpoutány od konkrétních lidí. zi nimi II z proceslliho charaktem sociálních a sociálně psychických jevů. Dy
• Sociální jevy vz"ikají vždy ve vztatich mezi lidmi II vzájemné ovlivňování namika sociálních a sociálně psychických jevů přináší do výzkumu jednak
v těchto vztazích přináši novou kvalitu,jinou, než jaké byly z.iměry jednolli problém určeni sfavu II jednu k problém zachyceni promeny.
vých osob. Konkrétní vztahy konkrétnichjedincůjsou proto specifickým fak Proměňování záměrů lidí, zrněny ve vazbách mezi nimi, výměna lidských
torem ovlivňujícím chovl'Íni každého ze zúčastněných jedinců i jejích okolí jedinců a střídání okruhú lidí, mezi kterými vazby probíhají, má za následek
tvořené jinými lidmi. i proměnu sociálních a sociálně psychických jeví. . Tento pohyb je velký, ale
• Sociální a sociálllě psychické jcvy JSOll sice určelly kulturou, ale kulturtl (nebo právě proto) z úhlu pohledu jednoho člověka je nepostižitelný. Proto
rŮZllycl! společenství, ve ktcryclz je člověk sOl/bM.ně wřtlzeJJ, mllie byt po jedinec reaguje na celkový výraz řady promčn jako na specifickou novou
někud odlišllá (odlišnost podnikové kultury některé mezinárodní firTny II kul skutečnost. Sociální a sociálně psychický jev tak vystupuje jako výsledek
tury rodiny v Česke reptlblice může být při kladem). V rírzných podmínkách chování i faktor jeho utvářeni. Momentlilní stav je výsledkem zmíněných pro
a situacich, ve kterých se jedinci ocitají, plati v daný okamžik a jsou zv)'mz cesii v určitém časovém bode. V misledujid okamžik může být vše jiné.
liovány růZIlC sociální instituce. Pro adekvátní zjišťování stavu by proto měl být jev zkoumlin v takové podo
• Kulluraje obtíŽili postižjtclllá pro nesnadné zachycení jejího nositele. Kul bě, ve které by byl co nejvíce stabilizov.aný z pohledu jeho líčastníků, a to
tura sama je rovněž sociálním jevem. aJespOIi po dobu výzkumu.
Dynamikc\ v konkrélních empirických výzkumech je z:.Ichycov:\nn jl.\ko
Výše uvedenc stránky utváření sociálních a socíálně psychických jevľl se pro l)rOlllěml slaVII soci<ilniho a sociálnč psychického jevu v odlišnych ÚISO~
mítají do jejich základních vlastnosti a charakteristik významných tak6 z hle vých bodech ~I ly to stavy se vůči sobč pOI·ovnávají. Nebo IIltrie být dylH'~
diska hlt!dání a použirí výzkumných procestl a nástroj!'!. Tčmito vlastnostmi jsou mika zachycovall<l jako po určitou stanovenou dobu "kontinualní" pm~
měna zakludních subjektů Ucdinců), kteN jev tvoří.
- neuzavřenost,
dynamičnost, • HromaflllOsl. Ve výzkumu je výhodné sledovat sociální a sociálnč psychické
- hromadnost, jevy jako jevy spojené s velkým mnoi.stvímjedinců. V takovém případě mo
náhodný, pravdépodobnostní (stochastický) charaktcr. hou být zkoumány jako jevy hromadné, jak jsou definovány ve statistice.
Sochilni .a sociálnč psychickc jevy jsou z tohoto pohledu vlastnostmi a pro
• Neuzavlenost, Je spojena s komplexností sociálních a sociálně psychických jejich celkový popis je možné využit popisu výběrových souborů. Hro
jevů a s tendencí komplexy neustále rozšiřoval. Každý jev tohoto druhu je madnost je spojena s využitím matematického a statistického aparálu v so
jednotkou. Ta je ovHvtíována řadou faktorů a soubor faktoru lze, spolu se ciologii a psychologii.
sledovaným jevem, chápat jako novou vyšší jednotku, která je ovlivňováml Ve statislickclII popisu rozložení a souvislosti se mohou objevit obecnější
zase dalšími faktory. V realitě sociologického a sociálně psychologického faktory určující socia[ní a sociálně psychický jev. Kvality sociálního a soci
výzkumu je to spojeno s rozsahem nutného množství jednotlivých inforTua álně psychického jevu však zprostředkovávajijenjedinci. Kultura a jeji slož
cí, kterými bude sledovami skutečnost - jednotka - popisována. Protože I)O~ ky zde nejsou zdrojem informaci. Kullura je pouze výsledkem celého pozná
pis nemůže obsahovat nekonečný nebo příliš rozsáhlý soubor jednotlivých vacího procesu výzkumu a interpretace.
