Table Of ContentPPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 11 1199..44..22001133 1111::5511::1122
Průvodce
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 22 1199..44..22001133 1111::5511::1122
po světové
literární teorii
20. století
Vladimír Macura / editor původního vydání
Alice Jedličková / editorka přepracovaného vydání
BRNO 2012
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 33 1199..44..22001133 1111::5511::1122
KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Průvodce po světové literární teorii 20. století / Vladimír Macura,
Alice Jedličková (eds.). — Vyd. 1 — Brno : Host, 2012. — 840 s.
ISBN 978-80-7294-848-2
82.0 * 30 * 1/3+7/9
— literární teorie — 20. stol.
— sociální vědy — 20. stol.
— humanitní vědy — 20. stol.
— encyklopedie
82.0 — Literatura (teorie) [11]
Lektorovali:
prof. PaedDr. René Bílik, CSc.
prof. Petr Steiner, Ph.D.
Publikace vznikla s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné instituce 68378068
a s fi nanční podporou Ministerstva kultury ČR
© Vladimír Macura — dědicové (ed. původního vydání), 2012
© Alice Jedličková (ed. přepracovaného vydání), 2012
© Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 2012
© Host — vydavatelství s.r.o., 2012
ISBN 978-80-7294-848-2
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 44 1199..44..22001133 1111::5511::1122
55
Obsah
Literární věda dnes / Aleš Haman ....................................................................................................9
Průvodce Průvodcem. Ediční poznámka / Alice Jedličková ..........................................................36
Šifry autorů hesel ...........................................................................................................................41
Theodor Wiesengrund Adorno: Estetická teorie ............................................................................42
Beda Allemann: Ironie a básnictví .................................................................................................51
Erich Auerbach: Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách .....................56
Gaston Bachelard: Voda a sny. Esej o imaginaci hmoty ................................................................66
Michail Michajlovič Bachtin: Otázky literatury a estetiky ............................................................71
Roland Barthes: Mytologie ............................................................................................................79
Frederick Wilse Bateson: Anglická poezie a anglický jazyk. Literárněhistorický experiment ......88
Walter Benjamin: Pařížské pasáže .................................................................................................92
Amy Maud Bodkinová: Archetypální struktury v poezii. Psychologické studie o imaginaci ......100
Wayne Clayson Booth: Rétorika prózy ........................................................................................105
Pierre Bourdieu: Pravidla umění. Geneze a struktura literárního pole .......................................111
Cleanth Brooks: Dobře tepaná urna. Studie o struktuře poezie ..................................................120
Antoine Compagnon: Démon teorie. Literatura a běžné myšlení ...............................................126
Ronald Salmon Crane: Jazyky kritiky a struktura poezie ............................................................134
Jonathan Culler: Krátký úvod do literární teorie .........................................................................138
Paul de Man: Alegorie čtení. Figurativní jazyk u Rousseaua, Nietzscheho, Rilka a Prousta ......146
Gilles Deleuze: Proust a znaky ....................................................................................................153
Jacques Derrida: Gramatologie ...................................................................................................163
Teun Adrianus van Dijk: Některé aspekty textové gramatiky.
Studie z teoretické lingvistiky a poetiky .......................................................................................171
Terry Eagleton: Úvod do literární teorie .....................................................................................177
Umberto Eco: Otevřené dílo ........................................................................................................185
Boris Michajlovič Ejchenbaum: Napříč literaturou ....................................................................193
Keir Douglas Elam: Sémiotika divadla a dramatu ......................................................................202
William Empson: Sedm typů víceznačnosti .................................................................................209
Robert Escarpit: Sociologie literatury .........................................................................................212
René Étiemble: Eseje o literatuře (skutečně) generální ..............................................................218
Stanley Fish: Je v této třídě nějaký text? Autorita interpretačních komunit ................................224
Vilém Flusser: Komunikologie .....................................................................................................233
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 55 1199..44..22001133 1111::5511::1122
OBSAH 6
Iván Fónagy: Metafora ve fonetice ..............................................................................................240
Michel Foucault: Slova a věci. Archeologie humanitních věd .....................................................242
Northrop Frye: Anatomie kritiky. Čtyři eseje ...............................................................................253
Gérard Genette: Rozprava o vyprávění ........................................................................................265
Michał Głowiński: Styly recepce. Studie o literární komunikaci .................................................274
Lucien Goldmann: Za sociologii románu ....................................................................................281
Stephen Jay Greenblatt: Shakespearovská vyjednávání.
Cirkulace sociální energie v renesanční Anglii ...........................................................................289
Algirdas Julien Greimas: Strukturální sémantika. Metodologický průzkum ...............................297
Käte Hamburgerová: Logika básnictví ........................................................................................302
Martin Heidegger: Zrození uměleckého díla ................................................................................313
Eric Donald Hirsch jr.: Platnost interpretace ..............................................................................320
Johan Huizinga: Homo ludens. O původu kultury ve hře ............................................................327
Linda Hutcheonová: Narcistní narativ. Paradox metafi kce .........................................................334
Roman Ingarden: Umělecké dílo literární. Výzkum z pomezí ontologie,
logiky a literární vědy ..................................................................................................................343
Luce Irigarayová: Já, ty, my. Ke kultuře odlišnosti ......................................................................355
Wolfgang Iser: Akt čtení. Teorie estetického účinku ....................................................................363
Roman Jakobson: Lingvistika a poetika ......................................................................................370
Hans Robert Jauβ: Dějiny literatury jako výzva literární vědě ....................................................380
André Jolles: Jednoduché formy ..................................................................................................387
Wolfgang Kayser: Jazykové umělecké dílo. Úvod do literární vědy ............................................397
Friedrich Adolf Kittler: Systémy zápisu 1800/1900 .....................................................................405
Werner Krauss: Dějiny literatury jako historická instance ..........................................................413
Julia Kristevová: Text románu. Sémiologický přístup k diskurzivní
transformační struktuře ...............................................................................................................419
Jacques Lacan: Funkce a pole promluvy a řeči v psychoanalýze ................................................426
George Lakoff – Mark Johnson: Metafory, kterými žijeme .........................................................434
Eberhard Lämmert: Formy výstavby vyprávění ...........................................................................444
Claude Lévi-Strauss: Strukturální antropologie — dvě ...............................................................450
Dmitrij Sergejevič Lichačov: Poetika staroruské literatury ........................................................458
Jurij Michajlovič Lotman: Struktura uměleckého textu ...............................................................466
Percy Lubbock: Technika prózy ...................................................................................................474
György Lukács: Teorie románu. Dějinně fi lozofi cký pokus o formách velké epiky .....................479
Jean-François Lyotard: Postmoderní situace ...............................................................................487
Henryk Markiewicz: Hlavní problémy literární vědy ..................................................................498
Charles Mauron: Od obsesivních metafor k osobnímu mýtu. Úvod do psychokritiky .................505
Herbert Marshall McLuhan: Jak rozumět médiím. Extenze člověka ............................................511
Jeleazar Mojsejevič Meletinskij: Poetika mýtu ............................................................................519
Charles William Morris: Základy teorie znaků ............................................................................526
Walter Jackson Ong: Technologizace slova. Mluvená a psaná řeč .............................................533
José Ortega y Gasset: Odlidštění umění .......................................................................................540
Thomas G. Pavel: Fikční světy .....................................................................................................545
Manfred Pfi ster: Drama. Teorie a analýza ...................................................................................551
Georges Poulet: Metamorfózy kruhu ............................................................................................561
Mary Louise Prattová: K teorii řečových aktů v literárním diskurzu ..........................................569
Vladimir Jakovlevič Propp: Morfologie pohádky ........................................................................576
Irina O. Rajewská: Intermedialita ................................................................................................581
John Crowe Ransom: Nová kritika ..............................................................................................590
Paul Ricoeur: Čas a vyprávění .....................................................................................................597
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 66 1199..44..22001133 1111::5511::1122
7 OBSAH
Ivor Armstrong Richards: Principy literární kritiky ....................................................................609
Jean Rousset: Forma a význam. Eseje o literárních strukturách
od Corneille po Claudela .............................................................................................................616
Edward Wadie Said: Orientalismus. Západní koncepce Orientu .................................................621
Jean-Paul Sartre: Co je to literatura? ...........................................................................................630
Elaine Showalterová: Jejich vlastní literatura.
Britské spisovatelky od Brontëové k Lessingové ..........................................................................639
Siegfried Johannes Schmidt: Sebeorganizace sociálního systému literatura v 18. století ..........648
Levin Ludwig Schücking: Sociologie literárního vkusu .............................................................656
Stefania Skwarczyńská: Literární druh. Obecná genologická problematika ..............................661
Janusz Sławiński: Dílo — jazyk — tradice ..................................................................................667
Susan Sontagová: Nemoc jako metafora ......................................................................................675
Leo Spitzer: Studie o stylu 1–2 ....................................................................................................683
Emil Staiger: Základní pojmy poetiky ..........................................................................................689
Franz Karl Stanzel: Typické vyprávěcí situace v románu.