informací o velmi složitých jednotkách, je nutné jednotku přesnč vymezil
a počet informací omezit. • Náhodtwst a pravděpodobllost,,1 (stochastický) clwrakter. Souvislosti a zá-
12 13
ZÁKLADY SOCIOLOGICKÉHO VYZKUMU
PrincIpy so~ologického výzkumu a jeho užiti v podnikové praxi
vislosti soci:ílních a sociálně psychickychjevll nemají charakter pros.té př·jw
činné závislosti (kauzality), nejde o vztah jednoznačných příčin a mis.lcdklL lečenským problémem nezaměstnanost je a jak se vnitřně mění podle pohy
Souvislosti jsoll ve výzkumu odhalovány v množství jednotlivých jcdineč· bu příslušné číselné hodnoty.
ných připadů poté, co proběhly. Jiným příkladem je popis chováni spotřebitelů na trhu určeného nabldkou
V popisu sociálního a sociálně psychického jevu nejsou jednotlivé skutečw a poptávkou. Situace na trhu je pOlom dobře vyjádřitelná v ceně a v jejím
nosti určovány jednoznačnými raktory, alejsou ovlivilovllny faktOl·Y 1II07.w pohybu. Klesající cena ukazuje na převahu nabídky nad poptávkou; stoupá
nými, ktcr·é Jllatí jen v jisté části případ ll, a pl·avdčpodobnost jejich vý -Ii poptávka, je tomu naopak. Tedy tato jedna charakteristika celkem přesně
skytu nebo síla vlivu jsou vyčísleny. Je to výrazem nejednoznačnosti utvá vypovfdá o poměrně složitých poměrech mezi spotřebiteli a prodejci na trhu.
řcni a jlthobcni socialních a soci.ilně psychických jevll v jednotlivých přípa
dech a situacích 11 také SPOIUpllsobcnim mnoha faktorů a jejich synergických
Takové zachycení sociálního a sociálně psychického jevu v celku je možné,
efektů.
pokud se výzkumný pracovník zabývá relativně homogennimi jevy (např. neza
Neuzavřený a dynamický charakter sociálních a sociálně psychických jevll
městnaností, poptávkou po zboží nebo davovým chováním). Dále, jestliže jsoll
neumožňuje stanovit konkrétní jednotlivé vazby mezi jedinci a stanovit prvot
předmětem jeho zájmu jevy II jejich proměny, které jsou dobře postřchnutelné
nost II druhotnost určitého jednáni ve vztahu k jinému, podněty a reakce, při
v toku času (móda a promčna barev, střihli či materiálů). Nebo jevy málo roz
činya následky. Žádná vazba ncní důležitější než ostatní tak, aby se jí ostatní
sáhlé z hlediska počtu nositelú či rozloženi v prostoru (ll návštěvníků divadlaje
podřídily. Sledováni vazeb v sociálních a sociálně psychických jevech zna
možné zachytit, jak pozorně představeni sleduji třeba podle šepotu nebo jiných
mená stanovování pravděpodobnosti vazby v rámci určitého množství jedin
rušivých projevů, připadnč sily pOllcsku).
ců. I možný fakticky kauzální charakter většiny vztahů mezi konkrétními
Druhý Zpilsob je moiné označit jako ullalyticko-syntetický, Reálný soci
jedinci - vždyť lidé navazují vztah pro nějaký uvědomovaný nebo ncuvědo
ální a sociálnč psychický jev se rozkládli (analyzuje) na jednotlivé složky, nej
movaný důvod nebo komplex důvodů - se měni při sledování socialních a so
lépe na chování jedinců. Z jejich chováni, ale i dalšieh skutečnosti dotýkajících
drHně psychických jevů v charakter stochastický.
sc jedinců, se jev na llrovlli zpracování a interpretace zpčtné skládá (syntetizu
je). Poznávaní socirilniho a soci/ílllě psychického jevu se tak převádí na pozná
váni chováni konkrétnč IIrčeného velkého množstvíjedincll. Toto je možné chá
1. 1. 3, Základni přístupy zkoumáni sociálních
pat jako hromadný jev a ledy využít statistického aparátu.