Na příkladu Toma Jonese, Moby Dicka, Vyslanců, Odyssea ad. .................................................696
Peter Szondi: Teorie moderního dramatu ....................................................................................704
Viktor Borisovič Šklovskij: Teorie prózy .....................................................................................710
Tzvetan Todorov: Gramatika Dekameronu .................................................................................717
Boris Viktorovič Tomaševskij: O verši ........................................................................................724
Jurij Nikolajevič Tyňanov: Problém básnického jazyka ..............................................................729
Boris Andrejevič Uspenskij: Poetika kompozice. Struktura uměleckého textu
a typologie kompozičních forem ..................................................................................................735
Paul Van Tieghem: Literární komparatistika ...............................................................................742
Viktor Vladimirovič Vinogradov: Stylistika — teorie poetické řeči — poetika ...........................748
Lev Semjonovič Vygotskij: Psychologie umění ...........................................................................754
Harald Weinrich: Slovesný čas. Projednávaný a vyprávěný svět .................................................761
René Wellek – Austin Warren: Teorie literatury ..........................................................................767
Hayden White: Metahistorie. Historická imaginace v Evropě devatenáctého století .................778
Raymond Williams: Klíčová slova. Slovník kultury a společnosti ..............................................785
William Kurtz Wimsatt: Jazyková ikona. Studie o významu v poezii ..........................................792
Viktor Maximovič Žirmunskij: Rým, jeho historie a teorie ........................................................798
Časová osa pojednávaných prací .................................................................................................803
Klíčová slova ...............................................................................................................................806
Jmenný rejstřík .............................................................................................................................827
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 77 1199..44..22001133 1111::5511::1122
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 88 1199..44..22001133 1111::5511::1122
9
Literární věda dnes
Věda
Zhruba od poloviny minulého století prošla literární teorie řadou změn. Byly vyvolá-
ny hlavně představou, že literárněvědné metody zaostávají nejen za literární praxí, ale
také za metodologií věd obecně: vzorem pro vědy zvané humanitní — a tedy i pro vědu
o literatuře — přitom byly vědy přírodní. Odtud pocházela většina snah o průběžnou
modernizaci jejích metod i konkrétních postupů. Tak se v této oblasti projevil vliv myš-
lení příznačného pro epochu nazývanou zprvu moderní a následně postmoderní: zatímco
v základu moderny leží požadavek inovace, stálého překonávání starého (zastaralého)
něčím novým, v základu postmoderny je to soustředění na přítomnost, v níž se mísí staré
s novým. Metodologické změny ve vědeckém bádání a jeho reprezentaci nazval americký
teoretik Thomas S. Kuhn v knize Struktura vědeckých revolucí (1962, č. 1997) změnami
paradigmatu. Takové změny ovšem zasahují i samotné chápání vědy. Porovnejme jen
defi nici pojmu věda ve Slovníku spisovného jazyka českého, kde se jím rozumí „oblast
lidské činnosti vytvářející soustavně uspořádaný soubor poznatků o přírodě, společnosti
a myšlení“ (1971), s názorem na vědu v Úvodu do štrukturalizmu a postštrukturalizmu
(1997) slovenských teoretiků Petera Michaloviče a Pavola Minára: v něm je postmoderní
věda charakterizována jako takové odvětví vědeckého poznání, jaké směřuje k destabili-
zaci hotových názorů a stálé diferenciaci řečových her. Taková radikální proměna pojetí
vědy nemohla zůstat bez ohlasu ani ve vědě literární — dokonce vedla k tomu, že někteří
badatelé začali hovořit o krizi oboru.
Situaci na přelomu století výstižně charakterizoval Petr A. Bílek, podle něhož literáně-
vědné bádání zproblematizovalo představu substanciální kvality slova, textu a „sdělení“ —
namísto substance se prosadila představa určitého konstruktu (Hledání jazyka interpreta-
ce, 2003). Jinak řečeno, představu „uchopitelného objektu“ nahradila představa produktu
interpretačního procesu. Nadále již nejde o to, stanovit významy, které jsou v díle/textu
dány, nýbrž sledovat, jak se významy v průběhu jeho vnímání utvářejí. Bílkův výklad jako
určitá forma rozvinutí wittgensteinovského antiesencialismu nejen odmítá významovou
substanci předem zformovanou v textu, nýbrž chápe význam jako výsledek interpretační
aktivity v rámci čtenářské recepce textu. Takový předpoklad dovoluje nalézat prostřed-
nictvím nových (nějakým způsobem zajímavých či sugestivních) perspektiv další význa-
motvorné možnosti v interakci s textem. Jediné, co je dáno, je text jako grafi cký záznam,
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 99 1199..44..22001133 1111::5511::1122
LITERÁRNÍ VĚDA DNES 10
jehož významová výstavba je natolik neurčitá, že umožňuje pluralitu jak přístupů, tak
i výkladů významu.