a sociálně psychických jevů Zdroje infonnaci využivané v sociologických a sociálně psychologických vý
zkumech je možné dělit do těchto kategorií:
Základní pfístupy ke zkoumání sociálnich a sociálně psychických jevit na
výše uvedené vlastnosti reagují. V zásadě existuji dva způsoby, jak se s probléw • l-;ýpovldi flověka o ,.ealitě, Ty lze dále členit na
mem vypořádat. výpovědi o realitě vnitřní, psychické, tj. o skutečnostech vnějšímu pozo
První zpl'lsob charakterizuje snaha zachytit jev v celku, zachytil jeho auw
rovateli přímo nepřístupných. O těchto skutečnostech nelze ziskat infor
lentickou podobu, nebo jej definovat v jedné zcela dominant ni charakteristice
mace jiným způsobem v dostatečném rozsahu,
(nejlépe číselné).
Přfklad: O motivech jednání, o emocionáln!ch stavech, o hodnotách atd.
Přfklad: Sociáln f Jev "nezaměstnanost~ je definován jako podrl osob bez prá
ce na celkovém počtu práceschopného (nebo dokonce práce ochotného) oby
vatelstva. Takto definovaná nezaměstnanost Je dobfe vyjádřitelná číselnou - výpovědi o realitě vllěj~U, a to jednak o stavech a jednak o procesech.
hodnotou. V této definici a v čiselné hodnotě je uvedeno pouze to, co neza
městnanost je. Neobsahuje už ale, co znamená pro společnost a jedince, pffklad: O chován! a jeho proslřed!, o výsledcich jednáni, o ekonomických,
Jaké jsou Jejr sociáln! a sociálně psychické souvislosti. Proto v definici není, sociálních, politických, kulturních apod. podmínkách, ve kterých se člověk
a ani nemůže být vyčerpána veškerá kvalita tohoto pojmu. Díky logIckému pohybuje.
odvozování a zkušenostem však existuje přesná představa, jak velkým spo-
14
15
zlli\LJ\LW SOCJOLOGICI<:I.:'HO VÝZKUMU FrincipV socioloDicldiho v}r.cJWf)liJ n jeho užijÍ v PQdnikové plilxí
•••••••••• 'U ""."_,,",,,_.. " "'" __ ",·u_",
Výpovčd' se múžc t)'kat jakdm1i skuteČllostí, která je obsažena ve včdomí kóm mllo2:s1ví ll: bývají syslé,1l1ov(~ uspořádané. Ve v)'lzkLl1)1ll(~ pmxi se proto vy
člověka, N(~kdy se ovšem žádnjí \'~'povčdi o věc-cd, o ktcrýc:Jl d01azovaný nic uživú kombjnace zmíněných zdrojú informaci, kde zpravidla ncjv(~rohodlJ(\iší
neví, pouze se pi'cdpokládá, 1.e by vcdel mohl nebo mel. V tukovém p6pad(\ zdroje posky!uji srovn;lvací II kon1rolní údaje pro pníci s mólč věrohodnými
pokud je odpověcl' přesto poskytnuta, se', operuje s artefakty, fl když DCrJ.1 jejich zdroji, p.fedcvším s výpovědmi.
vytváření záměrem, je 10 jedna z chyb objevujících se v empirickém výzkumu. Uvedené rozd61ení zdrojů informaci v sociologickém II sociálně psycholo
gickém empirickém výzkumu je i základem pro členění 3. kapitoly zabývajíci
<fl Bezprostřední záznamy chování člověka, a to pouze jeho pozoľOvateln)'ch se kOllkrétními technikami a nástroji výzkumu.
projevů.
Pffkiad: Sledováni pracovníka při práci na pracó'višti, 'zachycen'í charakteris·
1.2. Možnosti objektivizace výzkumuých
tik jeho výkonu, návaznost činností mezi jednotllvými,'pracovníkY,.využíván(
a jejich kontrola
pracovní doby. Ne,bo také 'pohyb' zákaznrk~ po prodejné, jero aktiv'itý spoíe~ postupů
'né-s 'kupním chován'lm - vy-Mr 'zboží, zkoumání kvalit a užití, dotazy k perso~
nál'li'prodejny apod,<,' " " , "
1. 2. 1. Základní postupy objektivizace
• Výsledky a sociálních sllbjektú.
činJlostí člověka
Z předchozího i z následujícího textu je patrné, že postupy v sociologickém
a sociálně psychologickém výzkumu jsou do značné míry subjektivní 11 jsou vý
Přfk/ad: "Zmetkovitost, jako'počet zmetk6 za smš:nu nebo jiný ~Elsovfúsek, '. razně určeny nejen odbornými schopnostmi výzkumníka, ale celou jeho osob
,kvalita'pródukce, ode,brané zboží z políc apod. ností. Podle znalostí výzkumníka, podle jeho záměn\ 11 stanovených předpokla
dů je definován zkoumaný problém a cíl výzkumu, Při rozpracování předmětu
a objektu výzkumu, pn formulaci hypotéz, operacionalizaci teoretických po
" Záznamy o výpovědích, chovállí a výsledcích činnosti.
jmú a stanovení ukazatelÍl, při škálování a volbě výzkumných technik se nutně
výzkumný pracovník dostává k analýze a hodnoceni jednotlivých složek zkou
Přfklad:Výsledky statistických šetření nebo jiných výzk~mú. Tento zdroj bý maného problému a k výběru těch nutných a potřebných na straně jedné a po
vátaké,spojován 's výsledky činC'0stí člověka a sociálních subjektů, ' minutelných, v daný okamžik nedúležitých, na straně druhé. Toto hodnocení
a výběr jsou samozřejmě spojeny s poznáním dalších souvislostí zkoumaného
problému a jeho složek na nejrůznějších úrovních, ale také s osobními zkuše
Poznání zdrojů informací je dúležité nejen z hlediska konstrukce výzkum
nostmi i hodnotovými orientacemi, ba dokonce s jeho intuici.
ných technik, ale i pro stanovení věrohodnosti takto získaných infonnací. Věro
Pokud má být výzkumný proces objektivní,je nutné, aby výzkum nebyl pod
hodnost informací je podpořena objektivními i subjektivními faktory. K objek
° l'ízen jen přáním a představám výzkumníků a zadavatelů, A je-Ii v analýze pro
tivním faktoľúm patři např. to, že skutečnost, které je informace zjišťována, je
blému a v konstrukci technického aparátu subjektivita nutnou daní poznání slo
zjevná, obecně vnímaná, jednoduchá, relativně izolovaná. V tomto směru mo
žitých jevtr,jc nutné výzkum jinými nástroji a postupy objektivizovat, případně
hou být věrohodné zejména konkrétní výsledky činností člověka. K subjektiv
kontrolovat.
ním patří snaha něco skrývat, nevědomost, neschopnost formulovat apod. V t0111-
Objektivizace výzkumných postupů je nedílnou součástí každé jednotli
to případě jsou méně věrohodné především výpovědi o vnitřních stavech a pro
vé výzkumné činnosti. Zde je tato problematika probírána samostatně, protože
cesech člověka.
zpúsob objektivizace stanovuje i efektivní kontrolu výzkumných aktivit. Proto
Rozčlenění na zdroje věrohodných a nevěrohodných informací stanovuje si
že tento text je určen neJen budoucím výzkumným pracovníkům, ale především
ce vhodnost jejich použití, ale dává také představu o možnostech a dostupnosti
zadavatelům, je vyčlenění této subkapitoly pochopitelné.
informací.
V sociologickém a sociálně psychologickém výzkumu existují čtyi"i základní
Informace z věrohodných zdrojú bývají čast.o nahodilé, obtížně se uspo
zpusoby objektivizace a kontroly:
řádávají a zpracovávají, Informace méně věrohodné se získávají snáze ve vel-
16 17
~ncIPY sOCiologického vyzkumu a jeho užiti v podnikové praxi
ZÁKLADY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU
• KontrolajedtlOmvýcT, 0l'erlH.'É, které představuji:
1. Respektování úplnosti a posloupnosti jednotlivých operaci, jakol. i jejich
- rozpracovaní problému a formulaci hypotez,
spnivné provedení.
- opcracionali7..ací, tvorbu ukazatelll a gkálováni,
2. Hodnoceni nezávislými hodnotiteli, expertni posouzeni.
- zajišCováni primárních dat,
3. Shoda výsledků šetřeni s reálnými skutečnostmi.
- zajišlováni sekundámích dat,
4. Spojení II zařazeni výsledků do obecnějšího poznatkoveho rámce.
zpracování dat,
sociologickou a sociálně psychologickou interpretaci.