Teorie
V návaznosti na tyto antiesencialistické trendy se proměňovaly i názory na teorii. Autor
populárního Krátkého úvodu do literární teorie (1997, č. 2002), americký teoretik Jo-
nathan Culler, hned v úvodu své knihy konstatuje, že otázku po podstatě teorie nelze jedno-
značně zodpovědět. Teorie podle něj nepředstavuje soustavu názorů či poznatků, nýbrž
spíše určitou činnost — tradiční chápání teorie jako systematického pojednání o povaze
předmětu (např. písemnictví) a o metodách jeho analýzy je odsunuto do pozadí. Culler,
opíraje se o současnou (převážně analytickou) fi lozofi i, prohlašuje teorii za „korpus myšle-
ní a psaní“, jehož hranice se dají jen obtížně vymezit a v němž se spojuje řada hledisek —
např. morální, sociální, kulturní a další. V tomto bodě se ovšem teorie v Cullerově kon-
cepci blíží fi lozofi i literatury, ba takřka s ní splývá, a zároveň — v duchu výše uvedeného
postmoderního pojetí vědy — se z hlediska žánrového sbližuje s esejistikou. Tento dojem
podporuje i Cullerovo doporučení chápat teorii jako žánr zaměřený na zpochybňování
dosavadního myšlení a jeho přeorientování na jiné obory, než ke kterým na první pohled
náleží — jeho logickou součástí je tedy přesahování hranic výchozího oboru. Teorie je pak
defi nována primárně svými praktickými účinky, to znamená především jako kritika obecně
vžitých představ, obecného mínění či povědomí (common sense, doxa) — tu se zřetelně
ukazuje přesah Cullerova pojetí teorie k fi lozofi i sokratovského typu. A co je posláním
takovéto literární teorie? Zpochybňovat ustálené představy, zdůrazňuje znovu Culler: např.
představu priority myšlení před řečí či chápání literatury jako výrazu prožitku anebo obra-
zu stavu věcí — a v posledku i představu přítomnosti reality a reality přítomnosti. Teorie
v pojetí nabízeném Cullerem tak přináší relativizaci všeho, co bylo dosud považováno
za samozřejmé, resp. za přirozené či (předem) dané.
Alternativní pojetí teorie přinesla kniha francouzského literárního vědce Antoina Com-
pagnona Démon teorie. Literatura a běžné myšlení (1998, č. 2009). Také on vyšel z před-
stavy teorie jako myšlení přesahujícího úroveň obecného povědomí — toto přesahová-
ní však neznamená, že se od něj teorie striktně odděluje. Někteří současní uměnovědci
dokonce chápou obecné povědomí jako půdu, která tvoří podklad teoretického myšlení.
Francouzská teoretička umění Anne Cauquelinová používá k označení tohoto mentálního
prostředí tradičního pojmu doxa a chápe jej v pozitivním smyslu, jako určité umění (jak
je zřejmé z titulu její práce L’art du lieu commun, 1999) a sociální pojítko, které dovoluje
komunikaci v různých oborech a oblastech lidské činnosti. Obecné mínění považuje Cau-
quelinová za rozpravu svého druhu, jež není chudým protějškem racionálního logu, nýbrž
jeho zvláštní modifi kací s vlastními pravidly. Mluví pak také o hukotu nebo šumu teorií
(což ostatně připomíná Foucaultův výrok o nekonečném šumu rozprav), který v pestré
směsici absorbuje a shromažďuje teorie všech druhů: restituce tohoto šumu je podle ní
předpokladem k pochopení zrodu teoretických konceptů a procesů, jejich přijetí i odmít-
nutí. Nabízí tak zajímavou variantu Kuhnových změn paradigmatu.
Compagnon chápe teorii jako protějšek praxe — ovšem nikoli praxe ve smyslu literární
tvorby samé, nýbrž jako protějšek literárních diskurzů. Pojem diskurz patří k významově
málo určitým výrazům, jejichž frekvence od 70. let minulého století velmi stoupla, a to
PPrruuvvooddccee__ssaazzbbaa__ssiippkkyy__nneeww33..iinndddd 1100 1199..44..22001133 1111::5511::1122