Ve výzkumech se tyto čtyři způsoby objektivizace a kontroly kombinují. Nej·
vice využívaný je poslední, čtvrtý způsob, prolože v né.m spočjv,i sám smysl
Rozpl"acování pl"Oblému a fonnulacc hypotéz
vyzkumné práce. Ve výzkumech standardizovaných, kvantitativních je uplatilO·
vana kontrola především prvním způsobem. Ve výzkumech ncstandardizova·
Teoretické řešeni zkoumaného problému a vytváření hypotetického modelu
ných a ve fazich výzkumu vysloveně tvořivých se využjva zpi/sobu druhcho, Ij.
sledované skutečnosti nelze standardizovat, je možné vyslovit jen několik for·
posouzení odborniky. Třetí možnost nebývá příliš častá.
málnich požadavků. Jejich naplňováni by mělo vést ke správnému výsledku
Především by se mělo vycMzet ze všech dosud existujícich relevantních fakt.
1. 2. 2. Úplnost a posloupnost jednotlivých operací Dále, hledání logických souvislostí a logické odvozovaní by nemělo být v roz
poru s doslllpnými fakty i s jcjich případným rozšířením. Pti praktické kontrole
se proto hodnotí míra využiti dostupných informací. Posuzuje se, zda některé
lcor-cticky uh'lvodnčný a ovčj-cný postup výzkumu snižuje míru subjek
nebyly opomcnuty a zda hypotézy tyto informace respektuji. V případě, kdy se
tivity, protože jsou v něm stanoveny operace, které je nutné udelat bez ohledu
teoretická analýza lIemMc opřit O dostatečná nebo dokonce zádná fakta, měla
na představy výzkunmíka.
by být zajišťovana v sond,lch. V hypotézlich by mčl být zachycen komplex zkou·
mané problematiky; hypotézy by tudiž neměly být nahodilé.
Častým nešvarem bývá urychlovaní výzkumného procesu vYPoušlěním ně
kterých operaci s tim, že jsou zdánlivě standardizovány (10 v lepším přfpa Operacionalizace, tvorba ukazatelt". a škálování
děl, nebo jsou považovány za zbytečné (v horšfm prlpadě). Nejčastěji se to
děje při využiti dotazovacích technik. Bez ohledu na to, zda je tato technika Tyto činnosti jsou Opčt důležitým ůsckem výzkumného procesu, kde je vy·
vhodná, je hojné využívána, protože ze plat se lidi je prece možné kdykoli tvoten prostor pro tvořivé vypořádání se s problémem. V nčm je vedle solidní
a na cokoli. Zdá·Jj se výzkumnfkům nějaký problém závažný, prednesou jej analýzy a respektování zavedených postupů potřebná i značna imaginace. Přes·
jako otázku a respondenti si s nim musf poradit sami. Zpravidla jsou takové to právě v podrobnosti zachycení, v důsledncm dokumentovaní lěchto procesll
~problémové- otázky formulovány jako široce koncipované otevřené otázky, se skrývá moznost kontroly. Jinak se na teto úrovni uplatňuji zejména druhé dva
aby to ~odpovrdaJfcr neměl vůbec lehké a musel se nad problémem zamys postupy kontroly (tj. posouzení druhými osobami a srovnáni s realitou).
let". Poskytne-Ii pak takový výzkum využitelné informace, je to spíše zázrak
než záměr zkoumajfcfch. Zajišťov{lní Pl'inuirních dat
Objektivizace a kontrola se v tomto prípadě odvíjejí od použitých technik.
Výzkumný proces by měl být kontrolován ze dvou hledisek, fl to z hlcdiska
Vždy pak jde o objektivizaci a kontrolu průbě.hu získáváni informací a o kon·
trolu jejich záznamu. Záznam múže být zcela autentický, nezprostředkovaný
- organizacc a řizcní;
(při použití audiovizuálních nebo audiálních prostředků) nebo zprostřcdkova·
- jednotlivých operaci.
ný. Zprostředkovaný záznam, kdy je kontrola velmi žádoucí, se provádí jen
prostřednictvím logických souvislostí zaznamenaných skutecnosti. Vychází se
• Kontrola organizace a Nzení výzk"lIIt1ého proces,,_ V tomto smyslu jde
z předpokladu, že sledované jevy tvoří celek sestávající z adekvátne propoje·
o kontrolu záměrné, cílené, strukturované a projektované činnosti. Obsahujc
ných částí. Celek má mit proto logickou strukturu. Pokud logickou souvislost
kontrolu věcných, materiálních, finančnich, persomilních stránek a časovou
postrádá, pravděpodobnč došlo (ale nemuselo dojít) k chybě při záznamu.
následnost činností.
19
18
